Německo se potýká s náborem do armády a do července 2027 se bude muset rozhodnout o povinné vojenské službě. V sobotu zveřejněném rozhovoru s agenturou AFP to prohlásil šéf německého parlamentního výboru pro obranu Thomas Röwekamp. Německo se po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 rozhodlo výrazně navýšit investice do armády a posílit početní stav vojska.

Bundeswehr má nyní ve službě zhruba 180.000 vojáků a vojákyň. Podle cílů Severoatlantické aliance (NATO) by jejich počet měl v příštích letech dosáhnout 260.000. Dalších 200.000 mužů a žen chce mít Německo, které má 83 milionů obyvatel, v rezervách. Německá vláda již upravila dobrovolnický model, kdy od ledna dostávají osmnáctiletí odvodové dotazníky. Muži ho musejí vyplnit povinně, ženy dobrovolně. Tyto dotazníky slouží armádě jako přehled, samy o sobě neznamenají odvod.

Mezi lednem a květnem armáda získala jen 530 branců, ačkoli kontaktovala asi 300.000 mladých lidí. Röwekamp uvedl, že pokud se nepodaří naplnit dobrovolnou cestou početní stav, bude se země muset vrátit k povinné vojenské službě. „Rozhodnutí musíme učinit do 31. července příštího roku,“ řekl.

Dále čtěte

VIDEO: První ruská jednotka hrozí vzpourou. Obrátíme zbraně proti škůdcům našich vojáků, vzkázala Kremlu

Slova ruského válečného veterána Alexandra Lunina o týrání, vydírání a zabíjení ruských vojáků bojujících proti Ukrajině silně zarezonovala v řadách…

Röwekamp dále uvedl, v první polovině nadcházejícího roku je potřeba vést vážnou diskuzi o tom, zda lze splnit ambiciózní cíle pro počty vojáků v aktivní službě a v záloze. „Mám o tom stále vážné pochybnosti,“ řekl.

Nový německý zákon o vojenské službě stanovuje cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby.

Německo se v posledních letech snaží kvůli hrozbě z Ruska zvýšit svou obranyschopnost. Kancléř Friedrich Merz chce z bundeswehru vybudovat nejsilnější konvenční armádu v Evropě. Podle plánu Německo do roku 2029 postupně zvýší výdaje na obranu na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP).