Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) FOTO: Evropská unie
FOTO: Evropská unie
Europoslanci ve středu hlasovali v parlamentu o návrhu Ústavního výboru, který doporučuje změny v zakládajících smlouvách EU. Ten řada českých europoslanců kritizuje. Návrh je podle nich příliš mimo realitu, pomůže populistům získat munici proti EU, směřuje zásadním způsobem proti zájmům menších a středně velkých států a vede k postupnému rozkladu společenství a porušování pravidel ze strany členských států.
Na obsahu dokumentu, který navrhuje změny obou smluv, tedy Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie, se shodli zástupci pěti politických uskupení – Evropské lidové strany (EPP), sociálních demokratů (S&D), liberálů (Obnova), zelených a levice.
Zpráva ve středu získala nadpoloviční podporu. Pro návrh hlasovalo 291 poslanců, proti bylo 274 a 44 se zdrželo hlasování a zprávu tedy dále projedná Rada ministrů pro evropské záležitosti 12. prosince. Navrhované revize spočívají na třech základních změnách, a to zavedení většinového hlasování a odstranění práva veta jednotlivých členských zemí, čímž by skončil princip jednomyslnosti, nebo omezení počtu komisařů EU.
Mezi hlavní navrhované změny patří opuštění principu jednomyslnosti při hlasování v Radě EU v 65 oblastech a přesun kompetencí členských států na úroveň EU, a to včetně vytvoření dvou nových výlučných kompetencí unie v oblastech ochrany životního prostředí a biodiverzity. Zároveň by se také výrazné rozšířily sdílené kompetence v zahraniční a bezpečnostní politice, ochraně hranic, veřejném zdravotnictví, civilní obraně, průmyslu a vzdělávání. Euro by se mělo stát povinnou měnou pro každou členskou zemi.
Návrh pomůže populistům získat munici proti EU
Návrh na změny ve smlouvách řada europoslanců zkritizovala. Podle europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) je zpráva plná nesmyslů a nerealistických přání. „Měnit smlouvy a dělat institucionální reformu EU je nutné se znalostí fungování EU. Návrh je bohužel příliš mimo realitu a pomůže možná populistům získat munici proti EU,“ okomentoval své rozhodnutí hlasovat proti a zdůraznil, že jsme si EU neodsouhlasili jako federaci, takže dělat reformu hlasování bez toho, že změníme fungování unie jako centrálně řízeného superstátu, nedává smysl. „Většinové hlasování nepomůže udělat Evropskou unii silnější. Povede k tomu, že řada států nebude některé věci dodržovat. Vzpomeňme si na nerealistické kvóty… nebo nyní migrační balíček,“ dodal pro deník FORUM 24.
Proti hlasoval i europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Návrh je podle něj špatný, protože směřuje zásadním způsobem proti zájmům menších a středně velkých států, chce zrušit právo veta v zásadních oblastech a také zrušit možnost vytvářet blokační menšiny. „Jako příklad uvedu to, že pokud by změna prošla, už bychom nemohli prosadit naše zájmy třeba u automobilů jako v případě normy Euro 7,“ vysvětlil na dotaz deníku FORUM 24 s tím, že zpráva chce také zavést celoevropské referendum, přičemž by ke schválení stačila většina ve většině členských států. „Návrh podle mě nemá šanci projít v Evropské radě, i kdyby ho odsouhlasila většina v Evropském parlamentu. A pokud by prošel, pak se vážně obávám, že by nevedl k větší efektivitě rozhodování, ale naopak k postupnému rozkladu EU. A to opravdu není v českém zájmu,“ zhodnotil.
Podle europoslance Jiřího Pospíšila (TOP 09) jsou změny příliš široké. Přestože ve středu hlasoval proti ovšem uznává, že smlouvy určitě jisté změny potřebují. „Jde zejména o to, aby se instituce EU připravily na další možné rozšíření Unie, a to zejména o země Balkánu či Ukrajinu, Moldávii a Gruzii,“ řekl pro deník FORUM 24. Návrh nepodpořil hlavně pro její část týkající se rozšiřování oblastí, o nichž se má rozhodovat kvalifikovanou většinou. To podle něj totiž oslabuje postavení menších a středních států. „Příliš rychlé rozšiřování kvalifikovaní většiny proto v těchto státech může zbytečně zvednout euroskeptické nálady a ohrozit další fungování EU,“ vysvětlil.
