Donald Trump, Volodymyr Zelenskyj a Vladimir Putin FOTO: Adobe Stock / Profimedia / FORUM 24
FOTO: Adobe Stock / Profimedia / FORUM 24
V pondělí se americký prezident Donald Trump v Bílém domě setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a sedmi evropskými lídry. Na summitu, který následoval po Trumpově setkání s Vladimirem Putinem na Aljašce 15. srpna, se probírala témata, která se zatím neřešila, především bezpečnostní záruky pro Ukrajinu koordinované USA a možné budoucí jednání mezi Zelenským a Putinem. Co takový posun znamená, rozebírali experti think tanku Atlantic Council.
Podle bývalého amerického velvyslance na Ukrajině Johna E. Herbsta jakákoli Putinova spokojenost z aljašského setkání pravděpodobně po „bezprecedentních jednáních“ v Bílém domě vyprchala. Trump sice zopakoval, že je podle něj možné odložit okamžité příměří, což Putina potěšilo, ale zároveň přistoupil na Zelenského klíčový požadavek, kterým jsou bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.
Oleh Šamšur, bývalý ukrajinský velvyslanec ve Spojených státech, optimismus mírní a výsledky summitu hodnotí skepticky. Podle něj pokusy Zelenského a evropských lídrů o „damage control po Anchorage“ do značné míry selhaly, protože Trump dál trvá na tom, že mírová jednání mohou pokračovat i během probíhajících bojů. Šamšur také kritizuje Trumpa za opakované tvrzení o Putinově ochotě uzavřít mír. Byl to právě Putin, kdo válku rozpoutal, a vede ji s extrémní brutalitou.
Expertka Atlantic Council Tressa Guenová upozornila, že Ukrajina a její spojenci mají zatím jen „mlhavé náznaky možných ruských návrhů“ předávané z druhé ruky Trumpem. „Stále je těžké zjistit, jestli Putin vůbec něco nabídl,“ konstatuje Guenová.
Evropští lídři, včetně britského premiéra Keira Starmera, německého kancléře Friedricha Merze či francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, se na summit rychle sjeli, aby podpořili Zelenského a prosadili své bezpečnostní zájmy. Tressa Guenová označuje jejich účast za „částečně ochranné opatření pro Zelenského, částečně pro sebe samotné“. Přítomnost Evropy u jednacího stolu byla důležitá, ale zatím se stále jedná o „reaktivní pozici“ vůči Trumpovi.
Konkrétní otázkou je, jak by měly vypadat bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Podle bývalého náměstka amerického ministra zahraničí Daniela Frieda je v jednáních patrný pokrok. Zelenskyj navrhl jako součást těchto záruk investovat 90 miliard dolarů do amerických zbraní.
Záruky by měly spočívat na dvou pilířích. Prvním je Koalice ochotných, tedy skupina zemí vedená Velkou Británií a Francií, která zvažuje rozmístění sil na Ukrajině k zajištění mírové dohody. Druhým pilířem by měly být americké síly, a to ne v podobě přímé přítomnosti vojáků, ale prostřednictvím zpravodajské podpory, logistiky a významné letecké podpory. Oleh Šamšur ale varuje, že současné návrhy jsou spíše „náhražkami záruk“ a jedná se jen o posílenou bezpečnostní spolupráci.
Zásadní otázkou je, jak se všechno bude dál vyvíjet. Během summitu Trump telefonoval Putinovi a navrhl mu setkání se Zelenským. Po něm by mělo následovat trojstranné jednání, kterého by se Trump účastnil. Podle Herbsta Putin tento návrh zřejmě nepřijal s nadšením. Kreml jen sdělil, že na další kolo rozhovorů vyšle vysoké představitele. Rusko také jako součást bezpečnostních záruk odmítá přítomnost vojáků NATO na Ukrajině.
Herbst doporučuje Trumpovi, aby zvýšil tlak na Rusko novými sankcemi a dodávkami pokročilých zbraní Ukrajině. „Ruské odmítání dnes dohodnutých kroků jen zdůrazňuje, že je třeba Putinovi pokračování ve válce ztížit,“ uzavírá analytik.
