Ceny nemovitostí u nás rostou dvakrát rychleji, než je průměr zemí EU. Situace na trhu s byty je kritická a vláda si s ní neví rady. Zkrachoval Babišův plán na výstavbu levných bytů, Schillerová chce zvyšovat daně a Maláčová navrhuje návrat regulace nájemného, která byla prohlášena za protiústavní.

Dále čtěte

Maláčová trumfuje Schillerovou: Ať živnostníci platí víc, jinak nedosáhnou na důchod

Názory sociální demokracie na živnostníky, které exministr Jan Mládek označil za „parazity“, se nemění. Ministryně práce a sociálních věcí Jana…

Premiér Andrej Babiš rád po vzoru Gustáva Husáka vychvaluje, jak naše země vzkvétá, což je čistě zásluha jeho vlády. Za clonou marketingových frází a fabulací se však nachází realita, která není tak růžová, pouze uměle přikrášlená. Kritická je situace na trhu s byty. Jejich ceny rostou téměř nejrychleji v Evropě, staví se jich málo a vláda nemá žádnou ucelenou představu, jak tento stav vylepšit.

Návrat reálného socialismu

V této situaci ministři ANO a ČSSD tápou a předkládají návrhy, které ani nemají prodiskutované v koalici. Smutné přitom je, pokud se jejich nápady vracejí do doby reálného socialismu, což se naposledy přihodilo ministryni práce a sociálních věcí Janě Maláčové. Nelze jí upřít energii, na kterou sází strana s padajícími preferencemi, ale v jejím případě platí dvojnásob, že méně je někdy více.

Portál Novinky přinesl zprávu, že sociální demokracie při hledání receptů na zdražování bytů a rostoucí nájemné vážně uvažuje o státní regulaci nájemného. Deregulace nájemného přitom začala po zásazích Ústavního soudu v roce 2007 a regulované ceny skončily v roce 2012. Dnes je chce ČSSD zase obnovit.

„Stát s tím něco musí dělat, bydlení se stává ve všech velkých městech luxusem. My se v tuto chvíli velmi seriózně bavíme v sociální demokracii o regulaci nájemného. Myslím si, že deregulace nebyl správný krok,“ řekla Maláčová deníku Právo.

Situace s bydlením je skutečně špatná a za šest let vlády ANO a ČSSD se prudce zhoršila. Nájemné ve městech za tu dobu vzrostlo o desítky procent. Ceny bytů v Praze vyletěly na dvojnásobek, ale výrazně rostou i v dalších velkých městech.

V rozporu s Ústavou

Úvahy o regulaci nájemného samozřejmě nacházejí pochopení u komunistů, kteří mají s „usměrňováním ceny bydlení“ hluboké zkušenosti. Obě strany našly inspiraci v Berlíně, kde levicová koalice sociálních demokratů, zelených a postkomunistické formace Linke reagovala na růst nájemného jeho pětiletým zmrazením od března letošního roku.

Jenže to je naprosto krajní a v Evropě izolovaný experiment, který řeší německý Ústavní soud. Existují vážné pochybnosti, zda situaci na trhu s byty ještě nezhorší, protože už nyní je ve městě avizován útlum nové výstavby a rekonstrukcí budov.

Návrhy Maláčové na obnovení regulovaného nájemného jsou o to absurdnější, že i u nás jej řešil Ústavní soud a opakovaně označil tento stav za protiústavní. Ministryně nebere na vědomí, že by byl tento zásah do vlastnických práv znovu v rozporu s Ústavou.

Krok zpátky

Podle ekonomů je regulace nájemného krokem zpátky, a to nejen kolizí s ústavním právem. Vedla by k rozvoji šedé ekonomiky, útlumu oprav bytového fondu a zastavení výstavby nájemního bydlení, které patří vzhledem k cenám bytů k vyhledávanější formě bydlení. Hlavně pro mladé rodiny, kterým navíc zdražují hypotéky současné kroky České národní banky. V konečném důsledku by se dostupnost bydlení ztížila.

