NÁZOR / Někteří politici mají stále zvláštní nutkání navštívit starou kobru Miloše Zemana (to míníme metaforicky, samozřejmě) v jejím hnízdě, nechat se zhypnotizovat jejím laskavým pohledem a pak si od ní vyžádat jakési požehnání. Poté se odeberou vstříc svému temnému osudu. Tomuto démonickému zákonu české politické karmy podlehl i Jindřich Rajchl. Vyškemral si dokonce i zdravici pro sedánek jeho věrných se vznešeným názvem „ideová konference“.

„Vážení a milí účastníci ideové konference strany PRO, za více než 30 let v politice jsem poznal jednu věc: že úspěch nebo neúspěch jakékoli politické strany je spojen především s osobností jejího předsedy. A chtěl bych vám říci, že máte skvělého předsedu Jindřicha Rajchla. Člověka, který dostal v posledních parlamentních volbách víc preferenčních hlasů než Tomio Okamura. Važte si svého předsedy a pokud možno ho obklopte stejně chytrými lidmi, jako je on sám. To bych vám chtěl vzkázat jako poselství pro vaši ideovou konferenci,“ pravil Zeman hlasem znějícím jako z nitra sudu ze svého trůnu.

Zdravice Miloše Zemana ideové konferenci strany PRO. pic.twitter.com/WaGP1nHmbp

— Poslední skaut™ (@Posledniskaut) June 7, 2026

Pak ještě vyslovil děsivou kletbu: „Milý Jindro, přeji ti v politice úspěch. Jsi ještě mladý, není ti 81 jako mně. Drž se a věřím, že dosáhneš podobných výsledků jako já.“

Jako živoucí doklad vysoké vyspělosti českého zdravotnictví a zároveň zřejmě milosti vyšších sil je Zeman přes své unavené deklamování stále ještě svým způsobem ve vrcholné formě. V několika větách dokázal potměšile lehce nakopnout Tomia Okamuru, vzbudit vděčnost vůdce jednoprocentní trpasličí politické strany jednoho muže, udělat si z něj legraci, aniž to pan Jindřich poznal a pokračovat ve své pomstě všemu, co ještě žije a hýbe se. Protože z jeho zálib mu už zřejmě zůstala jenom potřeba škodit, může si v tomto ohledu dopřát poměrně aktivní stáří. Fyzických sil to mnoho nevyžaduje, protože jeho oběti přicházejí samy, duševních vlastně taky ne, protože to má celoživotně natrénované a jede setrvačností.

Rajchlův útvar PRO je to nejodpudivější, co na naší politické scéně existuje, a proto zřejmě Zemana mimořádně přitahuje. Takhle to dělal vždycky. Našel si něco zcela nechutného a potom to posílil a vypustil škodit. Se zálibou pak sledoval, jak tím lidé, kteří ještě nepřišli o všechen rozum a cit, zcela přirozeně trpí. Můžeme si být jistí, že politický i jakýkoli jiný osud pana Rajchla je mu úplně ukradený. S největší pravděpodobností ho má prokouknutého a v hloubi duše jím pohrdá. Jako nástroj je ale po všech stránkách ideální.

Svým způsobem měl Zeman pravdu, když se považoval za jakéhosi českého Trumpa. Narcistní egomaniak nekontaminovaný ničím, co by připomínalo obecně uznávané hodnoty, si nacházel frustrované lidi, dokázal je frustrovat ještě více a po jejich zádech potom šplhal vzhůru. Musí dobře vědět, jaké názory Rajchl zastává, ale je mu to úplně jedno. Proč by mu mělo záležet na nějakém osudu Česka.

Jestli by někdo skutečně neměl dostat vyznamenání Řád bílého lva, je to právě Miloš Zeman. Poté už by ho všichni ostatní totiž museli se zděšením odmítnout.