Soudruh Jan Kobylák si přečetl nějaký rozhovor s vůdcem protestů Milion chvilek pro demokracii Mikulášem Minářem a tam se dočetl, že Minář nechce založit politickou stranu. Hned svůj dojem napsal do Haló novin jako článek s titulkem Mileniálové.

Komunistovi je možná divné, že se lidem nechce zakládat politické strany, ale dejme tomu. On se však dal do dalekosáhlého vyvozování, jak je to s dnešní mládeží. To je docela zábavné, protože komunisté ve svých řadách moc mládeže nemají a mládež je příliš nevolí, takže mládí světa musí jako kůl v plotě dělat osamělá europoslankyně Kateřina Konečná.

Fakta ale komunistům nikdy nebránila v rozvíjení teorií, tak se do toho dal.

Píše: „Možná se mýlím, ale pro mne je pan Minář typickým mileniálem. A to ze tří důvodů:

Za prvé – je nedostudovaný študent. Totiž – před třiceti lety zhruba 80 procent studentů se připravovalo studiem na svou budoucí pracovní kariéru a asi 20 procent byli tzv. věční studenti, kteří si chtěli hlavně užívat.

To se úplně obrátilo. Jen asi 20 procent studentů dnes studuje s cílem něčeho v oboru dosáhnout a 80 procent studentů studuje pro studium, často střídají vysoké školy nebo školu nedokončí, případně po škole jdou dělat něco úplně jiného (například pingly do zahraničí).

Za druhé – má silné sebevědomí, ale zatím nic neudělal, nic nepostavil, ničeho nedosáhl. Pravda, podařilo se mu sbubnovat lidi na náměstí, ale pro mě – stavaře, který se podílel na mnoha a mnoha stavbách, je to zatraceně málo!

A za třetí – hlavně je to člověk, který žádá svá práva, ale nechce povinnosti.“

Dosud jsme netušili, že podle komunistů musí revolucionáři nebo pořadatel táborů lidu něco dostudovat. Klement Gottwald se vyučil truhlářem, Antonín Zápotocký kameníkem a Antonín Novotný strojním zámečníkem. Napravit to musel až buržoazní nacionalista Gustáv Husák, který absolvoval práva.

Mikuláš Minář ovšem není nedostudovaný student v tom smyslu, jak to s. Kobylák naznačuje, nýbrž si studium přerušil, aby podněcoval lid, pro což by snad komunisté mohli mít pochopení. Mohli, ale nemají, protože lid smějí podněcovat jen oni a když to někdo jiný dělá úspěšněji než oni, jsou jati těžkou žárlivostí.

Zbylé výčitky nelze brát vážně, protože kde vzal autor ověřitelné údaje o tom, že 80 procent lidí studuje jen pro studium, není jasné. Je to jen běžné bolševické pohrdání lidmi. Proto mluví o lidech, co nic nedokázali a žádají práva a nechtějí povinnosti.

To činovníci KSČM na sebe v minulosti různé povinnosti rádi brali. S. Vojtěch Filip spolupracoval s komunistickou rozvědkou a s. Josef Skála na úsvitu 21. srpna 1968 vítal na Ruzyni okupační vojska. Pak taky makal, vystudoval žurnalistiku a byl členem předsednictva Ústředního výboru SSM a člen předsednictva Světové rady míru a předsedou Mezinárodního svazu studentstva. Žádný líný mileniál.

Komunisté ovšem studentům nikdy nezapomenou, že stáli na začátku změn v listopadu 1989. Možná tušili jejich reakční povahu předem, tak je tenkrát zmlátili. Pro ně vytouženého výsledku ale nedosáhli.