Nouzový stav je symbolem české státní doktríny

ČT/F24

Andrej Babiš, Jan Hamáček a Roman Prymula | FOTO: ČT/F24

V Česku dobře víme, že není lepší společensko-politická situace než je nouzový stav. Zhruba od roku 2011 se totiž Česká republika nachází v permanentním nouzovém stavu. Nejprve naši společnost rozhodila finanční krize a strach o dobré bydlo. Ve skutečnosti tu žádná krize prakticky nebyla. To ale nevadilo a už tehdy jsme si tu nouzi dokázali pořádně užít.

Následně začal narůstat hněv na údajnou korupci. Žádná obří korupce sice odhalena nebyla, ale pocit nouzového stavu zplodil hnutí nespokojených občanů, které pak vstoupilo na scénu pod názvem ANO.

Pavel Hofman

Miloš Zeman vyhrál v roce 2013 prezidentskou volbu pod dojmem nouzového stavu z rozvratu státu a jako obránce před neexistujícími požadavky sudetských Němců. Plukovník Robert Šlachta v čele speciální policejní jednotky pak shodil legitimní a v podstatě poslední demokratickou vládu. Stalo se to kvůli neexistujícím pytlům zlata a kvůli korupční aféře, o které se říkalo, že je to největší skandál v historii. Samozřejmě, že se nestalo vůbec nic kromě pár trapných banalit. Celý tento nouzový stav kvůli neexistující korupci ale způsobil odstranění polistopadového režimu demokratických stran a nástup nesystémových „hnutí“ bez transparentního programu a bez demokratických mechanismů, ale zato s pořádným vůdcovským nábojem. Lidé v nouzi totiž potřebují mesiáše. Nakonec se vinou tohoto setrvalého nouzového stavu vrátila k účasti na moci i komunistická strana.

Celé vládnutí podivného hnutí Andreje Babiše a jeho satelitů je postaveno na ideologii nouze, v níž osvícený oligarcha zachraňuje stát po té šílené hrůze, kterou tu prý napáchaly tradiční politické strany. Není přitom důležité, že k žádné hrůze nedošlo, ale máme možnost se cítit zachráněni. Atmosféru setrvalé nouze přitom podtrhuje nekonečná řada Babišových skandálů, které jsou pro změnu reálné, ale jejich veřejná prezentace je důkladně potlačená zmanipulovanými či zbabělými médii.

Nyní tu máme konečně opravdu pořádný a důkladný nouzový stav, o jakém část národa už dlouho snila. Nouze je dokonce předmětem vládních dekretů a opírá se už i o důkladný právní výklad. Tato nouze má tentokrát konečně svůj hmatatelný důvod – nový zákeřný koronavirus.

Státní doktrína nouzového stavu tak dostala konečně svůj pravý obsah – záchranu holých životů. Symbolem našeho nouzového stavu jsou roušky. To jsou takové ty hadříčky, kterými se Češi chrání, díky nimž se solidarizují ve společném stavu nouze a díky nimž ten hrozný vir už vlastně porazili. Solidarita ve společně sdíleném stavu nouze vede k pocitu blízkosti. Kdo nemá roušku, není Čech.

Tento poslední a konečně pořádný nouzový stav způsobil, že jsme konečně opravdovými vítězi v nouzi. Jelikož naše vítězství nad korupcí nebylo dostatečně hmatatelné a faktická porážka pluralitní demokracie nevzbuzovala dostatečný pocit hrdosti, tak je právě koronavirus to pravé, co potřebuje neobyčejně zakomplexovaná a dětinsky hysterická společnost k pocitu uspokojení z nesmyslného a neexistujícího vítězství. V čele s naším premiérem jsme uspěli v nouzovém stavu, a to tak důkladně, že si ten nouzový stav už nechceme nechat vzít. Lidé spontánně říkají v průzkumech, že roušky bychom si už měli nechat, a také se jim líbí zavřené hranice. Vzbuzují totiž optimální pocit nouzového stavu, v němž se máme vlastně nejlépe.

Nouzový stav je ideální státní doktrínou v éře vlády Agrofertu, protože umožňuje, abychom se nemuseli chovat jako dospělí lidé podle pravidel demokratického státu, a veškerou zodpovědnost můžeme předat státu. Konečně totiž můžeme důkladně zvýšit státní moc nad občany. Předtím k tomu nebyl dostatečný důvod a to bylo mrzuté. Až tento požehnaný virus nám umožňuje žít v dokonalém nouzovém stavu, jak jsme vždycky chtěli, a to je paráda.

Nouze naučila Dalibora housti. Toto staročeské rčení dostává dnes nový obsah, ale je založeno na odvěké zkušenosti. Je to přece právě nouze, co dává hlubší smysl naší národní existenci. Když byla převládající společenskou doktrínou osobní zodpovědnost, prosperita a úspěch, tak se nám to nelíbilo. Kladlo to na nás příliš velké požadavky, které neodpovídají hluboce levicovému založení plebejského národa zaměstnanců. Zato nouze na nás klade jenom jeden snadný požadavek: poslušnost. Proto je nouzový stav tou pravou a optimální ideologií současného českého státu v éře, kdy nám tu vládne generální ředitel Agrofertu.

(V překladu znamená slovo „Agrofert“ zemědělská hnojiva.)

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner