Proč utrácet miliardy za plynovody a terminály LNG, když levný ruský plyn nepřestal do Evropy proudit ani v dobách Sovětského svazu? Jak ukázala energetická krize posledních měsíců, tato surovina z Ruska není vždy levná a pro každého, protože do její distribuce vstupuje politika. Proto je smysluplné bojovat za energetickou diverzifikaci i za cenu značných nákladů. Taková je i geneze právě dokončeného plynovodu Baltic Pipe, díky němuž může Polsko nyní neprodloužit smlouvu s ruským Gazpromem.

Je pravda, že ruský plyn do Evropy navzdory různým krizím ve vztazích s Ruskou federací řízenou režimem Vladimira Putina proudí stále. Energetická krize však ukázala, že Gazprom coby dodavatel si s důvěrou svých zákazníků nedělá těžkou hlavu. Když letos o prázdninách zásoby plynu ve skladech v celé Evropě rostly, ty ruské zůstávaly prázdné. Když se ukázalo, že náhlý nárůst poptávky po třetí vlně koronaviru vyvolal krizi nabídky a nedostatek surovin na trhu, Rusové víc plynu na starý kontinent neposlali: požadovali však spuštění plynovodu Nord Stream 2.

Dále čtěte

Andělská kancléřka odchází do dějin: Končí éra Merkelové, velké osobnosti světové politiky

Pokud se vůbec jméno nějakého lídra stane nesmrtelným, bude za ním v paměti nejvýše půlvětná informace. Kennedy a Caesar zemřeli rukou…

Jak Maďarsko pomáhá Rusku

Nešlo zde o peníze, je to politický cíl. Kdyby bylo ve hře jen ekonomické hledisko, rekordní ceny plynu v Evropě by posloužily jako příležitost povolit kohouty a vydělat si víc, podobně jako jiní evropští dodavatelé, kteří se neřídí politickou objednávkou z Kremlu. Šlo však o to, vynutit si zahájení dodávek plynovodem, který ještě nebyl přizpůsoben unijním předpisům a již budí kontroverze kvůli bezpečnosti. Spuštění Nord Stream 2 by rovněž zvýšilo riziko destabilizace na Ukrajině.

Rusko využilo energetickou krizi též k „ukázňování“ svých zákazníků. Gazprom oznámil, že nikdo, kdo s ním uzavře dlouhodobou smlouvu, nebude ohrožen rizikem přerušení dodávek. To je jasný signál zemím, které by pomýšlely na osamostatnění se od ruského plynu. Dva opačné póly vztahů s Gazpromem ukazuje příklad dvou evropských zemí z nedávné doby. Na jednom pólu se ocitlo Maďarsko, které podepsalo patnáctiletou smlouvu se zárukou výhodné ceny a využití jeho zásobníků plynu výměnou za to, že Rusku umožní přesměrovat dodávky z trasy přes Ukrajinu do Turecka a tamního dvojčete Nord Stream 2 jménem Turkish Stream. Budapešť pomáhá Moskvě realizovat její politický cíl a na oplátku dostává levnější plyn.

Ruský tlak na Moldavsko

Na druhém pólu se nachází Moldavsko, které ještě v roce 2019 chtělo dodávky od Gazpromu zcela opustit a nahradit je dodávkami z Rumunska. Jenže tato trasa stále není hotová, čehož Rusové během energetické krize plně využili. Moldavské dluhy se bleskově staly zásadním problémem moldavsko-ruských vzájemných vztahů. Došlo k omezení dodávek, což ohrozilo dodávky tepla z moldavských tepláren vytápěných plynem.

Dále čtěte

Štít proti dezinformacím: Plavba na kře oceánem informačních válek

Naše znalost metod informační války jde kupředu už téměř stejně rychle jako znalost jejích tvůrců. Ačkoli jsme až donedávna byli…

Moldavsko tak bylo nuceno nejdříve nakupovat plyn na trhu mimo Rusko za vysokou cenu, což vyprázdnilo jeho státní pokladnu, a potom s Gazpromem podepsat ponižující pětiletou smlouvu s cenou, která je téměř čtyřikrát vyšší než v minulosti, protože se odvíjí od momentální krizové situace.

Ke smlouvě byly připojeny ještě protokoly odkládající unijní reformu moldavského trhu s plynem, která měla spočívat ve vyloučení Gazpromu z řad

akcionářů tamního přepravce plynu Moldovatransgaz. To vyvolalo znepokojení Energetického společenství čili mezinárodního projektu unijní energeticko-klimatické politiky, jehož smluvní stranou je i Moldavsko.

Evropské alternativy tu jsou

Hledat alternativní trasy dodávek plynu do Evropy se tedy vyplatí. Dodávky LNG z USA, tolik pomlouvané stoupenci ruského plynu, se v době energetické krize stávají předmětem zájmu zákazníků po celém světě coby nástroj relativně levné diverzifikace, která umožňuje pokrýt nekončící nárůst poptávky. Z toho důvodu podepisují čínské firmy další dlouhodobé smlouvy s Američany po vzoru polského energetického koncernu PGNiG. Cena zkapalněného plynu je však nevyrovnaná a často kolísá, plyn z plynovodů je proto podstatným příspěvkem k trvale atraktivním cenám na evropských trzích.

Právě proto Polsko investovalo do plynovodu Baltic Pipe z norských ložisek, jehož výstavba v Baltském moři byla dokončena letos v listopadu. Tento projekt realizovaný polským Gaz-Systemem a dánskou společností Energinet.dk umožní s koncem roku 2022 ukončit nevýhodnou a Evropskou komisí kritizovanou „jamalskou smlouvu“ polského PGNiG s Gazpromem. Poláci ji tak nebudou muset prodlužovat a vyhnou se kontroverzním klauzulím, jako jsou ty, které muselo nedávno akceptovat Moldavsko. Nyní budou nakupovat plyn tam, kde to budou považovat za atraktivní, bez ohledu na politické tlaky.

Dále čtěte

Česko vyhostilo sportovního exponenta Lukašenkova režimu: Kdo je Vladimir Bazanov?

Česká cizinecká policie zadržela v úterý 30. listopadu v Opavě šéfa Běloruského fotbalového svazu Vladimira Bazanova, věrného souputníka Lukašenkova autoritářského…

Polskem a Evropskou unií investované miliardy se vrátí v levnějším plynu a větší bezpečnosti dodávek i ve formě politické nezávislosti. V posledním roce totiž evropská závislost na plynu z Ruska stoupla na 41 procent. Proto je Nord Stream 2, který upevňuje pozici Gazpromu v našem regionu, na rozdíl od diverzifikačních projektů špatný nápad.

Lze předpokládat, že spojené síly Baltic Pipe, terminálu LNG ve Svinoústí a také plovoucího terminálu FSRU v Gdaňském zálivu budou polským sousedům ve středovýchodní Evropě včetně Česka sloužit v souladu s unijní politikou i ekonomickými zájmy.

(Z polštiny přeložila Anna Plasová, upravil Petr Hlaváček.)