Ilustrační foto. FOTO: Freepik
FOTO: Freepik
Chov psa přináší mnoho radostí, ale i své starosti. Každý pejskař se tak musí připravit na doslova nekonečný koloběh různých povinností, mezi něž patří zajištění pravidelných veterinárních prohlídek, výcviku, krmení, hygieny a také dostatečně dlouhých procházek. Během nich však zcela logicky dojde k znečištění tlapek a někdy také jiných částí psího těla. Nejožehavějším tématem je však psí čumák, tvrdí molekulární biolog RNDr. Petr Ryšávka a expert na mikrobiom lidí i zvířat.
Pokud máte psa, jistě denně zažíváte to velké nadšení, když mu sdělíte „jdeme ven“. Tito čtyřnozí společníci jsou stejně jako lidé stvořeni k pohybu a k zdravému životu ho zkrátka potřebují. Pohyb venku je pro ně také nesmírně dobrodružnou záležitostí, neboť pomocí vyvinutého čichu sbírají informace o světě kolem sebe. Mnozí pejskové doslova neodtrhnou čumák od země.
Tento čichový průzkum však může v mnoha ohledech představovat pro psa i jisté nebezpečí, protože venkovní prostředí je plné bakterií nebo parazitů. Proto je také důležité po psech uklízet. Psí výkaly totiž obsahují miliony bakterií, které se při dešti dostávají do půdy i vody a mohou ohrozit zdraví lidí i zvířat.
A nyní se dostáváme ke zjištění molekulárního biologa RNDr. Petra Ryšávky, který na sociálních sítích sdílel podstatnou informaci pro všechny pejskaře: „Váš pes je váš mikrobiomový parťák! Jen ho po venčení úplně nepusinkujte – jeho čumák je plný fekálních bakterií ze všech očuchaných bobků.“ Z jeho slov je tedy patrné, že by měl hygienou po procházce projít i čumák pejska – leckdy postačí ve vodě namočený ručník.
Naprosto skvělou zprávou však podle odborníka je, že soužití se psem je v mnoha ohledech přínosné. Přesněji napsal: „Možná s pejskem sdílíte gauč, postel nebo svačinu… Ale věděli jste, že s vaším miláčkem sdílíte i část svého mikrobiomu? Ano – věda potvrzuje, že lidé žijící se psy mají podobnější složení střevních i kožních bakterií než lidé bez mazlíčků. Psí mikrobiom je velmi podobný tomu lidskému – dokonce více než mikrobiom myši nebo prasete.“
Pes tedy podle něj nedává jen lásku a věrnost, ale i něco, co nevidíme – mikrobiální rozmanitost, která může ovlivnit trávení, imunitu i náladu a chránit nás i na mikroskopické úrovni. Ve své výpovědi RNDr. Petr Ryšávka potěšil rovněž rodiny s dětmi. Sdílel totiž informaci o tom, že děti vyrůstající se psy mívají bohatší mikrobiom a méně alergií.