Ilustrační foto FOTO: Ministry of Defense of Ukraine / Wikimedia Commons / CC BY-SA 2.0
FOTO: Ministry of Defense of Ukraine / Wikimedia Commons / CC BY-SA 2.0
Ruská armáda se pravděpodobně chystá na obnovení útočných operací v okolí Vuhledaru, kde před časem utrpěla zdrcující porážku. Podle Institutu pro studium války ISW však postupu kupředu bude bránit nedostatek munice, o kterém hovoří sami vojáci, a také vycvičených mužů.
Na sociálních sítích se objevila zpráva od vojáků 136. motostřelecké brigády, ve které její příslušníci požadovali po velení větší množství dělostřelecké munice, než nahradí 155. brigádu námořní pěchoty u Vuhledaru. Zmiňovaná 155. brigáda při snahách Vuhledar dobýt utrpěla katastrofální ztráty. Její výměna by tak měla signalizovat, že se velení pravděpodobně pokusí opět zahájit ofenzívu s cílem město získat pod svoji kontrolu.
„Je nepravděpodobné, že 136. motostřelecká brigáda bude u Vuhledaru schopna dosáhnout taktických úspěchů, kterých 155. námořní pěší brigáda, 40. námořní pěší brigáda a další ruské formace nemohly dosáhnout za několik měsíců příprav na zahájení ofenzivy v tomto směru. Degradace ostatních jednotek v oblasti, výrazné ztráty na technice a také přetrvávající problémy s dělostřelectvem pravděpodobně zabrání ruským jednotkám získat významné taktické výhody, pokud se rozhodnou obnovit útočné operace v oblasti,“ uvádí analýza ISW.
Analytici ISW jsou nicméně i po případné výměně jednotek skeptičtí k jakýmkoliv územním ziskům ruských agresorů. Spíše je podle jejich názoru důvodem změn na frontě určité pnutí ve velení ruských sil.
„Ruský ministr obrany Sergej Šojgu nařídil veliteli Východního vojenského okruhu, generálplukovníku Rustamu Muradovovi, aby za každou cenu dobyl Vuhledar, aby zmírnil širokou kritiku ministerstva obrany ohledně nedostatečného pokroku a značných ztrát v této oblasti,“ domnívají se analytici. Ostatně sám Šojgu nedávno na západ Doněcké oblasti osobně přijel, aby zřejmě posoudil možnost útoku na Vuhledar.
O postupu ruských jednotek v oblasti panuje mezi vojenskými analytiky na Západě jasno. Útočníci by museli postoupit o 24 kilometrů, aby mohli podpořit operace v dalších částech Doněcké oblasti. Takové tempo postupu však Rusové nebyli schopni udržet ani v počátcích invaze.
„Obnovení nákladných útočných operací kolem Vuhledaru by navíc bylo nesprávným přidělením již vyčerpaných sil ke stále nesmyslnějšímu operačnímu úsilí,“ konstatovalo ISW.
Ani dělostřelecké a raketové útoky na Ukrajinu nejsou agresoři schopni udržet ve stejné kvantitě. Podle zjištění britské rozvědky za tím stojí problémy s dodávkami nových raket. Rusové totiž nejsou v současné době schopni provést tak masivní útok, aby jej ukrajinská protivzdušná obrana nedokázala odvrátit. Poslední útok uskutečněný 9. března sice vypadal masivně a použito při něm bylo nejméně 80 dálkových úderů proti kritické infrastruktuře Ukrajiny a to za použití řízených střel, raket protivzdušné obrany země-země, íránských sebevražedných dronů i dosud nezvykle velký počet ze vzduchu odpalovaných hypersonických balistických střel. Ovšem podle analytiků šlo jen o ojedinělý masivnější pokus, protože sklady se střelami a raketami se s narůstající dobou konfliktu stále více vyprazdňují.
Interval mezi vlnami úderů se tak bude podle britské rozvědky pravděpodobně stále prodlužovat, protože Rusko potřebuje rakety a střely vyrobit či koupit v takovém množství, aby protivzdušná obrana nedokázala útok eliminovat.
