Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) FOTO: ČTK / FORUM 24
FOTO: ČTK / FORUM 24
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) vyzval odborového předáka Josefa Středulu, aby dodal přesné podklady pro tvrzení, že průměrná rodina po zavedení vládních opatření přijde o 17 až 20 procent svých příjmů. S takovou zprávou přišli odboráři na úterní tiskové konferenci, kde vysvětlovali, proč odmítají konsolidační balíček Fialova kabinetu, který má dostat zpět do formy veřejné finance. Podle Jurečky odboráři nemají pravdu a pouze straší lidi.
„Mohou odbory dodat přesný podklad pro toto tvrzení? Ideálně přesný datový rozpad, jak takové tvrzení spočítali jejich experti? Tedy pokud něco takového přesně spočítáno je,“ vyzval ministr Marian Jurečka na sociální síti předsedu Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středulu.
Odborářský boss ministra odkázal na středeční schůzku. „Pokud bych mohl zároveň poprosit o vaše podklady dopadů na rodiny, tak bych to velice ocenil. Nic takového jste totiž dosud nepředložili,“ reagoval Středula.
„No bude skvělé, když ta čísla z infografiky rozložíte podrobně i pro veřejnost na úroveň konkrétních rodin a různých jejich variant,“ odpověděl Středulovi ministr Jurečka. „Pak se ukáže, že nemáte pravdu a strašíte lidi,“ dodal.
Odbory: Tříčlenná rodina ztratí až 178 tisíc
Výsledky výpočtů představili odborářští předáci na úterní tiskové konferenci. Podle propočtů odborářů by rodina s jedním dítětem, kde mají oba partneři zhruba průměrný výdělek a jsou zaměstnaní v soukromé sféře, přišla kvůli vládnímu balíčku ročně přibližně o 152 800 korun. Pokud jsou oba zaměstnanci ve veřejné sféře, dopad mohl být 178 200 korun.
Podle svých slov zohlednili zdražování, snížení sumy na platy, zvýšení daně z nemovitosti, zavedení nemocenských odvodů či zrušení zaměstnaneckých benefitů a školkovného. „Pohybujeme se v řádu okolo jedné pětiny poklesu disponibilního příjmu. To je ta hrůza. Přitom to vypadá nenápadně, že by to jako šlo,“ prohlásil ekonom Českomoravské konfederace odborových svazů Martin Fassmann.
Odboráři si jako model vzali tříčlennou rodinu. Oba rodiče pracují, každý vydělá zhruba 42 tisíc korun hrubého a potomek je předškolák. Domácnost má roční čistý příjem 864 416 korun. Po zavedení nemocenského pojištění 0,6 procenta zaplatí oba pracovníci státu 6048 korun. Zatímco ministerstvo financí či národní banka odhadují inflaci do tří procent, podle odborů bude na šesti procentech. Zdůvodňují to zdražením po změně DPH. Znehodnocení výdělků by při šestiprocentním příjmu bylo 52 105 korun.
Vláda plánuje snížení sumy na platy o dvě procenta. Tvrdí, že platy klesat nebudou, seškrtat se mají neobsazená či nepotřebná místa. Podle odborů by dvouprocentní snížení odměny ve veřejném sektoru znamenalo 17 368 korun. Zrušení školkovného představuje podle odborů dalších 30 840 korun.
Podle předáků vládní balíček míří především na zaměstnance, jejich rodiny a také na důchodce. S nastavením opatření nesouhlasí. Za stávkovou pohotovostí, kterou svazy vyhlásily v pondělí, si odbory podle Středuly stojí.
Nešiřte poplašné zprávy
Čísla odborářů zpochybnila například ekonomka a bývalá prezidentská kandidátka Danuše Nerudová. Podle ní jde o šíření poplašné zprávy. „1. Za inflaci může vláda?, 2. Školkovné činí 16200 Kč a může uplatnit jen jeden z rodičů, 3. Průměrný benefit je 10-25 tis ročně, 4. Stavební spoření nemá každý… a mohla bych pokračovat,“ vzkázala.
Česko hospodaří v posledních letech každý rok se stamiliardovými schodky. Vláda plánuje v příštím roce uspořit na výdajích 62,4 miliardy korun a z nových příjmů získat 31,7 miliardy korun, celkem tedy 94,1 miliardy korun. V dalším roce by to pak mělo být celkem 53,4 miliardy korun. Kabinet počítá se seškrtáním dotací, snížením sumy na provoz státu i na platy. Vzrůst by měla daň firmám, z nemovitostí, z hazardu, lidem s vyšším příjmem či u tabáku a alkoholu. Nulovou daň má mít ale dál tiché víno.
