Niedermayer: Babiš je v EU nový fenomén. Komise nese zodpovědnost jako předkladatel legislativy

FB

Europoslanec Luděk Niedermayer | FOTO: FB

Evropští poslanci tento týden jednali o obraně finančních zájmů Evropské unie před zneužíváním dotací, korupcí a konflikty zájmů v členských státech. Nejčastěji zmiňovaným případem byl přitom konflikt zájmů českého premiéra Andreje Babiše. Již 15. ledna by ale měla přijít na řadu další debata o českém premiérovi. Tentokrát se bude mluvit i o jeho obnoveném trestním stíhání pro dotační podvod.  V rozhovoru pro deník FORUM 24 tuto situaci komentuje europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).

Poslanci Evropského parlamentu si během jednání o konfliktu zájmů stěžovali, že Evropská komise postupuje v kauze českého premiéra pomalu. Domníváte se také, že Evropská komise zaspala?
Že je Komise pomalá, není zase tak zvláštní, ačkoli jsme k ní opravdu kritičtí. Je zde ale povinnost státu, aby dodržoval zákony. Evropská komise nastupuje až ve chvíli, kdy stát dané zákony nedodržuje. Přitom jsou možné hned dva typy nedodržování. Buď něco špatně transformujete, či jste něčemu neporozuměli, což je obvyklé. Není to nic, co by mělo vyvolávat hned nějaké rychlé reakce Evropské komise. A na druhé straně je tu pak případ Andreje Babiše nebo příbuzných Viktora Orbána. Tam to spíše vypadá, že členské státy nedodržují zákony záměrně.

Ale opravdu bych rád zdůraznil, že Komise nastupuje až ve chvíli, kdy vznikne dojem, že ten, kdo by měl zajistit dodržování zákonů, selhává. V našem případě se tedy jedná jak o české, tak evropské zákony, kdy selhává český stát. Že to trvá dlouho, zase tak velká havárie není. Připadá mi ale, že Komise nese určitou zodpovědnost jako předkladatel legislativy ke střetu zájmu, konkrétně článku 61. Legislativci měli mít jasno v tom, co tímto článkem regulují a jak to budou vymáhat. To jim trvá přece jenom trochu déle, než by bylo záhodno.

A co se týče systémového selhání, kde vidíte vy největší mezery?
Střet zájmů je věc, která vběhla nově na hřiště, protože předtím se mělo za to, že hlavní je korupce různého druhu. Ještě bych k tomu připojil aktuální vyjednávání o nadcházejícím rozpočtu. Při minulé schůzce Head of Delegation jsem byl překvapen, kolik zemí velmi silně nechce dávat více peněz. Zmiňoval jsem tam, že si příjemci, kteří chtějí peníze čerpat, mají uvědomit, že musí udělat mnohem více, aby do toho rozpočtu peníze přišly. Jedna věc je tedy konflikt zájmů, který je velmi těžko přijatelný, a druhou uvažovanou věcí je vláda práva – rule of law. Evropské fondy se mohou použít jako kladivo pro případy, kdy bude mít členská země defekty v oblasti právního státu. Navíc to mají velmi dobře vymyšlené, pak by v tomto případě došlo k pozastavení plateb Unie, ale stát by měl pokračovat v platbám příjemcům. To znamená, že by to šlo k tíži nikoli příjemců těchto dotací, ale členského státu.

Nevím ovšem, jestli se toto dá dělat v případech korupce či špatných projektů. Zřejmě největší otázkou jsou zemědělské platby, protože u běžných projektů z evropských fondů se Komise na konci dostává k informaci, co je ten projekt zač, když ho má proplatit. Pak už je to jenom otázka kontrol a jejich sofistikovanosti. U zemědělských plateb ale takové informace v podstatě nejsou.

Další notorická věc je klasifikace malých a středních firem. Když bylo zastavení trestního stíhání, tak si člověk s hrůzou uvědomil, že unijní příručka, která má zemím pomáhat definovat malé a střední podniky, je zcela neadekvátní. Nad příručkou pak existují nějaká rozhodnutí soudu precedentního charakteru, ale ta příručka není úplně jasná. A to tehdy umožnilo vyšetřovateli, aby řekl, že Čapí hnízdo podmínky splnilo, protože nespadlo do žádné z těch kategorií.

Vraťme se ještě na chvíli k přímým platbám. Kdy by mohlo být jasné, zda je Agrofert bude dále pobírat?
To se musí rozlousknout poměrně brzy. Vykladačem je Evropská komise. Samozřejmě že by si český stát mohl na ten výklad stěžovat, ale těžko si asi bude stěžovat na výklad, který umožňuje, aby český premiér získával peníze. Je samozřejmě otázka, jestli se objeví další země, které by chtěly tento problém řešit.

