Nepočítejme s tím, že se všechny ukrajinské děti dostanou do standardních škol a školek, říká hejtman Grolich

Hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL) (Profimedia)

Hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL) | FOTO: Profimedia

Myslím si, že není možné počítat s tím, že se všechny ukrajinské děti dostanou do standardních školských zařízení. Bude muset nadále platit výjimka, že budou v provizorních prostorách, jako jsou teď, říká v rozhovoru pro FORUM 24 hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL).

Ve středu v noci přestane kvůli přeplněnosti a nedostatečné kapacitě metropole fungovat Krajské asistenční centrum pomoci v pražských Vysočanech. Jak jeho uzavření ovlivní další centra v České republice?

Myslím si, že fakticky vůbec nijak.

Budete se Praze snažit nějak pomoct se zvládáním uprchlické krize?

K nám do Brna uprchlíci chodí a ty, kteří k nám přijdou, budeme dál odbavovat. Z pozice krajů není co jiného dělat. Je důležité si uvědomit, co je to to asistenční centrum. Je to shromáždění orgánů, které v Praze působily a dál budou působit na jednom místě. Pro lidi se nezmění nic jiného než to, že budou muset jít zvlášť na cizineckou policii, zvlášť na zdravotní pojišťovnu – a to je celé. Možná se domluví, že si zdravotní pojišťovna sedne na cizineckou policii a stejně to vyřídí na jednom místě. Jinak se vůbec nic nemění.

(Týdeník FORUM)

Jediné, co se změní, je to, že se tam nebude vyřizovat ubytování. Ale 90 procent lidí, kteří chodili na ta asistenční centra, si vyřídilo ubytování po vlastní ose. Jediné, co se může stát, je to, že se řádově 10 procent lidí rozprostře mezi ostatní kraje. To je celé.

O tom rozprostření uprchlíků mezi ostatní kraje mluví i pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Vidíte nějaké řešení, jak motivovat ukrajinské uprchlíky k přemístění do jiných měst?

Myslím si, že abychom toto mohli říkat, tak musíme mít upřesněná data. To říká i sám pan Hřib. Nejdřív budeme mít data ke školákům, protože do konce června se dělají zápisy pro Ukrajince. Pokud to nebude ukončené, tak nikdo nemůže říkat, kde a kolik je dětí, protože to prostě nevíme. Dozvíme se to až na konci června. Za mě je to teď ukvapené.

Další důležitá informace, kterou se dozvíme až v průběhu července: tehdy budou mít úřady práce možnost ověřovat to, jestli tady lidé opravdu celý měsíc žili, a jestli musí vyplácet dávku, nebo ne. Třeba se dozvíme, že tam ti lidé nežijí. Z pilotních projektů, které dělalo ministerstvo vnitra, víme, že 20 až 30 procent lidí na původní adrese už nebydlí. Nevíme, kde jsou, ale nejsou na původní adrese.

Je předpoklad, že v Praze to bude výrazně víc, protože se tam lidé chodí registrovat a teprve potom se rozhodnou, co budou dělat. Ti lidé nemusí v Praze vůbec být, nemusí být ani v České republice. V reálu si myslím, že se budeme bavit o úplně jiných číslech. Myslím si, že zatížení není zase tak velké, jak tvrdí pan Hřib, protože vychází z čísel, která neodpovídají realitě.

Hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN) krok primátora Hřiba chápe a primátor podle ní na přetíženost hlavního města upozorňoval dlouhodobě. Není tedy na vině stát, který na tato varování nereagoval?

To si nemyslím, protože celou dobu probíhají pracovní skupiny. Praha bude samozřejmě zatížená. Další zatížená města jsou hlavně Brno a Plzeň. Víme, že bude nápor na školy a školky. To je celkem jasné, řešíme uprchlickou vlnu. Není možné si taky ale říkat, že to řešení bude hned. Není ani možné, aby to bylo za měsíc nebo za dva. To prostě nejde.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prostřednictvím videopřenosu promluvil k českému Parlamentu (ČTK/Krumphanzl Michal)

Myslím si, že všechno má nějaký čas. Do pracovních skupin byl přizván i primátor Hřib, ale nechodí tam. Je lehké kritizovat a nepodílet se na tom. Když jsou v zatíženém kraji, tak se na tom mají spolupodílet. Připadá mi to jako navrhování řešení, které řešením není. Není to jednoduchá situace. Humanitární organizace si s tím také nejsou schopny poradit. Není ani nějaká ověřená praxe ze zahraničí, že bychom si řekli – dělejme to jako v Německu.

Jsou to lidé, po tom, co mají vízum, jsou to občané Evropské unie a my je nemůžeme násilím nutit, aby někde bydleli a někde ne. Nemůžeme to dělat Čechům, tak to nemůžeme dělat lidem, co pobírají ochranu. To není možné. Motivační věci můžeme řešit, až budeme mít informace o školách a školkách, abychom jim mohli říct, podívejte, vy jste v Praze, ale lépe najdete školku třeba na Znojemsku, na Pardubicku. Data ale ještě nemáme. Za mě je to jen plácnutí do vody.

Vy jste zmínil, že největší nápor bude hlavně ve velkých městech. Jak jste na tom s kapacitami v Brně?

Nemáme takový problém, abychom bušili ministerstvu vnitra na dveře. Čekáme, až budeme znát data, abychom věděli, na čem jsme. Potom se musíme také bavit o tom, že jsou různá řešení. Paralelně se vede diskuze s ministerstvem školství, že pro uprchlíky nebude třeba platit povinná školní docházka, že se jim bude uznávat online výuka z Ukrajiny, která víme, že probíhá. Tím pádem můžeme mít problém škol vyřešený. Opravdu je více řešení a nejde jen o stěhování lidí. Nejde to udělat násilím.

Takže pražský scénář v Brně nehrozí?

To se v Brně nestane, protože uzavření asistenčních center vůbec nic neřeší. Lidé sem pořád budou chodit. U nás by byl paradox, že jsme centrum přesunuli do vedlejší budovy, než je cizinecká policie. U nás by to bylo doslova tak, že by lidé nechodili do budovy A, ale do budovy B, která by byla asi 50 metrů vedle. U nás by to byl úplný nesmysl.

To stejné se stane v Praze, akorát je ta budova někde jinde. Teď předjímám, ale v Praze udělají místo asistenčního centra infopoint. Tam nebudou říkat, že si to můžou vyřídit někde v Praze, ale že si to můžou vyřídit v Pardubicích a v Plzni. Hejtmani už upozorňovali, aby tam uváděli objektivní informace, protože cizinecká policie, zdravotní pojišťovna, úřady práce budou otevřené a budou muset přijímat uprchlíky tak, jak to dělají v rámci asistenčního centra.

(ČTK)

Sněmovna v úterý schválila zákon usnadňující vznik dočasných staveb pro běžence. Pomůže městům a krajům tento zákon ve zvládání uprchlické krize?

Jde spíše o města, protože kraje nezřizují školky a školy. Myslím si, že je to poměrně pozdě, protože do září žádné budovy nevzniknou. Začali jsme se o to zajímat hned po rozjetí uprchlické krize a chtěli jsme to řešit formou modulárních staveb a už tehdy jsme museli celý proces rozvinout, abychom ty modulární systémy měli a stihli jsme je postavit. Teď už je pozdě, do září se to objektivně nestihne.

Myslím si, že není možné počítat s tím, že se všechny ukrajinské děti dostanou do standardních školských zařízení. Bude muset nadále platit výjimka, že budou v provizorních prostorách, jako jsou teď.

Je pomoc státu s ohledem na uprchlickou krizi krajům, městům a obcím dostatečná?

Osobně říkám, že nic navíc nepotřebujeme. Jediné, co by se nám hodilo, je vyjasnění profinancování asistenčních služeb, protože postupně odeznívá jejich potřeba a to financování nemáme vyjasněné. Stát slíbil, že to zaplatí, ale ještě nezaplatil. Vnímám ale podanou ruku ministra financí, že nám to proplatí. Nijak nás to neohrožuje, ale je to nedotažená věc, kterou vnímám. A budeme muset společně zareagovat na situaci ve školách a školkách, až budou uzavřené zápisy.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]