Ruský prezident Vladimir Putin během noční tiskové konference k nabídce příměří na Ukrajině. FOTO: Kremlin.ru / CC BY 3.0 / Wikimedia Commons
FOTO: Kremlin.ru / CC BY 3.0 / Wikimedia Commons
Německo připravuje plány na rychlé rozšíření své sítě protileteckých bunkrů a úkrytů. V rozhovoru pro deník Süddeutsche Zeitung to řekl nejvyšší vládní úředník pro civilní ochranu. V současnosti je v německých bunkrech asi 480 tisíc míst, jejich počet by se podle něj měl zvýšit o milion. Německo toho chce docílit přebudováním tunelů, stanic metra, podzemních parkovišť a sklepů veřejných budov.
Ralph Tiesler, šéf Spolkového úřadu pro civilní ochranu a pomoc při katastrofách (BBK), prohlásil, že největší evropská ekonomika si musí uvědomit realitu konfliktu a to, že v současné situaci není dostatečně připravená. „Dlouhou dobu v Německu panovalo všeobecné přesvědčení, že válka není scénář, na který se musíme připravovat. To se změnilo. Obáváme se rizika velké agresivní války v Evropě,“ řekl pro deník Süddeutsche Zeitung.
V současnosti je v Německu 480 tisíc míst ve veřejných krytech. V případě konfliktu se tak bude moct ukrýt jen něco málo přes půl procenta obyvatel země. Z přibližně dvou tisíc bunkrů a ochranných místností v Německu, které zbyly po studené válce, je pouze necelých 600 v provozuschopném stavu a většina z nich vyžaduje renovaci v hodnotě několika milionů eur. Například Finsko má asi 50 tisíc ochranných místností, které pojmou 4,8 milionu lidí, což je 85 procent populace.
Práce na rozšíření jejich počtu v Německu už probíhají, ale podle Tieslera nové bunkrové systémy s vysokými nároky na ochranu stojí hodně peněz a vyžadují mnoho času. „Potřebujeme rychlejší řešení. Proto chceme přebudovat tunely, stanice metra, podzemní parkoviště a sklepy veřejných budov na kryty. Rychle vytvoříme milion míst v krytech,“ uvedl Tiesler.
Podle něj plán počítá s tím, že lidé budou moci v těchto krytech přenocovat – budou tam potraviny, toalety a případně i lehátka. Plán, jak toho docílit, chce jeho agentura představit ještě letos v létě.
Tiesler popsal, že je také třeba vynaložit úsilí na zdokonalení informačních systémů, jako jsou aplikace a dopravní značky, aby veřejnost přesně věděla, kde může hledat úkryt, a také na modernizaci výstražných sirén. Stávající výstražné aplikace je také třeba lépe chránit před hackery, dodal v rozhovoru pro Süddeutsche Zeitung.
Očekává se, že peníze budou k dispozici z miliard, které byly uvolněny poté, co parlament v březnu pozastavil německou dluhovou brzdu, což umožnilo velké výdaje na armádu, životně důležitou infrastrukturu, jako jsou mosty a silnice umožňující přepravu tanků a zásob, a civilní obranu.
Připravuje se na válku i Putin?
Invaze Ruska na Ukrajinu vyvolala v jiných zemích, zejména v pobaltských státech, ale také v Polsku a Německu, obavy, že Moskva by mohla otevřít nové fronty v Evropě.
Šéf německé zpravodajské služby Bruno Kahl už dříve řekl, že Rusko má v úmyslu otestovat jednotu Západu, zejména pokud jde o ustanovení o kolektivní obraně NATO. „Velmi doufáme, že to není pravda a že se nedostaneme do obtížné situace, kdy by (jednota Západu, pozn. red.) byla testována. Musíme však předpokládat, že Rusko nás chce otestovat, aby jednotu Západu podrobilo zkoušce,“ řekl Kahl pro televizní stanici Deutsche Welle v březnu.
Načasování ruského testu doložky o kolektivní obraně NATO závisí podle Kahla na průběhu války na Ukrajině. Pokud válka skončí dříve než v roce 2029 nebo 2030, umožní to Rusku využít své technické, materiální a personální zdroje k dřívějšímu vybudování hrozby proti Evropě, poznamenal.
„Je také možné, že by ke konkrétní hrozbě nebo pokusu o vydírání ze strany Ruska vůči Evropanům mohlo dojít dříve, než se dosud počítalo,“ poznamenal Kahl. „Brzké ukončení války na Ukrajině by Rusům umožnilo nasměrovat svou energii tam, kam skutečně chtějí, tedy proti Evropě.“
Podobné varování na únorové bezpečnostní konferenci v Mnichově přednesl i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko podle něj plánuje rozmístit 15 divizí o celkovém počtu 100 až 150 tisíc vojáků, a to především v Bělorusku. Ačkoli by se toto posilování mohlo soustředit na Ukrajinu, varoval, že by se ruské síly mohly přesunout k Polsku nebo Pobaltí, což by vyvolalo obavy z širšího konfliktu s NATO.
„Na základě všech informací, které jsem získal od zpravodajských služeb a dalších zdrojů, si myslím, že se (ruský prezident Vladimir Putin, pozn. red.) připravuje na válku proti zemím NATO v příštím roce,“ řekl Zelenskyj a dodal, že „si nemůže být stoprocentně jistý“.
