Miloš Zeman a Andrej Babiš na Čapím hnízdě. FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Starosta Prahy 6 Ondřej Kolář se projevuje v tématu sochy maršála Koněva velmi zajímavě a sklízí zasloužený potlesk. S některými jeho názory, které předestřel v rozhovoru pro deník FORUM 24, je ovšem třeba polemizovat. A to ve shodě s jeho vlastními deklarovanými cíli.
Kolář nepochybuje, že je pro budoucnost české demokracie potřeba politickými prostředky porazit autoritativní politiky Miloše Zemana a Andreje Babiše. Ovšem recept, který nabízí, je krajně sporný a je třeba o něm vést debatu.
Kolář v principu opakuje již pět let omílané klišé, že „antibabiš nefunguje“. Doslova uvádí: „Opozice by se spíš měla naučit Babiše svým způsobem ignorovat, a Zemana taky. Lidem se zajedlo, jak Fiala, Kalousek, předtím Bělobrádek a teď Výborný, Rakušan a další dokola jen opakují, že Babiš dělá něco špatně.“
K tomu je třeba říct, že ta svůdná myšlenka, že by se Andrej Babiš neměl kritizovat, pochází z marketingové dílny Andreje Babiše. Jestli někdo překračuje pravidla hry, obsazuje stále větší část veřejného prostoru, kumuluje moc a omezuje svobodu médií, tak ho nelze ignorovat. Babiš dosáhl své moci právě proto, že jeho útok na demokratické a svobodné prostředí tak velká část pražské inteligence blazeovaně ignorovala. Mimochodem, je to už léta značně pohodlnější, než o Babišovi otevřeně mluvit a psát. Není k tomu potřeba vůbec žádná odvaha. Vyčítat lidem, jako je Kalousek či Fiala, že o Babišovi otevřeně mluví, je v podstatě dost sprosté. A kromě toho je to zcela hloupá strategie. Kdybychom Babiše ignorovali, tak má dnes všechno. Právě proto, že ho demokratická scéna neignorovala, tak navzdory ohromným finančním prostředkům tuto zemi ještě celou nezískal.
Není vůbec pravda, že „antibabiš“ (jakkoli je to samotné Babišovo slovo dementní) nefunguje. Naopak funguje, jenom je uplatňovaný málo a nedostane se do klíčových komunikačních kanálů. Ty má totiž vesměs Babiš. Navíc to není negativní program. Je to pozitivní program svobody a civilizované liberální společnosti, který v sobě obsahuje odpor vůči každému, kdo tuto svobodu a civilizované prostředí poškozuje. A to jsou právě pánové Zeman a Babiš. „Antibabiš“ je na rozdíl od Babiše ve společnosti jen málo slyšet. To je celé tajemství Babišovy moci. Kdyby opozice měla silná média jako Babiš a kdyby komerční televize nenadržovaly silně Babišovi a nepoškozovaly demokratické strany, tak by tu Babiš nevládl.
Pak je tu teze, že proti Babišovi a Zemanovi je třeba postavit jejich vlastní zbraně. To zní dost strašně. Protože jejich základní zbraní je lež. A je nepřijatelné, abychom se snažili bojovat se lží prostřednictvím jiného lhaní. Obrovskou morální silou demokratů je totiž právě to, že proti Zemanově a Babišově lži mohou postavit pravdu. Pravdu o svobodě, pravdu o všestranném vzestupu společnosti, který se díky naší obnovené svobodě dostavil. A také základní a klíčovou pravdu o tom, že západní demokracie jsou mírumilovné společnosti, kdežto autoritářské režimy východu, k nimž tíhne náš prezident takovou láskou či spíše servilitou, jsou kruté a agresivní despocie.
Z kontextu rozhovoru naštěstí plyne, že Ondřej Kolář nechce bojovat proti našim populistickým vládcům prostřednictvím lží, ale spíše s použitím masívního marketingu. To lze jedině podepsat. Pak je ale třeba také vidět, že k tomu potřebují demokraté dvě základní věci. Za prvé peníze a za druhé blízká média. Co se týče jejich programu či strategie, o to bych měl nejmenší starost. Babiš žádný program nemá a jen díky obrovským finančním prostředkům, koblihové politice a zejména díky svému mediálnímu impériu udržuje svoji třetinu voličů v poslušnosti. Kdyby to neměl a nebo kdyby tu byl někdo silnější v této oblasti, tak je po něm. Protože lež má krátké nohy.
Babiš ani Zeman se nesmí ignorovat. Je třeba o nich mluvit a je třeba proti nim statečně vystupovat všude, kde to jde. Bojovat proti nim jejich zbraněmi lze jen v technickém slova smyslu, tedy hlasitostí, ale nikoli prolhaným marketingem. Nejsme jako oni. Jen bychom měli být podstatně silnější.
