ROZHOVOR / Když před třiceti lety, 4. února 1994, začala vysílat TV Nova, byla Libuše Šmuclerová u toho. Jako šéfredaktorka redakce publicistiky a později programová ředitelka se stala pravou rukou tehdejšího generálního ředitele Vladimíra Železného. „My se velmi často hádali,“ vzpomíná nyní v rozhovoru pro deník FORUM 24 „Vlastně jsem měla pocit, že jsem jeho trenažér, na kterém si zkouší, co lze, co ne. Jeho vize byla Nova, základy položil on,“ popisuje začátky.
Jak vzpomínáte na začátky vysílání?
Zpětně vypadá úspěch Novy jako jednoznačná, skoro dopředu daná věc. Ve skutečnosti před třiceti lety, před začátkem vysílání, byla Nova vnímána jako riskantní, téměř jistě k neúspěchu odsouzený podnik. Její první předchůdkyně, první komerční televize Premiéra, byla propadák. Nova se brala automaticky, že ji bude následovat. Panoval vůči ní totální despekt. My, kteří jsme do ní nastupovali, jsme byli bráni jako snílkové či hazardéři. O to větší erupce a úžas nastal po zahájení vysílání.
Málokdo dnes již ví, že název Nova nese hlubší význam slova. V astronomii se termín supernova pojí s explozí extrémně jasného objektu. Hvězdy. Název byl spojen s diváckou anketou, ale již v něm je odkaz prvního generálního ředitele televize Nova Vladimíra Železného, který byl léta před tím ve skutečnosti scénáristou výjimečného pořadu Okna vesmíru dokořán a tvůrcem základů, na kterých byla Nova postavena. Nova chtěla být hvězdou! A stala se jí!
Mé první vzpomínky jsou na činžák v Drahobejlově ulici. Rekonstrukce budovy Besedy, odkud měla Nova začít vysílat, nebyla dokončená, jednotlivé redakce a oddělení byly rozstrkané po nejrůznějších částech Prahy. My, redakce publicistiky, v činžáku, kde jsme stříhali doslova ve světlících. Tehdejší úzus českotelevizního vysílání byl – žádný redaktor v obraze, komentář jen mimo obraz, všechny záběry uhlazené, s hudbou à la Vltava v podkresu. V Drahobejlově ulici zněl úplně jiný kánon – redaktor nese příběh na svém obličeji, může být umazaný, důležitá je emoce v obraze, jestli při reportáži klopýtá, obraz se klepe, nevyhazuje se, ale naopak je důkazem autenticity.
Za jakých okolností jste se na Nově ocitla?
Nastupovala jsem na podzim ’93 jako dramaturg pořadu, který nikdy neměl v České republice precedens. Investigativního pořadu Na vlastní oči. S osobnostmi typu Radek John, tehdejší celebrita mezi mladými autory populárních knih, například Džínový svět, Josef Klíma, který následně v České republice natočil nejvíc investigativních reportáží co kdy kdo, atd.. Nejasností jsme měli milion. Témat k natáčení v devadesátkách také. Hledání štěchovického pokladu, podnikatelské šlendriány devadesátek, léčitelské causy, restituce… Zpětně vzato, nám nešlo vůbec o rating sledovanosti. Nám šlo o věc. Všem! A díky tomu sledovanost trhala rekordy.
Nova zformovala pravidla nejen televizního, ale i mediálního trhu. Přinesla západní standardy programování, tvorby, zacházení s hvězdami, komunikace s divákem.
Následně, po dvou letech, v roce 1996 jsem se stala šéfredaktorem redakce publicistiky, pod kterou spadaly pořady Na vlastní oči, Občanské judo, Tabu, Aréna, Gumáci, Proč, Kotel, Vox Populi a další, od roku 1998 do roku 2004 jsem pak byla programovou ředitelkou Novy, část tohoto období i zástupcem generálního ředitele. Měli jsme market share přes 72 %, točili jsme pro téměř 50 % veškerého vysílacího času vlastní pořady, velké zábavné pořady skoro každou sobotu, mnohahodinové silvestrovské galaprogramy každý rok, naše pořady byly nejsledovanějšími pořady celé Evropy, vyhrávali jsme evropské soutěže v televizní grafice.
Do jaké míry to pro vás byla unikátní pracovní zkušenost?
Měla jsem štěstí, že jsem se mohla učit od Vladimíra Železného, byla jsem jeho o dvě desetiletí mladší žačkou, dvojkou za ním. Jeho vize byla Nova, základy položil on. My se velmi často hádali. Vlastně jsem měla pocit, že jsem jeho trenažér, na kterém si zkouší, co lze, co ne. Asistentky nechaly dokonce dát těsnění do dveří, aby hádky nedoléhaly ven. Pilíře, na nichž Nova vždy stála, byla vzdělanost, charisma a mnoho dalších. Každý by vydal na encyklopedii.
Co podle vás vnesla Nova tehdy, v devadesátkách, do českého prostředí?
Nova zformovala pravidla nejen televizního, ale i mediálního trhu. Přinesla západní standardy programování, tvorby, zacházení s hvězdami, komunikace s divákem. Nastavila pravidla, která se užívají, aniž si to kdo uvědomuje, dodnes. Začala používat peoplemetry. Měli jsme již na přelomu milénia tolik dat, která následně začal objevoval internet. Věděli jsme přesně, co zabírá, ve které minutě se začíná divák nudit, jak vypadá snímek dne českého diváka, co ve kterém čase může a má šanci zabrat nejvíc.
Zajímá vás více o první celoplošné soukromé stanici u nás? 30. výročí televize Nova připomene také nové číslo měsíčníku FORUM 24+. Vychází už ve čtvrtek.