Nobelovu cenu za mír získali bojovníci za lidská práva z Běloruska, Ruska a Ukrajiny

Vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki (Bladyniec / Wikimedia Commons / CC0 1.0)

Vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki | FOTO: Bladyniec / Wikimedia Commons / CC0 1.0

Letošní Nobelovu cenu za mír získali vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki, ruská lidskoprávní organizace Memorial a ukrajinské Centrum pro občanské svobody. Oznámil to dnes norský Nobelův výbor.

„Laureáti Nobelovy ceny za mír reprezentují občanskou společnost ve svých zemích. Mnoho let prosazují právo kritizovat moc a bránit základní občanská práva… Vyvinuli výjimečné úsilí při dokumentování válečných zločinů, porušování lidských práv a zneužívání moci. Společně demonstrují význam občanské společnosti pro mír a demokracii,“ uvedl Nobelův výbor.

FORUM 24 (Pavel Hofman)

Běloruský aktivista Bjaljacki byl jedním z iniciátorů prodemokratického hnutí, které se objevilo v Bělorusku v polovině 80. let. V roce 1996 založil organizaci Vjasna, která poskytla právní pomoc tisícům Bělorusů zatčených a uvězněných za účast v protestech proti vládě autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Vjasna rovněž pracovala na dokumentaci případů mučení politických vězňů v Bělorusku.

Běloruské úřady se opakovaně snažily Bjaljackého umlčet. Vězněn byl již v letech 2011 až 2014 a po rozsáhlých protivládních protestech proti Lukašenkovu režimu byl znovu zatčen v roce 2021 a je nadále zadržován.

„Cena pro běloruského bojovníka za lidská práva Bjaljackého je uznáním pro celý běloruský lid v jeho odporu vůči autoritářskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi,“ uvedl poradce běloruské opoziční vůdkyně Svjatlany Cichanouské Franak Viačorka. „(Bjaljacki) je vězněn v nelidských podmínkách a my doufáme, že Nobelova cena přispěje k propuštění jeho i tisíců dalších,“ dodal Viačorka.

K osvobození všech politických vězňů v Bělorusku vyzvala také vůdkyně běloruské opozice Cichanouská, která Bjaljackému na twitteru poblahopřála a jeho vyznamenání označila za ocenění běloruského boje za svobodu.

()

Ruská společnost Memorial proslula odhalováním zločinů komunismu a stalinismu v někdejším Sovětském svazu a postupně se stala největším lidskoprávním sdružením v Rusku. V prosinci 2021 ruské soudy rozhodly o zrušení dvou hlavních organizací Memorialu – nejprve 28. prosince ruský nejvyšší soud nařídil zrušit Mezinárodní Memorial, o den později moskevský městský soud nařídil rozpuštění Lidskoprávního centra Memorial. Odůvodnily to porušením zákona, který organizacím podporovaným finančně ze zahraničí nařizuje, aby používaly označení „zahraniční agent“.

Sdružení Memorial uvedlo, že udělení Nobelovy ceny je uznáním jeho práce na obranu lidských práv a těch kolegů, kteří v Rusku nadále trpí „nevýslovnými útoky a represemi“. „Povzbuzuje nás to v odhodlání podporovat naše ruské kolegy, aby pokračovali v práci na novém místě, navzdory nucenému rozpuštění Mezinárodního Memorialu v Moskvě,“ napsala podle agentury Reuters v prohlášení členka Memorialu Anke Giesenová.

Ukrajinské Centrum pro občanské svobody bylo založeno v Kyjevě v roce 2007 s cílem prosazovat lidská práva a demokracii na Ukrajině. Po ruské invazi na Ukrajinu zahájené letos v únoru začala tato nevládní organizace pomáhat s odhalováním potenciálních válečných zločinů ruských okupačních jednotek na Ukrajině.

Představitel Centra pro občanské svobody Volodymyr Javorskyj řekl, že Nobelova cena je pro organizaci důležitá, „protože jsme řadu let pracovali v zemi, která byla neviditelná“. „Je to pro nás překvapení. Ale lidskoprávní aktivity jsou hlavní zbraní proti válce,“ dodal.