Vedle České republiky byly během diskuze v Evropském parlamentu zmiňovány i problémy Maďarska. Opravdu orgány EU řeší problémy pouze u těchto dvou států?
Myslím, že je toho mnohem víc. Například jde o témata spojená s vraždou slovenského novináře Kuciaka, která se týkají právě zemědělských plateb. Panovalo přitom určité přesvědčení, že někteří z mafiánů brali peníze dokonce na půdu, kterou snad ani neměli. A to je velké téma. Dále se notoricky mluví o Bulharsku a Rumunsku. Teď je ale kladen akcent na Babišův případ, protože jde o premiéra členského státu. A to je, jak říká Weber (Manfred Weber je německý europoslanec a předseda frakce EPP, pozn.red.), nová dimenze. Celkově je ale s kohezní politikou problém všude.

A země, které jsou naopak málo probírány?
Tak zajímavé je, že jsem neslyšel třeba moc věcí ohledně Polska. Což je zároveň takový paradox. Neslyšíme o podobných průšvizích, ale zároveň v Polsku vidíme postavené silnice. Je tedy na místě otázka, jestli spolu tyto věci náhodou nesouvisí.

Takže to není tak, že by jednotlivé národní problémy řešily na půdě EP hlavně poslanci dané země?
Je to spíše tak, že to zajímá určité lidi v určitých výborech. Například u Moniky Hohlmeierové je důležitější než to, že je Němka, že je šéfkou kontrolního výboru. Tipoval bych, že v debatě o Babišovi byla mezi vystupujícími poslanci Čechů zhruba třetina. Stejně tak tam mluvilo hodně Slováků, kteří mají problém se zemědělskými platbami v souvislosti s případem novináře Kuciaka. Takže spíše opravdu mluví lidé, kteří se s tím profesně potkávají, než lidé z jednotlivých zemí. Sám jsem nebyl úplně nadšený , abychom toto téma řešili v prosinci, protože mi připadalo, že není kam spěchat. Zatím neznáme reakci české vlády, a to zřejmě trošku pomohlo podpořit myšlenku, že bod o konfliktu zájmů nebude pouze český, ale obecný.

Systém čerpání unijních dotací je založen na principu předfinancování z národních rozpočtů. Nejdříve poskytne peníze stát, EK je proplácí až po splnění určitých podmínek. Kolik peněz by mohlo být nakonec neproplaceno ze strany EU?
To je zajímavá otázka. Já jsem chtěl dostat nějaké informace od ministryně financí, ale nepovedlo se mi to. V okamžiku, kdy je dotace odmítnuta k proplacení, tak by to měl finanční úřad vymoci z příslušné firmy. Ale ono se to neděje a mě by nyní zajímalo, jak často se to neděje. Spojují se tu totiž dvě věci. Jedna věc je, když nějaký projekt Unie neproplatí, ale vy získáte zpátky peníze a zároveň nepřijdete o ty kohezní peníze. Protože ty můžete dát na jiný projekt. Ale samozřejmě je jiná situace, když tyto peníze od firmy nevymůžete.

V souvislosti s Babišem se psalo také o stavebním holdingu Syner Group. Udělali projekt na stavbu sportovně-rekreační dráhy, ale protože to byl projekt pro malé a střední firmy, tak tam napsali, že jsou malá a střední firma. I poskytovatel dotace ROP usoudil, že to do Bruselu nepošle. Ale pak to vypadá tak, že v tu chvíli s nimi začal někdo vést řízení, aby ty peníze vrátili, ale oni se asi odvolali a rozkladová komise na ministerstvu financí rozhodla, že peníze vracet nemusí a Andrej Babiš to podepsal. Zde se vede soudní řízení mezi ministerstvem financí a ROP, kdo to má vlastně zaplatit. Kvůli tomu, že ROP nepomohli vymáhat peníze od Syneru z rozhodnutí ministerstva financí, tvrdí, že přece nemohou za to, že firma peníze nevrátila. Ale ministerstvo financí to samozřejmě platit nechce.

Mohou tak dopadnout i další případy?
Tak například u Penamu a dalších se stále mohou tvářit, že ty peníze z Bruselu dostaneme. Až se ukáže, že ty peníze opravdu nedostaneme, přijde na řadu rozhodnutí, zda bude stát ty peníze vymáhat, či nikoli. V téhle fázi ještě nejsme. A já nyní vůbec nevím, kolik takových případů je, u nichž si nejprve myslíme, že poskytujeme evropskou dotaci, ale ona se změní na národní dotaci a ty peníze se nevrátí.

