Někteří prezidentští kandidáti mohou skončit dříve, než si myslí. Bude to ale jenom jejich vina

Pražský hrad (pixabay.com)

Pražský hrad | FOTO: pixabay.com

S postupujícím časem a přibližující se prezidentskou volbu se stále objevují další a další lidé, kteří deklarují svůj zájem kandidovat na post prezidenta republiky. Nejnověji se chce volby hlavy státu zúčastnit bývalý senátor za Piráty Libor Michálek. Dá se předpokládat, že není poslední a další případní prezidentští uchazeči ještě přibydou. Kolik oficiálních kandidátů a kandidátek, kteří splní podmínky, aby se mohli do volby zapojit, nakonec může být a jak to ovlivní průběh prezidentského klání?

Volby prezidenta v roce 2013 i té o pět let později se zúčastnilo shodně celkem devět uchazečů či uchazeček, jejichž kandidaturu podpořilo 50 000 občanů nebo které navrhlo nejméně dvacet poslanců či minimálně deset senátorů.

Danuše Nerudová (Profimedia)

Vzhledem k tomu, kdo všechno dává najevo, že chce kandidovat, a už se také zapojil do sbírání podpisů občanů, to vypadá, že příští rok v lednu se prezidentského zápolení zúčastní výrazně více kandidátů než v předchozích dvou volbách. Například Seznam Zprávy mají ve svém přehledu potvrzených uchazečů celkem 12 osob a dalších 7 mají v kolonce těch, kteří kandidaturu zvažují, nepotvrdili, nebo se o nich mluví, a to tam zdaleka nejsou všichni.

Zajímavé je, že velké množství potenciálních kandidátů a kandidátek se rozhodlo jít cestou sbírání podpisů občanů, a nechce tak usilovat o nominaci poslanců či senátorů. Sbírá je ekonomka a bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová, odborářský předák Josef Středula, někdejší předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková, matematik a miliardář Karel Janeček, bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima či někdejší místopředseda KSČM Josef Skála.

Nesplněné podmínky pro prezidentskou kandidaturu

Miliardář a bývalý majitel betonářské firmy BEST Tomáš Březina už v polovině června oznámil, že nashromáždil více než 50 tisíc podpisů. Europoslanec a generál ve výslužbě Hynek Blažko je rovněž hodlá sbírat a sbírá je dokonce i další generál ve výslužbě Petr Pavel, který svoji prezidentskou kandidaturu ještě ani oficiálně neoznámil.

(Týdeník FORUM)

V minulé prezidentské volbě přitom sbírání podpisů občanů tak populární nebylo. Z devíti kandidátů si tento způsob nominace vybrali jen tři – Miloš Zeman, Jiří Drahoš a Michal Horáček. Ostatní se nechali navrhnout senátory a poslanci. Jiná byla situace v první přímé volbě prezidenta v roce 2013, kdy bylo kandidátů a kandidátek nominovaných občany šest – tedy dvě třetiny.

Dva uchazeči tehdy nesplnili podmínky pro prezidentskou kandidaturu, kdy jim ministerstvo vnitra neuznalo platnost dostatečného množství podpisů občanů. Šlo o současného prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého a tehdejšího senátora a dnešního poslance a předsedu SPD Tomia Okamuru. Také v minulé prezidentské volbě ministerstvo vnitra řadě uchazečů jejich kandidaturu neuznalo, jednalo se však o nepříliš známá jména.

Mnohem větší riziko neúspěchu

Sbírání podpisů občanů je samozřejmě výrazně obtížnější než nominace od poslanců či senátorů a je u ní také mnohem větší riziko neúspěchu, kdy ministerstvo vnitra může velké množství podpisů vyřadit. Je proto lepší jich raději shromáždit výrazně více než oněch 50 000 pro případ tohoto scénáře. Například Alena Vitásková tak předem prohlašuje, že chce sesbírat minimálně 100 000 podpisů.

Petr Pavel (Zuzana Bönisch / se souhlasem)

Vzhledem k tomu, že se dnes případní prezidentští kandidáti soustředí primárně na sbírání podpisů, zde existuje nemalé riziko, že minimálně někteří z nich dopadnou jako Dlouhý a Okamura. Proto i když to vypadá, že by uchazečů o post hlavy státu mohlo být příští rok výrazně více než devět, s velkou pravděpodobností to zase tak žhavé nebude.

Samozřejmě, pokud by bylo větší množství relevantních a alespoň trochu významných kandidátů, mohlo by to volbu prezidenta ovlivnit v tom smyslu, že by se mezi ně hlasy voličů rozptýlily, a nakonec by mohl do druhého kola postoupit někdo, u koho se to původně příliš nepředpokládalo. Když se ale podíváme na minulou volbu, první tři kandidáti měli dohromady více než 75 procent hlasů, takže rozdrobení hlasů nenastalo a spíše se koncentrovaly u těch, které voliči považovali za nejsilnější a s největší šancí na vítězství.

U předminulé volby pak první čtyři uchazeči měli více než 80 procent hlasů. Dá se tedy předpokládat, že také u volby příští rok v lednu se nakonec vyprofilují maximálně čtyři kandidáti, kteří v prvním kole dosáhnou významnějšího výsledku, a ostatní budou mít pouhé drobky a jejich kandidatura se ukáže jako více méně do počtu.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]