Strany možné příští německé vlády, konzervativní CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), se podle německých médií dohodly se stranou Zelených na podpoře obřího finančního balíku s penězi na obranu a investice do infrastruktury. Na základě kompromisu se má podle webů RND či Handelsblatt mimo jiné do fondu na boj s klimatickými změnami přesunout místo 50 až 100 miliard eur (2,5 bilionu Kč). CDU/CSU a SPD potřebují hlasy Zelených, aby mohly opatření schválit ve Spolkovém sněmu dvoutřetinovou většinou.

CDU/CSU možného příštího kancléře Friedricha Merze únorové předčasné parlamentní volby vyhrála a k jednání o sestavení koaliční vlády přizvala sociální demokraty. V sondážních rozhovorech se strany dohodly mimo jiné na reformě takzvané dluhové brzdy, tedy ústavního opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země. Obranné výdaje by pod ni spadaly jen do procenta hrubého domácího produktu (HDP) – v současnosti tedy asi do 44 miliard eur (1,1 bilionu Kč). Vše nad tuto hranici by bylo možné financovat z půjček. Strany se shodly také na vytvoření investičního fondu o objemu 500 miliard eur (12,5 bilionu Kč), z nějž by se financovaly opravy silnic, železnic, mostů a energetické soustavy, ale i škol.

Dále čtěte

Slovenská krize hrozí i nám! Babiš je Ficův spojenec. Podpořte svobodná média a evropský kurz Česka

Události u našich slovenských sousedů nabraly rychlý spád. Nikdo neví, kam až  může Fico a jeho proruská garnitura zajít. Tamní…

Na schválení ústavní změny i zvláštního fondu CDU/CSU a SPD potřebují dvoutřetinovou většinu ve Spolkovém sněmu, kterou nemají v novém ani starém složení. Ucházeli se proto o podporu strany Zelených, s níž chtějí schválit obě opatření ještě ve starém složení parlamentu. Ve čtvrtek se o obou návrzích debatovalo na mimořádné schůzi, Zelení je ale odmítli podpořit.

Podle německých médií ovšem strany ve čtvrtek a v pátek dál jednaly a nakonec se podařilo dosáhnout kompromisu. Je jím mimo jiné 100 miliard eur na investice do opatření pro boj s klimatickými změnami. Zelení také dosáhli toho, že peníze z investičního fondu budou označeny jako „dodatečné“, tedy že nebude možné jimi financovat už existující investiční projekty, ale jen projekty nové.

Po čtvrtečním prvním čtení bude v pátek o obou návrzích jednat rozpočtový výbor Spolkového sněmu. Na úterý je naplánovaná mimořádná schůze sněmu, na kterém bude balík podle všeho schválen dvoutřetinovou většinou. Sněm se sejde stejně jako ve čtvrtek ve složení, které vzešlo z voleb v roce 2021. Nový sněm vzešlý z únorových voleb se ustaví až 25. března. V něm budou mít strany z pravého a levého okraje – Alternativa pro Německo (AfD) a Levice – takzvanou blokační menšinu. V únorových volbách totiž společně získaly přes třetinu křesel. Schvalování jakýchkoli změn ústavy či zvláštních fondů tedy bude ještě výrazně složitější.

AfD, Levice i strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) podaly proti konání mimořádných schůzí stížnosti k ústavnímu soudu. Podle nich je schvalování tak zásadních opatření ve starém složení parlamentu neústavní a prohlubuje nedůvěru obyvatel k politice. Soud se zatím nevyjádřil. Svolání mimořádné schůze ve starém složení Spolkového sněmu po volbách je sice neobvyklé, nikoli ale bezprecedentní. V roce 1998 takto poslanci schválili účast vojáků bundeswehru na misi v Kosovu.