To, že Němci dokázali se zhoršujícími se výsledky na bojových pláních vystupňovat svou kreativitu ohledně nových zbraní, je známo. Střely V-1 a V-2, proudová letadla Me-262, a podobně patří ke známým kapitolám historie. Existovaly ale i pozoruhodnější projekty a bylo tomu ještě roky předtím, než válka začala.
Německý inženýr a plukovník Heinrich Ritter von Füchtbauer například nabídl již v roce 1934 říšskému ministerstvu obrany plán na postavení válečného monstra, kterému říkal „Midgard-Schlange“. Byla to 524 metrů dlouhá, 60 tisíc tun těžká obrněná bestie. Ta měla být podle představ konstruktéra schopná proniknout do hlubin země pomocí obrovského vrtáku, a to až 100 metrů pod povrch. K čemu by to bylo dobré? Stroj by se mohl dostat pod bunkry a uložit tam výbušniny, nebo útočit jako podvodní zbraň na přístavy.
Füchtbauer chtěl vyrobit 20 takových „vozidel“ a každé z nich by stálo 30 milionů říšských marek. Odpovědní činitelé se odmítli nápadem zabývat a dojem na ně neudělalo ani jméno projektu, které bylo převzato z norské mytologie. Füchtbauer byl svým způsobem jako člověk úspěšnější než jeho podzemní had, protože se pan inženýr stal za vlády nacistů generálmajorem. Válku přežil, ale zemřel brzo po ní v roce 1947.
Jak napsal Benjamin Maack v Der Spiegel, „spojenci by možná ani nebyli překvapeni, kdyby na ně monstrum jako Midgardský had najednou vylezlo ze země. Za druhé světové války se totiž nacistům skutečně připisovalo všechno možné, zvláště pokud šlo o vývoj nejrůznějších tajných a zázračných zbraní“.
„Kolovaly pověsti, že Německo vlastnilo magnetickou zbraň, která mohla stahovat nepřátelská letadla z oblohy. Hovořilo se také o obrovském plamenometu, který mohl ugrilovat nepřátelské stíhačky ve výšce několika tisíc metrů.“ Asi nejúžasnější legendou bylo, že Němci vypustili na oběžnou dráhu Země jakýsi satelit se zvětšovacím sklem, takže by mohli soustředěným paprskem slunečního světla spálit města kdekoli na světě.
Faktem je, že nacisté dokázali dojít dost daleko ve vývoji prozaičtějších „zázračných zbraní“ a „zbraní odvety“. Je jistě otázkou, jestli některé jejich ideje jen nepředběhly dobu a tehdejší technologické možnosti. Byl to koneckonců tvůrce rakety V-2 Wernher von Braun, který po letech zkonstruoval raketu Saturn V., jež vynesla první lidi na Měsíc. Možná můžeme být rádi, že Německo nejdřív vsadilo na klasické postupy a v nich nakonec selhalo.