MF DNES tento týden uvedla, že takových peněz bylo kolem 10 miliard, ale většinou šlo o dotace státním organizacím, takže na tom nezbohatl soukromník. Jedna známá věc je auditní systém za asi 800 milionů, což měl být taky evropský projekt, ale oni to posunuli do té míry, že se to nedalo proplatit. Zde vám nepomůže, když ministerstvo financí bude vymáhat peníze po ministerstvu pro místní rozvoj. Schillerová ale říká, že by to od firem Agrofertu vymáhala. Jen aby se pak neukázalo, že k tomu nějak mysteriózně nedojde.

Samotné nastavení a pokračující fungování svěřenského fondu má být podle výsledků auditu účelové. Ale nemohl se držet Andrej Babiš platné legislativy, jejíž výklad byl chybný?
Ono to s tím Agrofertem opravdu není tak jednoduché, protože toho pochybení se dopustil stát… A teď je otázka, z jakého titulu to po Agrofertu budou chtít, protože ten se skutečně může tvářit, že český stát dělal, že konflikt zájmů Andreje Babiše neexistuje.

Využíval tedy pouze mezery jím přezdívaného lex Babiš?
Tak určitě se nedá namítnout nic na to, že pokud si ty firmy myslely, že je to v pořádku, že to má být jinak. V každém případě firma tvrdí, že ty peníze dostala oprávněně, stát tvrdí, že ty peníze byly poskytnuty oprávněně, a teď by to měl od těch firem vymáhat. Čili je to celkem prekérní situace… Třeba u zmiňovaného Syneru to bylo jasné, napsali čestné nečestné prohlášení, které bylo lživé, takže firma měla peníze vrátit, ale přesto rozkladová komise ministerstva konstatovala, že si ty peníze mohou ponechat.

A co očekáváte od samotného lednového usnesení?
Vůbec nevím, co tam budou chtít dávat, opravdu by mě to zajímalo… Mě zajímá ta systémová rovina, která se hýbe. Faktem je, že jezdit to Bruselu nebo Štrasburku a řešit českého premiéra… Musíme spíše dosáhnout toho, aby nebyl český premiér. Ono je to hrozně dvojsečné. Docela účinně to obrací vůči EU, že nám tady bere suverenitu a kdo ví, co všechno. Ale je to tak velký problém, že je podle mě úplně legitimní o tom mluvit, čili se vůbec nedivím tomu, že o tom debata bude. Jde opravdu o úplně nový fenomén.

Jaký apel by tam kupříkladu tedy mohl zaznít?
Mohlo by tam zaznít, aby české státní orgány důsledně vymáhaly právo, ale asi tam nemůže být apel na to, že by Babiš neměl být premiérem… Samotný střet zájmů může přitom z hlediska práva vyřešit dvěma jednoduchými způsoby. Buď Agrofert opravdu prodá někomu nezávislému, ne že ho někam skryje, nebo dá pokyn firmám, aby nečerpaly dotace.

A že ty fondy nebyly dostatečným opatřením, píši od začátku, co to vzniklo. Ten základní princip střetu zájmů přeci je, že využijete funkce k tomu, aby se vám někde nahromadily peníze nebo nějaká výhoda. A on je stále jediným beneficientem těch firem, čili ten svěřenský fond pouze zajistí to, že jsou firmy taková kasička na ty dotace… Čili přes dotace navýší profit a teď se bude dva roky tvářit, že tam není, ale po dvou letech si to vezme a profit tam pořád bude. Anebo firmy mysteriózně rozhodnou, že vyplatí dividendu, a dostane ho dříve. Pokud je česká legislativa tak slabá, že nepřipouští problém skutečného vlastníka, tak jsme to opravdu nenapsali moc dobře.

A apel na Evropskou komisi, aby vyložila evropskou legislativu o střetu zájmů?
Tak o tom byla vlastně prosincová diskuze. Evropská komise se musí dostat k jasnému a transparentnímu výkladu toho, jak se má ustanovení uplatňovat. Pokud by se ukázalo, že text sám o sobě vytváří nejistotu, tak by měla Komise navrhnout změnu. Andrej Babiš poukázal nyní na nový typ problému. Čili dá se říct, že Unie tento problém řešit začala, ale jde to skutečně velmi pomalu. Ale střet zájmů opravdu není jediná věc. Slováci za tím vidí ty zemědělské platby. Celkově si myslím, že hodně lidí v Unii za těmito případy vidí hlavně ohrožení kredibility.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner