Německý Agrofert si krátil daně smlouvou s Čapím hnízdem. Schillerová by měla vysvětlit nečinnost českého berňáku

Německý podnik Andreje Babiše Agrofert Deutschland si objednal reklamní práce v rozsahu téměř 9 mil. korun u Farmy Čapí hnízdo. Německý finanční úřad na to upozornil českou finanční správu, neboť jde o učebnicový příklad nezákonného snižování daní. Čeští daňoví úředníci ale tuto metodu nepovažovali za problém a nic nepodnikli. Plyne to z rozhovoru Jana Hamáčka pro Radiožurnál, kde předseda ČSSD vyzval ministryni financí Alenu Schillerovou, aby nečinnost českých úředníků finanční správy vysvětlila.

Vyšetřování podezřele objemné reklamy zadávané Agrofertem u farmy Čapí hnízdo otevřelo i jeden starší problém. Berňák smetl ze stolu oznámení o sporné reklamě německé pobočky Agrofertu v době, kdy byl jeho majitel ministrem financí. To signalizuje další konflikt zájmů.

ČTK

Pražská policie vyšetřuje podezření, že desítky firem koncernu Agrofert objednávaly účelově nadhodnocenou reklamu v celkovém objemu 272 milionů korun u ztrátové Farmy Čapí hnízdo. Příjmy z reklamy této společnosti, oficiálně podnikající v pohostinství a cestovním ruchu, dosáhly v průběhu její samostatné pětileté existence 83 procent všech příjmů, což se vymyká všem běžným standardům.

Nesmyslně objemná reklama

Na nesrovnalosti v hospodaření Čapího hnízda narazil už před dvěma lety policejní tým vedený Pavlem Nevtípilem při vyšetřování dotačního podvodu. Vyplynuly ze znaleckého posudku, který si nechal zpracovat kvůli vyhodnocení ekonomické situace farmy.

Podle tohoto posudku postrádala propagace Agrofertu v areálu Čapího hnízda elementární význam. Jelikož reklamní aktivity v tak obrovském objemu jsou evidentně nesmyslné a zřejmě fiktivní, existuje vážné podezření, že výdaje naúčtované farmě Čapí hnízdo uměle zvýšily některým firmám holdingu náklady, čímž se jim snížil základ pro výpočet daně z příjmů. Tím mohl Agrofert ušetřit desítky milionů korun na daních.

Farmě Čapí hnízdo zase tyto transakce umožňovaly pokrýt nejen provozní a mzdové náklady, ale zejména splácení obřího úvěru na výstavbu a rekonstrukci areálu v Olbramovicích v řádu stovek milionů korun. K podobným závěrům dospěla i zpráva OLAF v prosinci 2017.

Agrofert bez postihu

První podnět v této rozsáhlé kauze však přišel už v prosinci 2014 a dodnes vyvolává značné rozpaky. Informoval o něm server Echo24. Finančnímu úřadu v Chemnitz se nezdála smlouva na zajištění reklamy a podporu marketingu na rok 2012 mezi německou dceřinou společností Agrofert Deutschland a Farmou Čapí hnízdo.

Smlouva byla uzavřena na propagační práce v celkové výši 8,75 milionu korun. Zahrnovala instalaci reklamních nosičů na Čapím hnízdě a jeho okolí, provoz webových stránek, výrobu tiskovin, vysílání televizní reklamy v areálu farmy a poradenství zákazníkům. Jelikož si německý Agrofert objednal reklamní práce ve značném rozsahu u českého rekreačního zařízení, vzbudila tato smlouva pozornost úředníků.

Německý berňák měl o této smlouvě pochybnosti, protože vykazovala čítankové znaky nezákonné daňové optimalizace. Proto ji poslal oficiální cestou k prošetření svému českému protějšku, což mu ukládá evropská směrnice o výměně informací. Členský stát unie k ní musí přistoupit při podezření, že by firma mohla v daném státě krátit daně.

Teprve letos v březnu vyšlo najevo, že Finanční správa na základě tohoto oznámení provedla daňové řízení a jeho výsledkem nebylo ani doměření daně, ani podnět orgánům činným v trestním řízení. Kauza německé pobočky Agrofertu tak byla sprovozena ze světa. Oživuje se až nyní jako součást policejního vyšetřování, ve kterém figuruje celkem 27 firem Babišova holdingu.