Zástupci Nobelova výboru letos vybírali ze 343 kandidátů – 251 jednotlivců a 92 organizací. V loňském roce si Nobelovu cenu odnesli novináři Dmitrij Muratov z Ruska a Maria Ressaová z Filipín za svůj boj za svobodu slova.

Vizitka běloruského disidenta a politického vězně Alese Bjaljackého:

– Ales Bjaljacki patří k předním ochráncům lidských práv v Bělorusku. Je vůdcem organizace Vjasna, která monitoruje porušování lidských práv v zemi. Založena byla v roce 1996 a původně působila pod názvem Vjasna 96. V roce 2003 administrativa prezidenta Alexandra Lukašenka zrušila Vjasně státní registraci.

– Od loňského července je Bjaljacki ve vězení. Zatčen byl při razii v sídle organizace Vjasna oficiálně za daňové úniky.

Ilustrační foto. (Štěpán Mareš)

– Ve vězení byl již v letech 2011 až 2014. V listopadu 2011 byl odsouzen ke čtyřem a půl roku vězení, oficiálně za daňové úniky. Nepřiznáním daně z příjmu údajně způsobil státu škodu přes 757 milionů běloruských rublů (1,8 milionu korun). Bjaljacki přijímal peníze od západních dárců pro vězněné běloruské opoziční aktivisty, které režim odsoudil za účast v protestech proti prezidentu Lukašenkovi. Bjaljacki přijetí peněz nepopíral, ovšem prostřednictvím svých právníků se bránil argumentem, že nebyly jeho osobním majetkem, a tudíž dani z příjmu nepodléhaly. V červnu 2014 se předčasně dostal na svobodu.

– Jeho zatčení způsobilo nedopatření ze strany Litvy a Polska, které předaly Minsku kompromitující údaje o účtech disidentů. Tehdejší polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski se za omyl omluvil.

– Bjaljacki byl jedním z členů opoziční koordinační rady, kterou v roce 2020 ustavila běloruská opozice, aby zpochybnila Lukašenkovo znovuzvolení prezidentem. Lukašenko vládne Bělorusku od roku 1994. Podle odpůrců režimu byly výsledky voleb zfalšovány a jejich výsledky odmítla uznat i Evropská unie. Protesty proti výsledkům voleb provázela brutalita policie a zatýkání. Téměř všichni členové opoziční koordinační rady byli uvězněni nebo vyhnáni do exilu, včetně šéfky opozice Svjatlany Cichanouské, která v srpnu 2020 odešla do sousední Litvy.

– Ales Viktaravič Bjaljacki se narodil 25. září 1962 v městečku Vjartsilja v Karelské autonomní oblasti u hranic s Finskem v běloruské rodině, která do Ruska odjela za prací. O dva roky později se s rodiči vrátil do Běloruska.

Lídři členských států EU se sešli v pátek v Praze (Úřad vlády / se souhlasem)

– Na Homelské státní univerzitě vystudoval historii a filologii a poté byl učitelem. Koncem 80. let působil v různých neformálních literárních spolcích a kriticky vystupoval proti sovětskému režimu. V roce 1989 získal na Literárním institutu Běloruské akademie věd doktorát. V letech 1989 až 1998 byl ředitelem Literárního muzea Maksima Bahdanoviče a v letech 1991 až 1995 byl zastupitelem v Minsku. Byl také členem Svazu běloruských spisovatelů.

– Bjaljacki byl rovněž viceprezidentem Mezinárodní federace pro lidská práva a v roce 2005 získal cenu Homo Homini organizace Člověk v tísni, kterou mu osobně předal bývalý český prezident Václav Havel. Na Nobelovu cenu za mír byl nominován již několikrát. V září 2012 byl vyhlášen laureátem Ceny Lecha Walesy a v roce 2013 se stal historicky prvním držitelem mezinárodní Ceny Václava Havla za lidská práva.

– Bjaljacki je ženatý, má syna Adama.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Související články