Podplukovník Arsen Dmytryk, náčelník štábu 1. ukrajinského azovského sboru a přeživší masakru ve věznici Olenivka z roku 2022, vydal ostré varování před tím, jak ukrajinská společnost vnímá již čtyři roky probíhající válku. Podle něj Ukrajinci konflikt hodnotí zkreslenou optikou, která podkopává jejich schopnost proti agresivnímu Rusku dlouhodobě vytrvat.

Podle Arsena Dmytryka zůstává ukrajinská veřejnost uvězněna v „zjednodušené, téměř infantilní představě války“. Dlouhodobý vyčerpávající konflikt je podle něj posuzován měřítky vhodnými spíše pro krátké a rozhodné kampaně. Jako příklad uvádí obsesivní sledování frontové linie na mapách projektu DeepState. Barevné změny na mapě jsou však pouze jedním z ukazatelů a „zdaleka ne vždy tím určujícím“.

Dále čtěte

Jestliže Rusko poruší příměří, zasáhne proti němu i americká armáda, píše britský tisk

Ukrajina spolu se západními partnery připravila vícestupňový plán reakce pro případ, že by…

Skutečné posuny se podle Dmytryka odehrávají jinde, především v zachování státnosti, institucionální flexibilitě a schopnosti Ukrajiny proměnit se z příjemce pomoci v „plnohodnotného geostrategického aktéra“. Tyto procesy se však v územních statistikách neobjevují.

Dmytryk pro vysvětlení potřebné mentální změny odkázal na takzvaný Stockdaleův paradox, pojmenovaný po admirálu Jamesi Stockdaleovi, nejvýše postaveném americkém válečném zajatci ve Vietnamu. Ten na otázku, kdo zajetí nepřežil, odpověděl, že optimisté, kteří si stanovovali konkrétní termíny osvobození. Když se nenaplnily, psychicky se tito lidé zhroutili.

Podstata paradoxu spočívá v nutnosti držet současně dvě protichůdná přesvědčení. Tedy plné uznání kruté reality a neochvějnou víru v konečné vítězství.

Špatná komunikace

Nejostřejší Dmytrykova kritika směřuje k ukrajinské vládě a její komunikaci s občany. Ukrajinci jsou denně vystaveni stovkám válečných zpráv s miliony zhlédnutí, aniž by jim někdo systematicky pomáhal tyto informace správně interpretovat. Podle Dmytryka právě nedostatek vysvětlení zaručuje do budoucna vážný problém v podobě ztráty společenské odolnosti.

To, co západní média často označují za „válečnou únavu“, je podle něj spíše dezorientací způsobenou politickými selháními, například neomezenou mobilizací bez jasně definovaných podmínek služby. Rusko mezitím každoročně investuje zhruba 1,4 miliardy dolarů do propagandy zaměřené na narušení morálky. Institut pro studium války (ISW) zdokumentoval koordinovanou psychologickou kampaň Kremlu, jejímž cílem je přesvědčit Ukrajinu i Západ o nevyhnutelnosti ruského vítězství.

Dmytryk proto navrhuje opustit metriku dobytých kilometrů a soustředit se na ukazatele zachování vlastních sil a neúměrných ztrát nepřítele. Úkolem státu by podle něj mělo být kultivovat schopnost přizpůsobení se realitě, nikoli podporovat planý optimismus. „Zatím nevíme, kdy a jak tato válka skončí. Víme ale jistě, že ukrajinská odolnost nesmí s válkou skončit a stát se minulostí,“ uzavřel své varování ukrajinský důstojník.

Dále čtěte

Češi nejsou kolaboranti, stojíme za Ukrajinou! Pojďte to s námi ukázat Okamurovi a kupte si plakát

Nehoráznosti, jaké vypouští z úst předseda poslanecké sněmovny Tomio Okamura a další představitelé vládní koalice Andreje Babiše, překročily už všechny…

Podobné argumenty v minulosti použil i bývalý vrchní velitel ukrajinské armády Valerij Zalužnyj, dnes velvyslanec ve Spojeném království. Ten varoval, že ruská strategie opotřebení není primárně vojenská, ale politická a ekonomická. Jejím cílem je vyvolat vnitřní rozpad Ukrajiny prostřednictvím sociálního napětí a nadměrných výdajů, přičemž konečným úderem má být vnitřní destabilizace společnosti.

Ruský prezident Vladimir Putin podle ISW nadále věří, že Rusko dokáže v dlouhé vyčerpávající válce přežít jak Ukrajinu, tak Západ, a nakonec Kyjev donutit ke kapitulaci. Tento kalkul počítá s ochotou Moskvy přijímat mimořádné ztráty výměnou za marginální územní zisky a se sázkou na dřívější kolaps západní podpory.