Hamáček: Ať to Schillerová doloží

K této věci se vyjádřil i šéf ČSSD Jan Hamáček v rozhovoru pro Radiožurnál (16. 7. 2019). „Já bych se zeptal paní Schillerové, ať si zavolá představitele Finanční správy a požaduje po nich doklady, jak bylo s podnětem naloženo. To je naprosto legitimní dotaz,“ reagoval na otázku, jak si vysvětluje, že na aktuální kauzu krácení daní přišlo oznámení z německé strany už v roce 2014, a dlouho se s ním nic nedělo.

Doložení tohoto šetření Finanční správy, pokud skutečně řádným způsobem proběhlo, by neměl být žádný problém. Daňové úniky přes úmyslně nadhodnocenou nebo fiktivní reklamu patří mezi časté daňové delikty. Děje se tak obvykle mezi spřízněnými firmami, přičemž ziskové firmy objednávají reklamu u ztrátových, které daně neplatí.

Finanční správa tyto triky zná a způsob, jakým se reklama promítá do nákladů a odvedených daní, kontroluje. Daňová kontrola může požadovat například fotodokumentaci nebo předávací protokoly. Ověřuje také, zda cena odpovídá tržním podmínkám.

„Příjemci reklamy musí být připraveni prokázat finančnímu úřadu, že jim reklama byla Čapím hnízdem skutečně poskytnuta, a pokud ano, tak zda byla za cenu obvyklou,“ uvedl děkan Fakulty financí a účetnictví pražské VŠE Ladislav Mejzlík.

Janečkův dvojí metr

Zmíněný případ vyvolává jisté pochybnosti. Za normálních okolností by bylo udivující, že Finanční správa nezačne na základě německého oznámení podrobné šetření všech reklamních aktivit Čapího hnízda. Údajně se spokojila s prověřením jedné firmy, ačkoli muselo být z účetnictví farmy patrné, že v podobné situaci jsou desítky dalších. Jak je možné, že jí uniklo tak závažné podezření, nesoucí rysy organizovaného zločinu?

V této souvislosti se dostává do jiného světla přístup Finanční správy v době, kdy ji vedl generální ředitel Martin Janeček, jenž proslul jakobínským tažením proti podnikatelům. Byl to loajální Babišův člověk, hlavní vykonavatel populistického zadání „všetci kradnú“.

ČTK

Tehdejší ministr financí Janečka přivedl do funkce v říjnu 2014, jelikož správně pochopil, co se po něm vyžaduje. Stal se symbolem státní represe a jeho bezohledný přístup při „zaklekávání“ firem musely korigovat soudy. Zanechal za sebou stovky nezákonně poškozených či zničených firem a nikdy nepřiznal pochybení vlastní ani svých dnes už bývalých podřízených.

Ukazuje se však, že Janečkův agresivní přístup měl svoje limity. Věděl dobře, kam až může zajít. Zatímco za drobná i neúmyslná pochybení udělují finanční úřady živnostníkům drakonické pokuty, není veřejně znám jediný vážnější daňový delikt, jehož se v poslední době zjištěním Finanční správy dopustila některá z firem Babišova holdingu.

Agrofert versus Finanční správa

Někde Martin Janeček tlačil na pilu, jinde zvolňoval tempo. Typickým příkladem je právě monstrózní reklama „papírově“ produkovaná Farmou Čapí hnízdo, která unikla pozornosti jindy bdělého berňáku. Nechoval se tak záměrně, aby došlo k promlčení lhůty daňového řízení? Dodejme, že v případě pravomocného rozsudku běží promlčecí lhůta znovu.

Ministryně financí Alena Schillerová by měla nejen přesvědčivě doložit, jak proběhlo daňové řízení s Čapím hnízdem a společností Agrofert Deutschland, ale jak vůbec funguje Finanční správa směrem k Agrofertu. Je dnes po Janečkově odchodu situace jiná?

V každém případě je to jen další doklad, jakou zátěží pro politický provoz je všudypřítomný konflikt zájmů mocného člena vlády, ovládajícího obří ekonomické impérium.

 

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner