Neslyšící uprchlíci v Česku jsou jako ztracení. Problémem je pro ně rozdílnost znakových jazyků i nedostatek informací

Lidé prchající před válkou na Ukrajině (ČTK/Pryček Vladimír)

Lidé prchající před válkou na Ukrajině | FOTO: ČTK/Pryček Vladimír

Z Ukrajiny před válkou uprchlo již přes čtvrt milionu lidí. Za citlivé skupiny jsou brány zejména ženy a děti, ovšem mezi ukrajinskými uprchlíky jsou i handicapovaní. Zvláště obtížná je tato situace pro neslyšící, jelikož musí řešit jazykovou bariéru a nedostupnost aktuálních informací, které jim nejsou tlumočeny. Situaci ukrajinských neslyšících uprchlíků monitoruje v České republice Svaz neslyšících a nedoslýchavých osob v ČR (SNN) a Centrum zprostředkování tlumočení neslyšícím (CZTN). Deník FORUM 24 o aktuálním stavu neslyšících uprchlíků v Česku informovala Linda Hudson, vedoucí služby CZTN.

Neslyšících prchajících z Ukrajiny by mělo aktuálně v České republice být více než pět set. Přesná čísla SNN nemá. „Osmdesát procent z nich jsou ženy a děti. Skladba příchozích je velmi pestrá. V Brně máme ubytované tři paralympijské vítěze,“ říká Linda Hudson. Děti zůstávají většinou uvnitř rodiny a CZTN doposud nezaznamenalo žádné informace o opuštěných neslyšících nezletilých. Předběžně však navázalo spolupráci s nadací Patron dětí, aby bylo případně připraveno potřebným pomoci.

(Týdeník FORUM)

Za největší komplikaci související s migrací neslyšících považuje Hudson odlišnost znakových jazyků a písma v Česku a na Ukrajině. S tím souvisí problém s nedostatkem tlumočníků, kteří by byli schopni tlumočit zároveň v českém a ukrajinském znakovém jazyce či alespoň mezinárodním znakovým systémem. „Ukrajinský znakový jazyk a český znakový jazyk si nejsou vůbec podobné. Částečně je lze nahradit mezinárodním znakovým systémem, ale velmi omezeně. Navíc ne všichni neslyšící nebo tlumočníci ho ovládají,“ vysvětluje Linda Hudson situaci s tím, že překládající tlumočníci mohou být případně k dispozici i on-line, ale s ohledem na technické záležitosti je to náročné.

Neslyšící mají problém i s komunikací mezi sebou. Jediným možným východiskem z této komunikační propasti je často mobilní telefon. „Neslyšící díky němu mohou komunikovat přes video. Od Vodafonu jsme obdrželi telefony se SIM kartami s nabitým kreditem,“ uvádí.

S problémem s komunikací souvisí i problém s informovaností neslyšících, jelikož se jim zkrátka neposkytuje dostatek informací o aktuálním dění v přijatelné formě. „Sdílení informací mezi neslyšícími je obecně problém, který je zapříčiněný jejich nedostupností z běžných sdělovacích prostředků. Pro většinu neslyšících je český jazyk i v psané formě jako cizí. Nemají tak přístup k rádiu, k novinám jen omezený. Odkázáni jsou většinou na videa sdílená mezi sebou nebo na zprávy ve znakovém jazyce, které podávají denní souhrn pouze ve velmi omezeném čase. Na tuto situaci již bylo často upozorňováno v době covidové pandemie, kdy se opatření měnila ze dne na den, ale neslyšící získávali zpožděné informace,“ popisuje Linda Hudson.

„V praxi to tedy vypadalo od začátku tak, že mezi sebou sdíleli informace dobrovolníci nebo neziskové organizace, které mají cílovou skupinu neslyšící, a propojovali se s organizacemi zajišťující pomoc cizincům a migrantům,“ říká vedoucí služby CZTN. SNN a CZTN se snaží podpořit informovanost šířením zpráv natočených v ukrajinském znakovém jazyce především na sociálních sítích a webech organizací.

