Zdá se, že překročila jiskra a požár se šíří v českých nemocnicích a domovech důchodců. Premiér Babiš se sice v pondělním projevu omluvil za chyby vlády, ale nebyl konkrétní. Zamlčel, že stát selhal hned v několika bodech. Kromě nepřipravenosti ohledně ochranných pomůcek selhali vládní úředníci především tím, že včas nepochopili smysl masivního testování na COVID-19 neboli zjištění faktického stavu epidemie a zajištění izolace nakažených osob.
V důsledku nedostatečného testování ohrožených skupin obyvatelstva jsou nyní v ohrožení klienti několika zařízení, v nichž byla nákaza zjištěna. Jedná se o nemocnice a domovy důchodců. Kdyby v nich bylo prováděno testování všech pacientů a klientů, šlo by požár uhasit.
Černý scénář: koronavirus v nemocnicích a domovech důchodců
Dnes ráno přišly dvě alarmující zprávy. V Českém Krumlově onemocnělo virem COVID-19 sedm klientů sociální služby a tři členové personálu a na oddělení následné péče Thomayerovy nemocnice v Praze prokázaly testy nákazu u 13 seniorů. Jeden nakažený, pětasedmdesátiletý muž, ve středu zemřel. Již minulý týden tam byla přitom nemoc prokázána u tří zdravotních sester a ještě předtím u dvou dalších sester na plicní klinice. Ve Zlínském kraji je nově mezi nakaženými dokonce i primář jednoho oddělení uherskohradišťské nemocnice.
Nyní, ve čtvrtek v poledne, přišla další a rovněž velmi znepokojující zpráva: V pražském domově seniorů v Michli odhalily i značně nedokonalé čínské testy pět případů nákazy na sedm desítek lidí, a nikdo se přitom neměl k účinným opatřením. Ani netestovali všechny klienty, což je neuvěřitelné. Deníku FORUM 24 to potvrdila pražská radní Hana Kordová Marvanová (nestranička za STAN). Česká televize večer uvedla, že v tomto domě již zemřeli dva senioři. Až pak došlo v tomto zařízení k plošnému testování. Proč nepřistoupili hygienici k plošnému testování hned? Dosud to nebyla jejich koncepce!
A teď poslední zpráva: Nemocnice v Novém Městě na Moravě zavřela oddělení jednotky intenzivní péče kvůli potvrzení nemoci COVID-19 u jednoho zdravotníka. V nemocnici se jedná již o druhý případ. Koronavirus se vkrádá do našich nemocnic a ústavů sociální péče. Přešel od zdravých lyžařů z italských a rakouských středisek k našim nejslabším a nejohroženějším spoluobčanům.
Je zcela zarážející, že úřady nekladou dosud důraz na otestování všech lidí v rizikových skupinách, mezi něž patří zejména klienti ústavů sociální péče, domovů důchodců, a také všechny nemocnice, kde leží senioři a pacienti s rizikovými diagnózami. Neslyšeli jsme ani premiéra Babiše, ani profesora Prymulu říci: Ochráníme pacienty nemocnic plošným testováním všech, tedy i těch, kteří nemají žádné příznaky. Přitom kdyby si stanovili takovýto cíl, tak by rychlé testování v takto ohraničené skupině osob bylo reálné v dohledné perspektivě. Místo toho se mnozí pacienti s vážnými diagnózami musí doprošovat, aby byli k testu připuštěni, neboť ještě stále platí indikace, že uchazeč o test musí mít příznaky onemocnění nebo rizikovou anamnézu.
O smyslu masového testování Babišova vláda původně po větší část března nevěděla zřejmě vůbec nic nebo to tajila. Každopádně nepodnikala přiměřené kroky a státní úřady navíc administrativními obstrukcemi bránily soukromým laboratořím v testování. To se nezměnilo ani poté, co vláda 13. 3. aktivovala Ústřední krizový štáb v čele s epidemiologem Romanem Prymulou.
Ještě před dvěma týdny, ve čtvrtek 13. března, pronesl Andrej Babiš skandální a lživý výrok: „My máme dostatečnou testovací kapacitu. Začínali jsme s jedním Státním zdravotním ústavem a postupně to rozšiřujeme, takže ty kapacity jsou. Krajské hygienické stanice hned komunikují s nemocnicemi, takže já myslím, že to zvládáme a zatím není žádný problém.“ Absurditu a svoji chronickou prolhanost pak korunoval dětinským nesmyslem: „My testujeme on-line.“ Bylo to ve stejný den, kdy Světová zdravotnická organizace sdělila na tiskové konferenci: „Máme jednoduchou zprávu pro všechny země světa: Testujte, testujte, testujte. Nemůžete hasit oheň, když jste slepí.“ Pár dní nato obletěla svět zpráva, že malé město Vò v italském Venetu epidemii porazilo tím, že dvakrát otestovalo všechny občany, zjistilo pravdu a izolovalo nakažené.
Za selháním vlády ale stojí také hygienici, kteří šířili otřesný blud: „Testování osob, které nemají příznaky, se nedoporučuje, neboť test by u těchto osob mohl být falešně negativní“. (Seznam Zprávy)
Názory odborníků jsou jasné: testy, testy, testy
Plošné testování velkých skupin osob je klíčovým prostředkem v boji s koronavirem podle docenta Ivana Hirsche z Katedry genetiky a mikrobiologie Přírodovědecké fakulty UK. Vyzval k němu v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce. Shoduje se tak s většinou kompetentních vědců.
