Exprezident Václav Klaus FOTO: ANNA BOHÁČOVÁ / MAFRA / Profimedia
FOTO: ANNA BOHÁČOVÁ / MAFRA / Profimedia
NÁZOR / V glose ze 7. září 2026 tvrdí Jiří Weigl, výkonný ředitel Institutu Václava Klause, že Trumpův (ve skutečnosti Putinův) „mírový“ plán z roku 2025 byl realistický. Co obsahoval? Závazek Ukrajiny, že omezí počet vojáků i výzbroj, v podstatě rezignaci na vlastní obranyschopnost. Zároveň měla rezignovat na zapojení do systému kolektivní bezpečnosti. Weigl sice uvádí, že by Ukrajina měla dostat bezpečnostní záruky, ale pokud je známo, v návrhu nic takového nebylo.
Trumpův (a Putinův) plán nenabízel nic, co by kompenzovalo rezignaci Ukrajiny na vlastní suverenitu. Tu Ukrajina ztratila v roce 1921 tím, že ji anektovalo sovětské Rusko, a ukrajinská suverenita byla obnovena až roku 1991. Ukrajina by se tak stala bezbranným obětním beránkem, což zřejmě z nějakého důvodu odpovídá i zájmům Václava Klause, nositele Puškinovy medaile z roku 2007, kterou mu udělil Putin, a zájmům jeho institutu. Zkrátka Putinovým a ruským zájmům.
Poptejte se na Ukrajině, jak důvěřují Trumpovi. Poptejte se, jak by se spolehli na jakési americké záruky, které v plánu nejsou ani naznačeny. Spoléhají, že by USA vyhlásily Rusku válku, kdyby záruky znovu pošlapal? Nikoli. Vědí, že se musí spolehnout sami na sebe, a jsou zároveň vděční za každou pomoc. Nemají na vybranou. Na okupovaných teritoriích jsou vražděni a terorizováni všichni Ukrajinci, kteří včas neutekli.
Weigl tvrdí, že Ukrajinci chtějí „donutit Putina k míru z pozice síly“. To je komické a nepodložené tvrzení. Ukrajina vyvinula své vlastní zbraně s delším doletem a ani náznakem nepoléhá na to, že by jimi porazila Putina. Pokouší se v rámci sebeobrany oslabit logistiku, která slouží ruské válečné agresi a k bestiálním útokům na ukrajinské civilní cíle. Weiglova údajná ukrajinská eskalace se prý projevuje i v tom, že nakonec byla na Ukrajině „Rusy zničena nebo zásadně poškozena tamější energetika“.
Anebo v „tragické situaci ukrajinské protivzdušné obrany, která bez nedostatkových amerických raket není schopna chránit zemi před ruskými balistickými útoky“. Má přece „kritický nedostatek klíčové protiletecké munice, stále chybějí vojáci“, přičemž „v průběhu několika posledních měsíců Rusko zničilo ukrajinské přístavy, zemi prakticky odřízlo od moře a zablokovalo jak vývoz ukrajinského obilí, tak dodávky vojenského materiálu po moři“. Weigl téměř s radostí píše o „vyčerpané společnosti“ na Ukrajině!
Na tomto místě je třeba zdůraznit, že ve Weiglově textu není ani jediné slovo, které by odsuzovalo válečnou agresi Putinova Ruska. Naopak, explicitně velebí „ruské odhodlání válčit“. A opěvuje vojenské úspěchy Putina. Vyzývá evropské státy, aby Ukrajině neposkytovaly podporu. Pokud ještě existuje něco jako lidskost, pak můžeme konstatovat, že politické kruhy soustředěné kolem Václava Klause, jsou nelidské.