Ilustrační foto. FOTO: Freepik
FOTO: Freepik
Lidé si s postupem času vymysleli označení pro jednotlivé generace, které se liší typickými zkušenostmi, hodnotami i vztahem k technologiím a světu kolem sebe. Jistě jste tak už zaslechli pojmy válečná generace, baby boomers, Husákovy děti, mileniálové nebo třeba generace Z. Právě na tu upřel pozornost ve svém zkoumání neurovědec a bývalý učitel Jared Cooney Horvath. A zjistil velice zvláštní, až znepokojivou skutečnost.
Jared Cooney Horvath, jenž je specialistou na výzkum učení, předstoupil během ledna 2026 před americký Senát, kde sděloval dopady technologií na mladé lidi. Tvrdí, že od konce 19. století platil jednoduchý trend, tj. každá další generace dosahovala v testech kognitivních (poznávacích) schopností lepších výsledků než její rodiče. Překvapivý zlom však nastal u generace Z.
Do generace Z se obecně řadí lidé, kteří se narodili mezi rokem 1997 a začátkem roku 2010. Některé zdroje uvádí až rok 2012.
Když vědec porovnával generaci Z s předchozí generací mileniálů, zjistil, že mívá horší výsledky v základní pozornosti, pracovní paměti, schopnosti porozumět textu, matematické gramotnosti, řešení problémů i v celkovém IQ. Dle jeho výzkumu pak nejde jen o USA – trend je podle něj tak patrný napříč desítkami států.
Odborník následně vysvětlil, proč tomu tak vlastně je: „Tato generace zaostává, protože lidský mozek nikdy nebyl uzpůsoben k učení z krátkých online klipů ani z několika vět, které pouze shrnují rozsáhlé knihy a složité myšlenky.“ Krom toho také dodal toto: „Lidé jsou biologicky naprogramováni učit se od druhých a prostřednictvím hlubokého studia, nikoli bezmyšlenkovitým projížděním obrazovek plných stručných bodů.“
Tento problém pak může postihovat i další generace, a tak neurovědec v zásadě doporučuje do budoucna méně obrazovek a více skutečného učení. Technologie však zcela nezavrhuje – podle něj mohou být efektivní až ve chvíli, kdy studenti zvládnou základy. Také si myslí, že by měly být ve školách zakázány chytré telefony. K tomuto razantnímu kroku přistoupí už na podzim roku 2026 například Švédsko. Nové pravidlo se má týkat dětí a dospívajících ve věku od sedmi do šestnácti let.