„Jsem pro integraci EU, která bude postupná, transparentní a projednávaná s občany. Návrhy, o kterých se hlasovalo, vedou k výraznému prohloubení integrace a oslabení pravomocí členských států,“ uvedla pro deník FORUM 24 europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) s tím, že s tak radikálními změnami se nemůže ztotožnit a obhájit je před občany. „Myslím, že ani ti, kteří pro ně hlasovali, je ve svých volebních slibech neměli,“ dodala.
Podle Šojdrové nyní potřebujeme především jednotnou Unii, a ne ji rozdělovat, čemuž výsledky hlasování o změnách neodpovídají a ukazují, že tento návrh nemá podporu
většiny přítomných poslanců a poslankyň. „Podle mne tohle není dobrá cesta, jek měnit tak zásadní pravidla pro fungování EU. Návrhy na zefektivnění fungování EU jsou v dlouhodobém horizontu žádoucí. V první řadě bychom však měli začít naplno využít potenciál, možnosti, který současné Smlouvy nabízejí,“ dodala.
Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) se v tomto případě hlasování zdržel, protože zpráva podle něj kromě bodů, na kterých neexistuje shoda, obsahuje i řadu rozumných věcí. Obecně návrh ovšem zhodnotil jako zprávu špatně připravovanou úzkou skupinou poslanců, která se stala velmi extenzivní, a proto bylo podle něj mnoho návrhů odmítnuto a výsledek získal jen malou, i když nadpoloviční podporu. „Reformy Evropské unie jsou potřebné, jednak aby reflektovaly třeba zkušenosti minulých let, jako krize v oblasti energetiky nebo zdraví, a také aby se podařilo zajistit vstup nových zemi (část členů to podmiňuje). Proto výzva radě, aby se tím začala zabývat, je podle mne správná,“ řekl pro deník FORUM 24.
Nelze umožnit jedné zemi blokovat šestadvacet zbylých
Návrh naopak podpořil Marcel Kolaja společně s dalšími pirátskými europoslanci, který své rozhodnutí zdůvodnil tím, že Evropané potřebují akceschopnou Evropu, a nelze proto umožnit jedné zemi blokovat šestadvacet zbylých, jak se dnes děje, přičemž odkázal na maďarského premiéra Viktora Orbána, který si podle jeho slov bere Evropu jako rukojmí pro své zájmy. „Přitom ale celé Evropě znemožňuje efektivně pomáhat Ukrajině zavedením nových sankcí proti ruskému režimu Vladimira Putina nebo poskytnutím financí Ukrajině,“ uvedl.
Rozhodování jednomyslností v Radě Evropské unie o některých otázkách, jako jsou ty související s bezpečnostně-zahraniční politikou, bere podle Kolaji akceschopnost celé Evropě. „Věřím proto, že je na čase se jednomyslnosti například v této oblasti zbavit, a jsem rád, že k tomu dnes Evropský parlament vyzval. Ostatně už dnes Rada Evropské unie rozhoduje v osmdesáti procentech případů kvalifikovanou většinou. A v těchto oblastech je Evropa mnohem efektivnější,“ řekl.
Podle zprávy by se změnil systém vážení hlasů v Radě EU. V současnosti je při hlasování, kde se nevyžaduje jednomyslnost, zapotřebí kvalifikovaná většina (15 z 27 členských států), která představuje alespoň 65 % celkového počtu obyvatel EU. V souladu s navrhovanými změnami by byl populační práh snížen na 50 procent.
Změny smluv podpořila také celá frakce Socialistů a demokratů (S&D), která zdůraznila, že změny vycházejí přímo z doporučení občanů unie, kteří se zúčastnili Konference o budoucnosti Evropy, a jsou výsledkem více než ročních intenzivních jednání mezi všemi politickými skupinami, s výjimkou krajní pravice.„Svět se vyvíjí a naše institucionální architektura a rozhodovací procesy v EU již nejsou vhodné, pokud chceme zůstat relevantní jako globální hráč,“ okomentovala Gaby Bischoffová, místopředsedkyně S&D a zpravodajka Evropského parlamentu ve výboru pro ústavní záležitosti.
