Z mnoha médií, a to včetně těch veřejnoprávních, dostávají diváci, čtenáři i posluchači nekonečnou porci zpráv o tom, jaká že je v České republice bída. Co víc – někteří studenti nemají na nájem na Novém Městě, někdo jiný zase nejspíše nejede podruhé na dovolenou do zahraničí, další v nedostatku žijící člověk si začal sám vařit obědy do práce, čímž nahradil chození do restaurace. Je to skandál, protože tohle všechno je nejspíš naše nové lidské právo. A kdo nemá to, co by chtěl, obviní vládu a čeká na podporu.

Ne, opravdu není úlohou premiéra Petra Fialy, aby našel všemocné zaklínadlo, které každému zařídí, že si bude moci koupit, co ho napadne. Ono je to opravdu tak, že když je válka, lidé se mají hůř a musí šetřit. Kdo šetřit nechce (a předpokládejme, že je natolik finančně gramotný, že nebude nakupovat spotřební zboží na splátky), nejspíše bude muset víc pracovat. Protože víte, kdo je za váš život zodpovědný? Ne, není to vláda. Jste to vy sami.

Dále čtěte

V Týdeníku FORUM začal vycházet komiks od autorů Zeleného Raoula

Dezoland, tak se jmenuje nový komiks od autorů Zeleného Raoula, který bude každý týden vycházet na stránkách Týdeníku FORUM. Jak…

Ano, teď si poslechneme všechny ty litanie o různých startovních čárách, o složitém prostředí, případně o tom, že máme naslouchat Putinovým fanouškům z Václaváku. Ne, nemáme. Stát má samozřejmě pomoci těm, kteří to potřebují, například matkám samoživitelkám, opuštěným seniorům nebo lidem, kteří jsou nemocní. To je pochopitelné, normální a v tak bohaté společnosti, v jaké žijeme, nikdo nemá žít v bídě. Tedy ve skutečné bídě. Ale proboha, to, že si někdo nemůže koupit letenku, chodit pravidelně do restaurace nebo že studenti nemají na to žít jinde než na koleji, to není bída.

Někdy je opravdu fascinující, jakým způsobem lidé uvažují. Mezi základní práva vážně nepatří to, že je možné všechno si koupit. Dokonce mezi tato práva nepatří ani to, že se máme stále líp, nebo že máme příjem, aniž bychom za něj odvedli nějakou odpovídající činnost. Pokud má někdo vysoké standardy, ze kterých nechce uhnout, musí pro udržení své životní úrovně sám něco udělat, a místo, kde se pro to něco dělá, není úřad práce. Ani obývák s puštěnou televizí.

Stát není zaopatřovací ústav a životní podmínky se nezlepšují tím, že si člověk stěžuje a čeká, co mu zařídí vláda. V České republice jsou statisíce volných pracovních míst. Na Ukrajině je válka a lidé bojují o holé životy, ne o to, jestli se náhodou nebudou muset někde uskromnit. Na kult sobectví, který v naší společnosti vládne, je někdy opravdu smutný pohled. A to, že ho pěstuje zejména údajně sociálně citlivá levice, je vážně absurdní.