Ruský tyran a válečný zločinec V. V. Putin FOTO: Týdeník FORUM / Pavel Beneš / se svolením autora
FOTO: Týdeník FORUM / Pavel Beneš / se svolením autora
Diktátorské režimy jsou přes některé rozdíly v mnohém podobné. V Rusku teď nastala doba kultu Putinovy osobnosti a inspirace jako by byla z dob vládnutí Hitlera, Mussoliniho a Stalina. Už došlo na ztotožnění země s vůdcem. Rusko je republikou jen na papíře.
Šéf Státní dumy Vjačeslav Volodin využil 17. března další příležitost, aby dal najevo svou loajalitu k šéfovi. „Zprávy z Haagu říkají jediné: Západ je hysterický. Haagský mimozemšťanský soud se na Rusko nevztahuje. Washington a Brusel vyčerpaly všechny možnosti sankcí a nepřátelských akcí. Nepodařilo se jim zlomit občany Ruské federace a zničit ekonomiku naší země. Washington a Brusel to chápou: Je tu Putin – je tu Rusko. Proto na něj útočí. Putinova síla je v podpoře lidí, v konsolidaci společnosti kolem něj. Jakýkoli útok na prezidenta Ruské federace považujeme za agresi proti naší zemi,“ sklání se v příspěvku na Telegramu před vrchním náčelníkem poslušný podnáčelník Volodin.
Musí se sklánět, jinak by podnáčelníkem nebyl. Kritizovat velkého Vladimira Vladimiroviče Putina může jen ten, kdo utekl do exilu, a pak ještě separatista Igor Girkin, kterému to z nějakého důvodu prochází. Girkin ale šéfa kritizuje za to, že to na Ukrajině ještě pořádně nerozmlátil na padrť, takže je to jiný druh kárání.
Autor a disident Michail Šiškin napsal pro Frankfurter Allgemeine Zeitung článek, kde hovoří o podobnostech mezi Ruskem a nacistickým Německem. (Citujeme podle Blick.ch, kde článek převzali.) Šiškin, narozený v Moskvě v roce 1961, také může kritizovat, protože žije od roku 1995 v Curychu.
Následující pasáž je textem německého spisovatele Thomase Manna, ale Šiškin první slovo „německý“ nahradil slovem „ruský“.
„Ruský lid je silný v přijímání, a protože nemiluje svobodu, ale cítí ji jako zanedbávání, a proto je pro něj do jisté míry skutečně zanedbáváním, bude se i pod novou, hrubě disciplinovanou ústavou cítit lépe a v lepší kondici a bude stále ‚šťastnější‘ než za republiky, navzdory těžkým rozčarováním. K tomu se přidávají neomezené prostředky lhaní, otupování a ohlupování režimu. Intelektuální a morální úroveň už dávno klesla tak nízko, že se prostě nedá sehnat impuls potřebný ke skutečnému rozhořčení.“
Tohle napsal Thomas Mann v dubnu 1934.
„Historické paralely mezi nacistickým Německem a Putinovým Ruskem jsou nápadné,“ soudí Šiškin. „Nedávné ruské dějiny učinily z německého klasika našeho současníka… Hitlerovi se podařilo mentálně kontaminovat německý národ, nyní to udělal Putin s mým národem. Thomas Mann v roce 1940 nazval německá vítězství ‚kroky v nekonečné bažině‘. Rusko tyto kroky do propasti zopakovalo téměř doslova. Otevřená rasistická propaganda v Göbbelsově stylu. Ruský svět jako Grossdeutschland. Krym jako Sudety. Ukrajinská nenávist jako nenávist k Židům. Putin jako vůdce: Když je Putin – je Rusko!“
Hitler se nemá při srovnávání používat příliš často, protože někdy jde o přehánění, někdy je to úplně mimo. V tomto případě ale Šiškin vidí to, co každý soudný člověk. Jak dojde na ztotožnění státu a vůdce, je ve společnosti něco nezdravého. V normální demokratické zemi počítáme s tím, že každý je nahraditelný. Někdo třeba hůř, ale počítá se s tím, že společnost a stát to docela dobře zvládnou. Vždyť běžná země má miliony občanů a pokud visí její existence na jedné údajně zázračné bytosti (momentálně chlápka, na kterého byl vydán mezinárodní zatykač), jsou tam na tom opravdu zle.
Nevolník Volodin možná nedomyslel, co vlastně vykládá. Impérium je mimořádně chatrné a jak zmizne jeden člověk, sesype se to. Až to bude padat, vezme to zřejmě Volodiny všeho druhu s sebou.