Docentka MUDr. Anna Jonášová z kliniky hematologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze vyjádřila v rozhovoru s deníkem FORUM 24 znepokojení, že počet osob testovaných na koronavirus je pořád relativně nízký, a statistika tedy nejspíš neodpovídá realitě. Lidé, kteří nemají příznaky a „mají třeba jen suspektní kontakt, nebo příznaky mají jen malé, se stále nemohou k otestování v dostatečné míře a snadno dostat“. Lékařka postrádala nejprve ze strany krizového štábu cílenou snahu počet otestovaných osob co nejvíce navýšit a otázkou je, zda se situace nyní zlepšuje. „Diagnostika je přece to první, o co se máme při takové situaci snažit,“ uvedla. Doktorka Jonášová také nepovažuje za rozumné, že o testování v takové míře rozhodovali hygienici a méně lékaři, a to často jen na základě údaje „vysoká teplota a kašel“.
Doktorka Jonášová však také v rozhovoru zdůraznila: „Nechci ale být jen negativní. Musím říct, že mám naprostý obdiv k lékařům, co dělají testování (odběry), a k personálu infekčních oddělení a oddělení intezivní péče, kde mají nemocné na respirátorech.“ Zároveň pochválila práci laboratoře, která testuje pacienty z jejího oddělení. „Ano, u nás se nemocní testují a výsledek je do čtyř hodin, a to včetně PCR, což je práce naší skvělé laboratoře.“
Potřebu plošnějšího testování dokládá i mikrobiololožka Soňa Peková, která v rozhovoru pro FORUM 24 říká: „Jsem od začátku skálopevně přesvědčená, že je potřeba testovat plošněji, určitě i neindikovanou populaci. Je možné použít způsob ,poolování‘ vzorků, který je velmi efektivní při vyhledávání náhodných bezpříznakových jedinců.“
Jinými slovy: Právě lidé bez příznaků roznášejí vir nekontrolovaně, a proto je potřeba je testovat. Vědci z Padovské univerzity ve zmíněném městečku Vò zjistili, že po nákaze a úmrtí jednoho staršího občana mělo zanedlouho 86 obyvatel třítisícového města koronavirus, a většina bez příznaků. Virus přitom roznášeli dál.
Německý příklad: 400 tisíc testů
V redakci deníku FORUM 24 jsme se věnovali podrobné rešerši německé metody boje s koronavirem. Německo má vysoký počet nakažených osob, ale zatím velmi nízkou smrtnost. Federální systém nejprve komplikoval zjištění celkového stavu epidemie. Nyní ale již víme, že Německo drtivě předbíhá ostatní evropské země v počtu testů. Ve Spolkové republice bylo k 24. březnu provedeno již více než 400 tisíc testů, což v zemi s 83 miliony obyvateli znamená 4819 otestovaných osob na jeden milion. V poměrech ČR by tomu odpovídalo zhruba 49 tisíc testů. Jenže v Česku s 10,3 milionu obyvatel bylo provedeno zatím jen 26.698 testů, což je pouze 2592 otestovaných osob na jeden milion. Česká kapacita testování je tedy v přepočtu na počet obyvatel pouze poloviční. To je dramatické zaostávání za naším rozvinutějším sousedem. V každém případě jde o potvrzení, že propaganda Andreje Babiše, jak vláda skvěle zvládá epidemii, je zcela absurdní. (O německé situaci více ZDE.)
Účet pro vládu, která se tolik chlubila
Vláda nedoplňovala hmotné rezervy státu a nebyla schopná zabezpečit pracovníky odběrových míst ochrannými obleky, brýlemi a dokonce ani respirátory. Tímto zanedbáním je vystavila přímému nebezpečí nákazy, které lze přirovnat k ohrožení životů vojáků, kteří v Černobylu po jaderné havárii odstraňovali zdroje radiace, jež byla rovněž zákeřně neviditelná.
Nepochopení a liknavost vlády ohledně testování vystavila zase stresujícímu riziku pacienty v nemocnicích a seniory v domovech důchodců. Přitom mezi ohrožené skupiny patří rovněž stateční zdravotníci.
V posledních hodinách se úřady soustředily na zvyšování počtu testů a stav se postupně zlepšuje. Ale nákaza je rychlejší. Německo se cíleně snaží dosáhnout kapacity 50 tisíc testů denně, čemuž by u nás odpovídalo 6204 testů. Česko poprvé dosáhlo počtu 4000 testů za den. Takže snaha tu opravdu je, jen přichází se zpožděním. A opravdu tu není prostor pro žádné chlubení, jak to vláda dělá dobře. Jazykem WHO můžeme konstatovat: Hoří tu požár a my ho hasíme již nikoli jako slepí, ale stále jako poloslepí.
Šéf krizového štábu Roman Prymula uvedl v rozhovoru pro deník FORUM 24, že cílem je dosáhnout kapacity až deset tisíc testovaných vzorků za den. Je zatím otázkou, zda se to povede. Podle Prymuly k tomu totiž chybějí konkrétní potřebné chemické látky, jichž je nyní prý všude nedostatek. Mikrobioložka Soňa Peková k tomuto problému uvádí, že české laboratoře hledají flexibilní metody, které umějí nahradit komerčně dodávané přípravky. Vláda by si těchto českých vědců měla více vážit.
Je zřejmé, že by se žádná vláda v této nové situaci nemohla vyvarovat chyb a opomenutí. Jenže my máme vládu, která se ustavičně chlubí tím, jak je nejlepší a jak Česko v této krizi vítězí. To je bohužel naprostý nesmysl. Mate tím veřejnost.
Poznámka:
Citovaní zdravotníci nesledují svými výroky kritiku vlády, ale hledají řešení. Od toho zde jsou novináři, aby vyvozovali otázku zodpovědnosti. Tuto úlohu na sebe bereme ve prospěch veřejnosti.
Článek vznikl s přispěním kolegů v redakci FORUM 24, jmenovitě Dominiky Jeřábkové, Jana Jandourka a Davida Horáka.
