Ilustrační foto FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Od nového roku se rozšiřuje povinnost autodopravců platit mýtné i na vybraných silnicích I. třídy. Proti tomu od počátku protestovali nejen dopravci a experti, ale i zástupci krajů a měst. Nový satelitní systém je výhodný jen pro vítězného provozovatele CzechToll ze skupiny PPF a není to jen náhoda.
Problémy kolem nového mýtného systému, který je v provozu od loňského prosince, nekončí. Od 1. ledna je od autodopravců vybíráno mýto nejen na dálnicích, ale nově i na vybraných úsecích silnic I. třídy. Stát si od toho slibuje vyšší výběr o 1,6 miliardy korun, což je nejisté. Závažnější jsou však okolnosti, proč k tomuto rozšíření došlo, a to na úkor dopravců a představitelů krajů, měst a obcí, které nakonec Babišova vláda podvedla.
Problémový mýtný tendr
Tendr na provozovatele mýtného systému provázela řada podivných rozhodnutí a skandálních chyb. Bývalý ministr dopravy Dan Ťok (ANO) jeho přípravu nezvládl, dostal se do tříletého skluzu a porušoval přitom zákon, ať už při výběru projektového manažera, nebo při neplánovaném prodloužení smlouvy s Kapschem za 5,3 miliardy korun.
Okolnosti obřího tendru od loňského roku vyšetřuje policie. Státu stále hrozí miliardové škody ze soudů či arbitráží, zejména kvůli pochybením předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petra Rafaje. Jak to začalo?
Původní mikrovlnný systém využívající mýtné brány vyhrála v roce 2005 firma Kapsch. Desetiletý provoz končil v roce 2016 a Sobotkova vláda musela vyřešit pokračování výběru mýta na další období. Tehdy došlo ke zvláštnímu rozhodnutí, které dodnes vyvolává otazníky.
Do podmínek tendru bylo zapracováno rozšíření zpoplatnění komunikací na vybranou síť silnic I. třídy, což nápadně zvýhodňovalo dodavatele satelitní technologie. Tento systém nejvíce protlačovala slovenská firma SkyToll, která se spojila do konsorcia se společností CzechToll ze skupiny PPF nejbohatšího muže v zemi Petra Kellnera.
Zvýhodněný satelitní systém
Mikrovlnný systém je výhodnější na dopravně vysoce frekventovaných dálnicích. Výhody satelitního systému začínají převažovat s rozšířením na silnice nižších tříd, kde je výběr mýta mnohem méně efektivní a nevyplatilo by se na nich stavět mýtné brány.
Nakonec byla koaličním politickým rozhodnutím vybrána varianta, která kromě dálnic navíc zpoplatňuje 868 kilometrů silnic I. třídy. Tedy na nejnižší hraně obhajitelnosti využití satelitního systému, přičemž poradenská firma Deloitte ji považovala za nejméně vhodnou.
Tím byl zpochybněn původní záměr vlády nastavit pravidla nového tendru tak, aby byl technologicky neutrální. „Analýza ukázala, že limitem pro technologicky neutrální tendr bylo rozšíření maximálně o 400 kilometrů. Při takhle velkém rozšíření bylo zřejmé, že bude vybrán satelit,“ komentoval výsledek Petr Moos z dopravní fakulty ČVUT.
Rozhodnutí vlády kritizovali i další zástupci odborné sféry. Podle Ondřeje Zaorala ze společnosti Inoxive považuje většina analýz takové rozšíření za neopodstatněné. „Je to socioekonomický experiment s nízkým výnosem a neprozkoumaným dopadem do lokálních ekonomik,“ tvrdí.
