Strany vůdcovského typu mají ve skutečnosti jenom jednoho člena a tím je šéf. Všichni ostatní jsou tam jako pomocníčci, ozdobné fíkusy, převodová ozubená kolečka, přičemž motorem je někdo úplně jiný. Pokud někdo svou roli nepochopí, musí jít. Za starých časů skončil takový nevědomý nešťastník tak, že byl i fyzicky likvidován. Hitler nechal zabít Ernsta Röhma, Stalin celý Leninův ústřední výbor, Chruščov Beriju. Chruščov měl štěstí, že se změnila doba, sám skončil jen v izolaci pod dohledem.
Prostě se nevyplatí si moc vyskakovat, dokonce to tak nesmí vypadat ani v náznaku nebo snad z legrace. To se teď děje poslanci za SPD Volnému, který patří k těm nechápavým. Volný se dopustil chyby, že „přijal výzvu“ šéfa hnutí Okamury a že tedy bude proti němu kandidovat na předsedu. „Já jsem byl vyzván panem předsedou ke kandidatuře už asi před měsícem na jednání poslaneckého klubu, tu výzvu jsem prostě přijal.“
Spíše prostomyslně než prostě.
Následkem tohoto neuváženého činu byla neprodleně zrušena regionální buňka SPD v Moravskoslezském kraji. Teď předsednictvo strany najmenuje nové vedení, které bude přijímat členy. Volnému se tak může stát, že brzo členem SPD vůbec nebude. To se týká nejen jeho, ale i dalších dvou poslanců této strany.
„Staví nás to do docela nepohodlné pozice,“ říká poslankyně SPD Ivana Nevludová. No vida, už na to přišla.
Členové Okamurovy strany a jeho poslanci a poslankyně nejsou zrovna lidé jiskřivého ducha. Někteří ovšem ještě navíc postrádají i ten základní cit, který musí mít člověk, co se dere k moci, totiž pochopit aspoň instinktivně, jak se věci mají. Těm se pak může v politice svým způsobem dařit, ačkoliv jinak lze o jejich inteligenci pochybovat. Klasickým příkladem je třeba doktor Vasil Biľak. Na rektora univerzity by se nehodil ani za Husáka, ale v rejdišti jediné strany s vedoucí úlohou byl jako ryba ve vodě.
V politice se hodí zvláštní typ talentu, který nesouvisí s inteligencí, vzděláním nebo charakterem, stejně jako s ničím takovým nesouvisí schopnost chodit po laně. Tam by se nejspíš Einstein zřítil po dvou krocích. V politice se dosti omezení lidé mohou stát relativně úspěšnými, zatímco brilantní intelektuál může dost pohořet.
Značné mentální hranice okamurovců (i pokud jde o politiku) jsou ale pochopitelné. Přesně takové si Vůdce vybírá, protože je potřebuje. Musí stát ve všech ohledech pod ním. Musí být hloupější, ošklivější, dezorientovanější a pak se mohou udržet na přikázaném místě. Nesmí to s tou nechytrostí moc přehánět, protože pak se jim musí třeba zakázat vystupovat v médiích, ale předseda dost pokryje sám, tak to tolik nevadí.
Můžeme se těšit na to, jaké představení nám zhrzení a možná ze strany vyhození funkcionáři předvedou. Okamurovi to může být jedno, kdyby bylo třeba, založí si několik nových stran. Teď ho především musí trápit, že jeho strana podle posledního průzkumu spadla pod hranici vstupu do sněmovny a to už by chtělo nějakou mobilizaci. Tady ovšem Okamuru poráží jeho vlastní přístup. Některé jiné strany se v různé míře okamurizovaly, takže ze všech hrozeb světa vyděšený český volič má z čeho vybírat. Pokud má noční můry z islámských utečeneckých hord, útěchu nalezne v nějaké jiné otevřené náruči.
Pan Volný si konec konců může založit nějakou jinou stranu a předsedou se klidně stát. Až to ve sněmovně nějak doklepe, může se věnovat svým oblíbeným činnostem, ve kterých je úspěšný, třeba pronajímání bytů sociálně slabším za pozoruhodné ceny.
