ilustrační foto FOTO: Wikimedia Commons
FOTO: Wikimedia Commons
Německý Goliáš se definitivně utrhl z řetězu. Pokud si někdo v Kremlu myslel, že německý „Zeitenwende“ byl jen dočasný záchvěv, nový rozpočtový plán na rok 2027 a strategický dokument „Odpovědnost za Evropu“ ho vyvedou z omylu. Berlín se rozhodl pro brutální finanční ofenzívu, která kombinuje rekordní zadlužení s technologiemi, o kterých se Evropě dosud jen zdálo. Éra spoléhání se na dominantní vedení zpoza oceánu končí; Německo buduje vlastní pilíř obrany schopný nadvlády v kyberprostoru, na oběžné dráze i na zemi.
Rozpočtový „blitzkrieg“
Německo, dříve symbol fiskální upjatosti, se rozhodlo pro radikální řez. Vláda schválila cíle pro rok 2027 s celkovými výdaji přesahujícími 543 miliard eur. Klíčovým sdělením je objem nového zadlužení ve výši 196,5 miliardy eur, čímž Berlín fakticky odstavil na vedlejší kolej svou posvátnou „dluhovou brzdu“. O tomto historickém konci německého fiskálního konzervatismu ostatně informuje i deník Financial Times, který si všímá, že Německo hodlá své výdaje na obranu v roce 2027 vytáhnout na 3,1 % HDP a do roku 2030 až na 3,7 % HDP, čímž výrazně překoná i nové cíle NATO.
Tato finanční síla není určena jen pro nákup tanků. Součástí strategie je masivní fond pro infrastrukturu ve výši 500 miliard eur, který má z Německa vytvořit centrální logistický uzel Evropy. Modernizace železnic a digitalizace jsou přímo navázány na schopnost země fungovat jako bezpečné zázemí pro přesuny spojeneckých armád na východní křídlo. Pro Moskvu, jejíž ekonomika se pod tíhou války hroutí, představuje toto německé vzepětí neřešitelný problém v dlouhodobém soupeření.
Hvězdné války a hi-tech pěchota
Zatímco média sledují počty tanků, Berlín v tichosti spouští vlastní vojenský vesmírný program s rozpočtem 35 miliard eur. Cíl je jasný: vymanit se ze závislosti na cizích systémech a vybudovat národní satelitní síť, která bude schopna konkurovat i projektům jako Starlink. Na vývoji se podílejí giganti jako Airbus a Rheinmetall, přičemž cílem je naprostá autonomie v kybernetické obraně a navigaci. „Musíme být schopni odstrašovat i ve vesmíru,“ říká ministr obrany Pistorius, zatímco Německo buduje vlastní operační centrum pro vesmírné hrozby.
Německý ministr obrany Boris Pistorius FOTO: U.S. Secretary of Defense, wikipedia, CC BY 2.0
FOTO: U.S. Secretary of Defense, wikipedia, CC BY 2.0
Revoluce se však odehrává i v blátě na zemi. Kontrakt s Rheinmetallem za 1,04 miliardy eur vybaví tisíce vojáků systémem „Voják budoucnosti“, který propojuje špičkovou optiku s umělou inteligencí. Nejde o izolované nákupy, ale o součást digitální agendy EMA26, která má z Bundeswehru do roku 2039 učinit technologicky nejsilnější armádu v Evropě. Německo od invaze na Ukrajinu podepsalo neuvěřitelných 47 000 zbrojních zakázek. Poselství je neúprosné: Berlín se připravuje na éru, kdy technologická převaha bude jedinou zárukou míru.