Letoun F-16 FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Přesně před padesáti lety se poprvé vznesl k obloze americký víceúčelový stíhací letoun General Dynamics F-16 Fighting Falcon. Stroj, který změnil poměry na obloze a o němž se i po půl století neustále mluví. Velké obavy z jeho očekávaných dodávek na Ukrajinu již mnohokráte dal najevo jak sám ruský vůdce, tak jeho generálové a nohsledi.
Původně přitom měl být stroj „jen“ denním stíhačem. Ale díky své vskutku nadčasové konstrukci se nakonec vyvinul ve víceúčelové letadlo schopné zasahovat nejen přes den v optimálních podmínkách, ale je schopen úspěšně útočit i v noci či za velice zhoršeného počasí. Právě proto se jej ruští agresoři tak bojí.
První let tohoto stroje byl přitom tak trochu mimo plán. Phil Oestricher, zkušební pilot a inženýr aerodynamiky, při vysokorychlostním pojíždění po letišti zjistil, že stroj se v důsledku kmitání „ploutví“ na křídlech začal nebezpečně naklánět ze strany na stranu, a hrozila tak havárie. Aby havárii zabránil, zvedl stroj do výšky, což se bez problémů podařilo a letoun celých šest minut bez jakýchkoliv obtíží létal.
Po přistání byl stroj prohlédnut, lehce upraven a první nadzvukový let se tak odehrál v plánovaném termínu 5. února 1974. Od té doby bylo do dneška postaveno přes 4600 letounů, které využívají letectva mnoha států, a to samozřejmě včetně USA. Fighting Falconem se letoun stal 21. července 1980, kdy mu bylo toto jméno oficiálně přiřčeno.
Jak to v případě vojenské techniky bývá pravidlem, ani stroji F-16 se nevyhnula modernizace. V 80. letech byly uskutečněny tři modernizace, díky nimž si letoun udržel nejen svoji bojovou hodnotu, ale zároveň došlo k minimalizaci nákladů pro provoz i při dalším „upgradování“ zvláště softwarového vybavení, které letadlo využívá. Za klíčové vylepšení považují letečtí odborníci zvláště aplikaci systému ACAS, který funguje nezávisle na řízení letového provozu a piloty varuje před potenciálním nebezpečím kolize s jiným letounem v blízkosti. Pokud hrozí riziko srážky, systém „doporučí“ manévr, který riziko minimalizuje. Samozřejmostí byl i přechod z analogových přístrojů na přístroje digitální.
Jako druhý zařadil F-16 do výzbroje Izrael v roce 1980. A byli to právě Izraelci, kteří stroje jako první otestovali ve skutečné bojové akci. V červnu 1981 doprovázela šestice F-16 bombardéry, které zničily irácký jaderný reaktor v Osiraku. Od té doby se letouny účastnily mnoha konfliktů na celém světě.
V současné době byly oznámeny dodávky letadel pro Ukrajinu bránící se ruské agresi. První stroje z Dánska měly původně dorazit do konce roku 2023, ale došlo ke zpoždění dodávky a Ukrajina je bude mít k dispozici až během prvních šesti měsíců letošního roku.
To, jak velké obavy panují z těchto strojů na ruské straně, dokládají nejen zprávy o tom, že Ukrajina je již má k dispozici, a proto nemají ruští okupanti vzdušnou převahu, ale i snaha ukázat, že se ruským jednotkám podařilo ukrajinské „ef šestnáctky“ zničit. Že to byl jen hodně neumělý pokus ruské propagandy, vyšlo okamžitě najevo. Strach z dodávek však v ruských řadách trvá.