Dále čtěte

Zvyšování daní nekončí. Schillerová si notuje s KSČM ve zdanění prodeje pronajímaných bytů

Ministryně financí Alena Schillerová hledá další cesty, jak vytáhnout peníze z kapes daňových poplatníků. Na koaliční radě představila návrh, jak více…

I z těchto důvodů nápady Maláčové narážejí v hnutí ANO, které ovšem rovněž žádný účinný recept nepřináší. Po parlamentních volbách v roce 2017 si na časovanou bombu s bydlením vzpomněl premiér Babiš, když uváděl do funkce ministryni pro místní rozvoj Kláru Dostálovou.

„Staví se u nás málo bytů, je třeba se zamyslet nad tím, jak motivovat samosprávu, aby se více stavělo a bydlení bylo dostupnější,“ prohlásil tehdy šéf ANO a osvojil si sociálnědemokratickou myšlenku masivních dotací do obecní výstavby.

O rok později s velkou pompou představil projekt státní podpory sociálních bytů Výstavba, do kterého zamýšlel během dvaceti let investovat 78 miliard korun. Měl obce motivovat k výstavbě dotovaného bydlení pro nízkopříjmové skupiny obyvatel s výhodnými úvěry a regulovaným nájemným.

Jenže megalomanské plány skončily debaklem. Zájem obcí zůstal vzhledem k příliš přísným podmínkám pro udělení dotací hluboko za očekáváním, zájem projevilo jen minimum samospráv.

Zdanění prodeje pronajímaných bytů

Dnes už Babiš o projektu Výstavba nemluví, ale zaměřuje se na další nápad ministryně financí Aleny Schillerové, která chce zvýšit zdanění pronajímaných soukromých bytů.  Zatímco dnes mají majitelé daňovou výjimku při prodeji těchto bytů, jestliže je vlastní déle než pět let, Ministerstvo financí chce tuto lhůtu prodloužit až na patnáct let.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Pokud by chtěl majitel prodat svůj byt, který osobně nevyužívá, dřív, musel by zaplatit 15procentní daň ze zisku. Schillerová si slibuje omezení nákupu investičních bytů, a zároveň zvýšení příjmů do děravé státní pokladny o půl miliardy korun.

Tento nápad má rovněž řadu úskalí. Postihl by i ty majitele bytů, kteří považují investici do bytu při absenci důchodové reformy a nízkých úrocích v bankách za bezpečný způsob zajištění budoucích příjmů, nebo je hodlají přenechat svým potomkům.

Také je nutné připomenout, že už dnes pronajímatel platí daň z příjmu a z nemovitostí. Výstavba je zatížena nejvyšší sazbou DPH ve výši 21 procent. Stát navíc daňovou zátěž navyšuje, což se projevilo v roce 2016, odkdy se platí nejvyšší sazba DPH i ze stavebních pozemků. Schillerová umožnila obcím několikanásobné zvýšení daně z nemovitostí.

Ministryně financí má v této věci podporu komunistů, ale zdrženlivě se pro změnu chová sociální demokracie, což svědčí o koaliční neschopnosti nalézt smysluplné řešení.

Zdlouhavé stavební řízení

Opozice navrhuje naopak snížení daňové zátěže bydlení včetně zrušení daně z nabytí nemovitosti a výrazné zjednodušení stavebního zákona. Jednou z hlavních příčin současného stavu je totiž příliš komplikované stavební řízení, v jehož délce figuruje Česká republika na 157. místě na světě.

Velké bytové projekty se u nás povolují v průměru pět let, zatímco v Praze vlivem sešněrovaných podmínek až deset let. Pro porovnání v Německu trvá stavební řízení u podobných projektů většinou jen půl roku. O zablokování výstavby v Praze svědčí i srovnání s Varšavou, kde je na tisíc obyvatel povolováno čtyřikrát více bytů.

Se změnou stavebního zákona se dnes po letech nečinnosti ANO potýká ministryně Klára Dostálová. Z jedné strany naráží u Svazu měst a obcí a z druhé strany u podnikatelských svazů. Zda se vládě nakonec podaří prosadit takovou změnu, která viditelně zrychlí a zjednoduší stavební řízení, je tak krajně nejisté. Jedno však platí: Zvyšování daní, dotace a socialistické regulace krizi bydlení nevyřeší.