Podíl státních zaměstnanců na celkové pracovní síle v Česku roste, což stále více zatěžuje státní rozpočet. Podíl výdajů na jejich platy na celkových příjmech státního rozpočtu v posledních letech navíc roste a tento trend je alarmující. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok. Na platy zaměstnanců státu loni směřovalo 13,5 procenta výdajů rozpočtu a tento podíl od roku 2015 roste. Průměrný plat zaměstnance na výplatní listině státu loni vzrostl nominálně téměř o desetinu na 37.061 Kč měsíčně.

V posledních deseti letech byl počet zaměstnanců státu nejnižší v roce 2013, kdy klesl na 413.595 lidí. Od té doby až do loňského roku však jejich počet narostl o 35.423 na 449.018 lidí. Od roku 2013 se navíc zvýšil objem výdajů na platy zaměstnanců státu o 75,2 miliardy Kč, ale efektivita vládního sektoru se nezvýšila a v posledních letech naopak klesá, informuje NKÚ.

Zatímco v roce 2011 vydával stát na platy svých zaměstnanců 130,2 miliardy korun, což bylo v uplynulých deseti letech minimum, loni to bylo už 209,5 miliardy. Je to nárůst zhruba o 80 miliard korun. Růst výdajů na platy byl tak výrazně rychlejší než přirozený růst platů a mezd v celé společnosti v důsledku ekonomického růstu, podotýká NKÚ. Podíl výdajů na platy na celkových příjmech státního rozpočtu klesl na minimum v roce 2016, kdy představoval 11,82 procenta. Loni to bylo 13,75 procenta. Tento trend označuje NKÚ za alarmující a zdůvodňuje to tak, že ani díky příznivému ekonomickému vývoji nestačí každoročně rostoucí příjmy k tomu, aby tento podíl klesal nebo se alespoň držel na stejné úrovni.

NKÚ také uvádí, že peníze na platy vynakládá stát i za neobsazená místa. Pokud by se vynakládaly pouze za obsazená místa, mohl stát v posledních letech ušetřit až 40 miliard korun, stojí ve stanovisku.

Ve sněmovně je však ve druhém čtení vládní novela rozpočtových pravidel, která má kromě jiného zavést pravidlo vázání peněz na neobsazená místa. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) to již dříve před poslanci označila za stěžejní bod této předlohy. Řekla také, že takto již postupuje a jen loni tak ušetřila asi tři miliardy korun a pro letošek víc než 2,5 miliardy korun.