Proti žloutence typu A je možné se nechat očkovat. FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock
V jedné z nejlidnatějších zemí světa se počet očkovaných zrychluje žádoucím tempem. Server dw.com ovšem upozornil na fakt, že poměr mezi očkovanými ženami a muži je v Indii stále nevyrovnaný. Primární důvod této skutečnosti lze podle odborníků hledat v rozdílných možnostech přístupu obou pohlaví k dopravě nebo zdravotnickým informacím.
Podle údajů na oficiálních webových stránkách Indické republiky o očkování je zmíněný rozdíl zřetelný. Celkem bylo podáno 1,63 miliardy dávek vakcíny. Z toho 830 milionů mužům a 797 milionů ženám, z čehož plyne rozdíl 38 milionů dávek. Tato samotná informace by nebyla tak alarmující, ovšem zmíněný nepoměr můžeme pozorovat navzdory posledním závěrům indického Národního průzkumu rodiny a zdraví (NFHS), které dokládají, že počet žen v zemi převyšuje počet mužů. Na každých 1000 mužů připadá 1020 žen.
Co Ind, to očkovaný?
„Očkování v Indii bude dokončeno do prosince 2021,“ řekl v květnu minulého roku někdejší předseda tamní vlády Prakash Javadekar. Političtí představitelé si tehdy stanovili za cíl naočkovat celou svou dospělou populaci tvořenou 940 miliony lidí dvěma dávkami do konce minulého roku. Nepodařilo se. Tomuto troufalému cíli se přiblížili pouze na 64 procent.
Epidemiolog a specialista na zdravotnické systémy dr. Chandrakant Lahariya sdělil serveru BBC, že se „vždy najdou lidé, kteří se z různých důvodů nechtějí nechat očkovat“. Příčiny můžeme jako v kterékoli jiné zemi hledat v nedůvěře vůči vládě nebo v obavách, jež jsou mnohdy způsobené dezinformacemi. Ovšem co ti, kteří nemají přístup k žádným informacím?
Absence přístupu k internetu
Drtivá většina světové populace získává zprávy týkající se očkování nebo samotné pandemie na webových stránkách různého druhu. V Indii ale podle NFHS nikdy nepoužilo internet více než 60 procent žen ve 12 indických státech. Právě absence přístupu k internetu může tvořit zásadní část odpovědi na otázku, proč je v této asijské zemi více očkovaných mužů než žen.
„Podle našeho výzkumu jde o směs problémů. Ženy mají horší přístup k informacím a technologiím, aby věděly, kdy a kde se zaregistrovat a nechat se očkovat, mají horší přístup k dopravě nebo menší možnost opustit své domovy,“ sdělil dw.com Reuben Abraham z nezávislé organizace pro výzkum politiky Artha Global. K problematice se za Institut veřejného zdraví vyjádřil i Aditi Madan: „Dlouhotrvající strukturální problémy ve zdravotnictví a genderová povaha přístupu ke zdravotní péči vedly k tomu, že rodiny pravděpodobně méně upřednostňují zdraví a blaho žen před muži.“
Omezený přístup k informacím bohužel podle německého serveru vede i k tomu, že mnoho žen spolu s dalšími zranitelnými skupinami obyvatel pravděpodobně vůbec o očkování nevědělo, pokud úřady nevynaložily zvláštní úsilí k jejich oslovení.
Samozřejmě zde může hrát roli vícero jiných faktorů, a to od místa, kde daná žena žije, přes socioekonomickou třídu až po náboženské vyznání. Všechny tyto aspekty mohou přístup k očkování ztížit.
Sophia Imadová z think-tanku IDFC Institute, sídlícího v Bombaji, upozorňuje právě na faktor náboženského vyznání: „Některé vzorce jsou podobné. V Bombaji jsme například pozorovali vysokou nedůvěru vůči očkování v muslimských komunitách, spojenou s nedůvěrou vůči vládě.“
Svou roli nesehrává pouze utlačování žen, ale i šíření různých fám a dezinformací, a to především těch, jež jsou specifické pro ženskou část populace.
„V Západním Bengálsku jsme pozorovali nižší ochotu žen nechat se očkovat. To lze vysvětlit fámami specificky se týkajících žen, jako je například dopad očkování na menstruaci,“ dodala Sophia Imadová.
