Vladimir Putin FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
GLOSA / Postavou drobný, leč ve vztahu k agresivnímu Rusku neohrožený švédský premiér Ulf Kristersson při své nedávné návštěvě Estonska pronesl něco, z čeho se v Kremlu nejspíš osypali. Doslova totiž popsal noční můru, kterou Putin a spol. trpí od doby, kdy bylo jasné, že se Finsko a Švédsko stanou členy NATO.
„Nikdy jsme nad Baltským mořem neměli větší kontrolu než teď. A to samozřejmě Rusko dráždí. Je to naše moře. Jsem přesvědčen, že Švédsko, Estonsko a další země Evropské unie se musejí připravit na dlouhodobou izolaci Ruska. Touto válkou to neskončí,“ řekl Kristersson po setkání se svým estonským protějškem Kristenem Michalem. Zdůraznil také, že Švédsko není ve vztahu k Rusku naivní.
Už těsně před vstupem Švédska do Severoatlantické aliance loni v březnu začal Kreml bít na poplach. Pouhým pohledem na mapu totiž bylo jasné, že v oblasti Baltu mu příliš manévrovacího prostoru nezbude. „Baltské moře zůstává naším společným územím a nikdy se nestane majetkem NATO,“ napsalo koncem února 2024 na Telegramu ruské velvyslanectví ve Stockholmu s tím, že přijme „protiopatření politické a vojensko-technické povahy, aby minimalizovalo hrozby pro svou národní bezpečnost“.
Podobnými výhrůžkami společně s útoky na podmořskou infrastrukturu, rušením signálu GPS, zbrojením u hranic s NATO či vývozem sankcionované ropy na vracích své stínové flotily však dosáhlo jediného. Balt se stal skutečně mořem NATO, jak to v Tallinnu natvrdo vyjádřil švédský premiér.
Kremlu tím nasypal sůl do otevřené rány, o čemž svědčí reakce senátora Grigorije Karasina, šéfa Komise pro mezinárodní záležitosti Rady federace, který je na mezinárodním sankčním seznamu a jako vyjednavač se účastnil jednání s USA o Ukrajině. Kristerssona označil za politického hulváta. „Když hledám slušnou definici, řekl bych, že švédský premiér zjevně přestřelil,“ napsal Karasin na Telegramu.
„Zdá se, že se teď ve Stockholmu nudí. Že by tam hledali vzrušení v provokacích kolem Baltu a v návratu k hulvátství vůči Rusku? Chci vás ujistit, že jsme schopni tento tón udržet, pokud to bude nutné. Navíc si dokážu představit, že by mohly následovat ještě emocionálněji nabité popisy tohoto mladého člena NATO!“ dodal senátor.
Ty budou bezesporu následovat, neboť státy ze severu Evropy si před Ruskem žádné servítky neberou, jak opakovaně dokazuje kupříkladu dánská premiérka Mette Frederiksenová. A na výhrůžky Kremlu odpovídají o to větším odhodláním se bránit a podporovat Ukrajinu.