Ilustrační foto. FOTO: Pixabay/FotoRieth
FOTO: Pixabay/FotoRieth
NÁZOR / Tradiční „hřích“ Evropy, antisemitismus, byl po druhé světové válce a tragické zkušenosti holocaustu zásadně potlačen, skoro vymýcen. Najednou se vrací v podobě novodobého antisemitismu, antiizraelismu, a jeho nositeli jsou lidé s přistěhovaleckým pozadím. A jako za nacistů bylo populární heslo „nekupujte u Židů“, letos na jaře vyzývala německá moderátorka syrského původu, aby lidé nekupovali izraelské zboží.
Německo řeší nechutný antisemitský incident, ve kterém klíčovou roli hrají dva lidé s imigračním pozadím. Ta kauza – byť je vcelku banální, nikdo nepřišel o život a netekla krev – ukazuje, že nám v Evropě znovu začínají klíčit běsi, se kterými jsme se sami vyrovnávali teprve nedávno, a mimořádně tragicky. Tyto běsi se budí mezi imigranty, pramení z vzájemnosti pociťované muslimy a jejich solidarity s Araby v pásmu Gazy, a předznamenávají pravděpodobně velmi dlouhé období, kdy bude západní Evropa tomuto znovuprobuzenému zlu muset čelit.
Nekupujte u židů
Tagesspiegel.de referuje o mimořádně znepokojivé události v Německu. Helen Faresová, psycholožka, novinářka a moderátorka pořadu televize Südwestrundfunk (SWR) Mixtalk je sice rodačka z Lipska, ale má syrské kořeny. Říká si „paní Baklava“ podle orientální sladkosti. Na Instagramu na svém osobním účtu ve videu ze supermarketu vypráví o tom, jak hledá alternativy k její oblíbenému čokoládovému mléku. To totiž pochází od společnosti, která je na seznamu bojkotovaných izraelských výrobků. Zjistila to pomocí aplikace, kterou naprogramoval palestinský softwarový vývojář.
Pomocí aplikace lze podle názvu výrobku, výrobce nebo čísla položky zjistit, zda firma pochází z Izraele nebo podporuje izraelské společnosti. Jen pro mobilní telefony s operačním systémem Android byla aplikace stažena více než milionkrát. Skutečnost, že moderátorka SWR tuto aplikaci pro bojkot propaguje, si nyní vysloužila obvinění z antisemitismu. Faresová se již dříve dostala do problémů kvůli svým komentářům o válce na Ukrajině.
Helen Faresová také již delší dobu na svém instagramovém účtu upozorňuje na humanitární katastrofu v pásmu Gazy. Její příspěvky jsou stále agresivnější: „Blíží se další katastrofa: fašistický izraelský premiér Netanjahu oznamuje pozemní ofenzívu v Rafáhu,“ zní její poslední post. Bild zase píše: „Francouzský potravinářský gigant Danone, pod který spadá firma vyrábějící bojkotované čokoládové mléko, byl totiž založen španělsko-židovskou rodinou Carassových; syn zakladatele Daniel musel v roce 1941 uprchnout z Paříže do USA, aby unikl před postupujícím wehrmachtem.
V jiném videu na svém instagramovém účtu Faresová mluví o „apartheidu“ izraelské vlády údajně uplatňovaném proti Arabům, přestože izraelští Arabi již desítky let zastávají vysoké pozice ve státě a společnosti. A Bild cituje její sociální sítě. Když jí uživatel v diskusi o Gaze odpoví: „Bez Hamásu by k této válce nedošlo“, kontruje: „To je tak historicky revizionistické a neinformované, že ani nevím, kde začít.“ Faresová popírá a omlouvá zcela nepřijatelný teroristický útok, kdy Hamás zavraždil 1 200 Izraelců, a další dvě stovky unesl do Gazy.
Poděkování za upřímnost
Německo je, jak mi referuje řada mých v Německu žijících přátel, velmi důkladně denacifikované. Dětem ve škole vysvětlují, že holocaust byl opravdový zločin, a jakékoliv projevy antisemitismu jsou u běžné populace chápány jako naprosto nepřijatelné. Následkem důsledné poválečné denacifikace je v tomto ohledu Německo až „sluníčkářským státem.“ Nepřípustnost antisemitismu není jen oficiálním shora proklamovaným narativem vnímaným jako politická korektnost. Vědomí, že etnický klíč a etnická nenávist jsou čiré zlo, se stalo součástí běžné německé kultury. Takže běžná populace asi bude obsahovat menší počet neonacistů a antisemitů, než je tomu v jiných západních zemích. V zemích, které neměly se (svým vlastním) antisemitismem v minulosti tak příšerné zkušenosti jako Německo.
Tato sluníčkovost se však týká především etnických Němců. U lidí s emigračním pozadím, a možná častěji v druhé než v první generaci, je antisemitismus v hávu novodobého antiizraelismu častější. Tu a tam vyplave na povrch skandál s nějakými projevy antisemitismu přistěhovalců a jejich potomků, téma je však natolik zatížené emocemi, že se kolem něj chodí opatrně. Média, politici i veřejnost. Jak antisemitismus, tak nějaká zásadní kritika imigrantů jsou totiž stejně nekorektní, a tak babo raď.
Více než v jiných oblastech reality u tohoto tématu hrozí jak pohoršení veřejnosti, tak „potlesk z nesprávné strany.“ Vcelku chápu, že německým kolegům se nechce do témat, za které je budou chválit voliči AfD. „Baklavě“ Fares proto patří poděkování za upřímnost a za to, že tento problém ostře nasvítila. Ona – spolu s palestinským programátorem – jasně ukázali, že nový antisemitismus mezi lidmi s imigračním pozadím skutečně existuje, že expanduje, a že mu při vědomí toho, kam už jednou v historii antisemitismus Evropu dovedl, musíme zcela nekompromisně zabránit.
Sichr, fest…
Němci jsou důkladný národ, a příslovečný „ordnung“ si, když je potřeba, dokážou zjednat rychle. Bnn.de ihned poté, co na věc média upozornila, sděluje: „Televize SWR moderátorku Helen Faresovou po bouři rozhořčení veřejnosti propouští.“ Kauza je vyřešena – ale bezpečnostní složky západoevropských zemí se silnými komunitami s blízkovýchodním a severoafrickým imigračním pozadím jistě vědí, že nebyla poslední svého typu.