Vladimir Putin (The Russian Presidential Press and Information Office / Wikimedia Commons / CC BY 3.0)

Než došlo k mobilizaci center, aby zvládla poskytovat potřebné organizované zabezpečení, neslyšící běženci byli při přecházení hranic a další cestě odkázáni na své známé z komunity a rodinné příslušníky. Do Čech ale přicházejí i tací, kteří zde žádné kontakty nemají. Po dvou týdnech se již situace ustálila a uprchlíci najdou zázemí v centrech v Praze, Brně, Plzni a dalších českých městech.

V centrech se dostanou ke všem potřebným informacím. Zároveň naleznou potřebnou pomoc s vyřizováním všech formalit, ať už se jedná o doklady, které jsou vyřizovány přes Kontaktní asistenční centra pomoci Ukrajině, pojištění, zajištění mobilního telefonu nebo hledání bydlení. V další fázi pak dochází k pomoci při hledání práce a obcházení konkrétních nabídek.

„Momentálně to vypadá tak, že po prvotní registraci v Kontaktních asistenčních centrech pomoci Ukrajině si příchozí vyřídí za pomoci tlumočníků vízum, pojištění, žádost o ubytování a po vybavení těmito dokumenty si domlouvají tlumočení na další dny, kdy míří do školy, na úřady práce a podobně. Za velmi krátkou dobu se podařilo připravit proces tak, že je funkční a rychlý,“ přibližuje postup integrace neslyšících uprchlíků vedoucí CZTN.

„Pomáháme především se zprostředkováním tlumočení a také poradenstvím k dané oblasti,“ říká Hudson. České úřady totiž běžně tlumočníky do znakového jazyka nezaměstnávají. SNN a CZTN tedy tlumočníky příchozím neslyšícím poskytují. Jde většinou o dobrovolníky, kteří musí alespoň částečně ovládat i ukrajinský znakový jazyk nebo mezinárodní znakový systém. „Aktuálně už zaměstnáváme ukrajinskou neslyšící tlumočnici, která je nám k dispozici, kdykoliv je potřeba, aby tlumočila se slyšícím tlumočníkem českého znakového jazyka.“ Dodává také, že „po skoro měsíci je nutno říct, že na úřadech opravdu vychází vstříc, komunikují trpělivě a situaci zvládají koordinovaně“.

Následky ruského ostřelování ukrajinského Mariupolu (ilustrační foto) (ČTK/AP/Evgeniy Maloletka)

S příchodem kritické situace bylo potřeba se zaměřit na logistiku a kooperaci všech zúčastněných, aby mohlo být zabezpečeno co nejvíce potřebných věcí. „Myslím, že to zvládáme. Jako terénní sociální služba ubytování nezajišťujeme, ale máme možnost navést neslyšící uprchlíky na služby, které ano,“ hovoří dál Linda Hudson o kooperaci mezi jednotlivými organizacemi, které si rozdělují klienty podle jejich potřeb a zaměření. „Jedna organizace zajištuje tlumočení, jiná pak pomáhá odborným sociálním poradenstvím najít zaměstnání, ubytování a podobně.“

Situace, ve které se ukrajinští neslyšící uprchlíci nachází, je velice napjatá a stresující. Centra již také začala s poskytovat terapeutickou pomoc. „Odpadl už ten největší stres, jsou v bezpečí, ale začíná doléhat realita. Stejně tak ti, co přišli před 3 týdny, počítali s tím, že tu budou opravdu jen pár týdnů a vrátí se. Nyní vidí, že už nemají kam,“ říká Linda Hudson.

Péče je zajištěna i pro tlumočníky, kteří se při své práci setkávají se silnými a emotivními příběhy. „Jsou to sice profesionálové, ale ne vždy se dá oprostit od příběhů, které musí tlumočit. A jakmile v tom jsou děti, je to o to horší,“ doplňuje Hudson s tím, že ministerstvo zdravotnictví zřídilo krizovou linku pro pomáhající.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]