Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) FOTO: Milan Mottl / se souhlasem
FOTO: Milan Mottl / se souhlasem
V polovině února oznámila předsedkyně sněmovny a předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, že „se rozhodla nekandidovat v nadcházejících volbách do poslanecké sněmovny“. Uvedla důvody „čistě zdravotního charakteru“. Odchází jedna z nejvýše postavených političek v zemi. A zároveň jedna z žen, které čelily a čelí masivním útokům, ba nenávisti, jen proto, především proto, že jsou ženy. Přemýšlíme o tom, jak se ženám v českém veřejném prostoru žije, vnímáme to? Čemu jsou – převážně od mužů – vystaveny?
Jen pro pořádek čísla Českého statistického úřadu. „V populaci Česka mají dlouhodobě mírnou převahu ženy – na konci roku 2023 se na celkovém počtu obyvatel podílely 51,0 %, v absolutním vyjádření bylo žen o 215,3 tisíc více než mužů.“ Ve sněmovně však zasedá 25 procent žen, pouhá čtvrtina, v senátu ještě méně, 21 procent, jen přibližně pětina. Podobně mizerné je to v dalších vysokých funkcích a ve vedení firem. Můžeme tedy hned na začátku konstatovat, že význam žen v české společnosti hrubě neodpovídá jejich zastoupení.
Markéta Pekarová Adamová končí ze zdravotních důvodů, lékaři jí „důrazně nedoporučili“ zúčastnit se předvolební kampaně. Není divu, předsedkyně sněmovny čelila a čelí řadě osobních útoků. Příklad: loni v lednu ji šéfka poslanců ANO Alena Schillerová označila za „Mariju Zacharovovou české politiky“ a za „gaučovou válečnici“ (Zacharovová je mluvčí ruského ministerstva zahraničí, nechvalně známá Putinova propagandistka, která Česku opakovaně vyhrožuje). Zlé. Velmi zlé.
Část žen kopíruje mužské lídry
K tomu poznámka, Alena Schillerová je přece taky žena, tak v čem je problém? Ženy v politice či ve veřejném prostoru se dělí na ty, které se jako ženy chovají, a na ty, které kopírují svoje mužské šéfy, vůdce. Kupříkladu Schillerová dělá přesně to, co předseda ANO Babiš.
V říjnu 2023 urážel Andrej Babiš předsedkyni sněmovny takto: „Bych si to vyprosil, abyste mě urážela. Vy se mnou nemůžete soutěžit. I ten chudák Kalda (bývalý zakladatel a šéf TOP 09 Miroslav Kalousek; pozn. red.), kterému jste ukradla tu stranu, říká jen to, že jste nenávistná, zlá a hloupá.“
Nelenil ani Miroslav Kalousek, loni v květnu Pekarovou Adamovou napadl za demisi ministryně pro vědu a výzkum: „Způsob, kterým Markéta Pekarová Adamová navezla Helenu Langšádlovou do předem prohrané bitvy, je hnusný. A když Helena Langšádlová dokázala téměř nemožné a z předem prohrané bitvy uhrála nerozhodný výsledek, je její ‚odstřel‘ ještě hnusnější. Neférový takovým tím primitivním ‚holčičím‘ způsobem. (Tím se nechci dotknout dam, vadí mi holky.) Nutno k tomu dodat, že místopředsedové TOP 09 se ukázali jako srabi.“ Udělal ze své nástupkyně holku, urazil ji.
Opozice se Pekarovou Adamovou pokoušela z vedení sněmovny odvolat, Schillerová o ní tvrdila, že „jednoduše na svou funkci dlouhodobě nemá“, což by o muži zřejmě nikdy neřekla. (Nebo snad Andrej Babiš na funkci premiéra měl?) Miloš Zeman Pekarovou v dubnu 2022 označil za „prokletí české politiky“. A tak můžeme pokračovat dál a dál.
Je zjevné, že vzdělaná a inteligentní žena to má v české politice mimořádně těžké. U sousedních Slováků podobně, minulá prezidentka Zuzana Čaputová by o hnusných útocích mohla napsat knihu. Kupříkladu na mítinku strany Směr-sociální demokracie Roberta Fica vedl poslanec Ľuboš Blaha dav ke skandování, že Čaputová je „americká ku*va“, i Fico o ní mluvil jako o prostitutce a ku*vě. Hnus. Ostatně i česká kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová si užila svoje domácí peklo.
Sněmovna nejde sloučit s normálním životem
Útoků na ženy je mnoho. Místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová mívala plný e-mail sprostých nadávek i hrozeb násilím, musel se tím dokonce zabývat soud. Když o útocích svědčila, plakala. O ministryni obrany Janě Černochové (ODS) zase říkají, že je hysterická, osobním útokům čelí ostatně i Alena Schillerová. Muži-politici se s ničím takovým nesetkávají.
Nedávno napadl ruský exprezident Dmitrij Medveděv senátorku Miroslavu Němcovou. Babiš, místo aby se jí zastal, řekl v pořadu Xavera Veselého: „Co jako. Němcová, to je ta, co byla v Kremlu a chlastala vodku podle Klause. Viděli jste to video? Tak co mám na ní říkat jako. Je tam třicet let. Kandidátka na premiérku.“ Daleko za hranou, nechutné. Později Babiš sice sepsul Medveděva, ale na setkání s občany pak útoky na Němcovou znovu zopakoval.
Česká politika zhrubla, je drsná jak železný kartáč. Sprostotu do ní vnesl exprezident Zeman, ale nejen on. Ujala se snadno. Pro některé ženy, a nejen pro ně, jsou nesnesitelné obstrukce ve sněmovně. Poslankyně Marie Jílková (KDU-ČSL) a Martina Ochodnická (TOP 09) v lednu zveřejnily video, kde oznámily, že práci ve sněmovně sice milují, ale kandidovat už znovu nebudou. Zjistily, že práci poslankyně nejde skloubit s péčí o děti a rodinu.
Sdělily, že „to, co se děje v poslanecké sněmovně v posledních třech letech, naprosto vylučuje zdravé vztahy a zodpovědnost za někoho jiného než jen sama za sebe a práci“. Pokračovaly, že se jim nepodařilo změnit jednání sněmovny tak, „aby bylo slučitelné s normálními životy a zdravými vztahy“.
Analytička neziskové organizace Fórum 50 % Veronika Šprincová mluvila v Aktuálně.cz o tom, proč ženy odcházejí z politiky: „Aktuální fungování sněmovny už ženy, ale ani muži nedovedou skloubit s normálním životem.“ Mluvila i o útocích v online prostoru: „U žen je to častěji spojeno s osobními útoky. Jsou zaměřené na konkrétní političku, ne na vládu nebo politickou stranu.“ Ženám je vyčítán vzhled, nebo i fakt, že nemají děti, útoky bývají drsné a sexistické.
Ženám nepřející atmosféru posiluje i zvolení Donalda Trumpa v USA a nástup podivné, netradiční formy konzervativismu, jež se ujímá i u nás. Konec Markéty Pekarové Adamové ve vrcholné české politice i odmítnutí Ochodnické a Jílkové znovu kandidovat jsou varovné momenty. Jde o ženy, které udělaly hodně dobré práce, ženy, kterých bychom si měli vážit, i když s nimi třeba v něčem nesouhlasíme.
Zásadní pak je fakt, že pouhá čtvrtina žen ve sněmovně a pětina v senátu jasně vypovídá o tom, že jsme společnost, která má k rovnosti mužů a žen ještě hodně, hodně daleko. Kritické pak je i zesurovění politiky, jež logicky vede i k zesurovění společnosti.