Zvýhodnění monopolního dodavatele
„Satelitní systém je dnes už morálně zastaralý,“ řekl deníku FORUM 24 dopravní expert Ivo Rýc. „Na dalších deset let je tak zakonzervován monopolní provozovatel, což je v rozporu s aktuálními trendy interoperability. Zvolený model je nevýhodný pro dopravce, ale maximálně výhodný pro vítězného dodavatele.“
Princip interoperability spočívá v tom, že technologii k výběru mýta nabízí více firem. Autodopravci nemusejí v každé zemi používat jinou palubní jednotku (pro zavedené mýtné systémy stačí jedna), což jim prodražuje náklady. Konkurence na trhu by jim naopak náklady snižovala, což zjevně není v zájmu ani vlády, ani vybraného dodavatele mýtného systému. Takto budou muset dopravci promítnout růst provozních nákladů do vyšších cen.
Proti zájmům plátců daní
Není proto divu, že se proti takovému přístupu vlády okamžitě postavili autodopravci. „Vypadá to tak, že se věnuje větší pozornost možným dodavatelům (mýtného) systému a jejich technologiím než plátcům. Vláda by měla o budoucnosti mýtného systému jednat transparentně a za účasti odborné veřejnosti, abychom se dočkali co nejvýhodnějšího řešení především z pohledu uživatelů a daňových poplatníků,“ reagoval tehdy generální tajemník Sdružení Česmad Bohemia Vojtěch Hromíř.
Proti rozšíření výběru mýta na silnice I. třídy se postavili i hejtmani a zástupci Svazu měst a obcí. Na první pohled je zjevná sporná ekonomická výhodnost tohoto kroku, Zatímco se zpoplatněné komunikace rozšiřují o 36 procent, výběr mýta podle Ministerstva dopravy stoupne o 15 procent, což ovšem může být jen zbožné přání.
„Největší obavy spočívají v tom, že tranzitní doprava bude hledat objízdné trasy po silnicích nižších tříd a také úseky prvních tříd, které zpoplatněné nejsou,“ kritizuje současný stav předseda Svazu měst a obcí František Lukl. Nepůjde sice patrně o masový jev, ale v některých lokalitách může významně zatížit dopravní tepny s negativními dopady na místní obyvatelstvo.
Stejného efektu se obávají hejtmani, kteří budou muset navíc řešit zvýšené náklady autobusové dopravy. Výběr mýta na silnicích I. třídy se totiž bude týkat nejen nákladních automobilů, ale i linkových autobusů, jejichž vyšší výdaje budou krajům naúčtovány.
Vláda podvedla starosty a hejtmany
Jedním ze smutných průvodních jevů tohoto příběhu je skutečnost, že vláda zástupce samosprávy podvedla. Exministr Dan Ťok začal krátce po podpisu smlouvy s vítězem tendru CzechToll/SkyToll v září 2018 ze zpoplatnění silnic I. třídy couvat.
„Vyhovíme starostům, aby tyto úseky nebyly zpoplatněny. Já ministra dopravy Dana Ťoka v této věci podpořím,“ prohlásil tehdy premiér Babiš. Ťok následně se zástupci obcí a krajů podepsal memorandum, podle kterého si měli představitelé samospráv sami rozhodnout, kde se nebude vybírat mýto.
Jenže zanedlouho bylo všechno jinak. Ťok „nulovou sazbu“ mýtného na rozšířených komunikacích ve vládě neprosadil a po názorovém veletoči se proti němu postavil i premiér Babiš. Tyto úvahy, jež by znamenaly rizika ze změny podmínek tendru, loni definitivně zarazil nový ministr dopravy Vladimír Kremlík.
Bude se Kapsch soudit?
Tím však hrozba soudů nebo arbitráží nekončí. Nedávný rozsudek Nejvyššího správního soudu sice nezpochybnil sporný podpis smlouvy s vítězem tendru, aniž byly vzaty v úvahu zákonné námitky největšího konkurenta Kapsche. Tendr se tedy opakovat nemusí, a nejsou tak ohroženy obchodní zájmy konsorcia CzechToll/SkyToll. Zároveň však soud napadl z nezákonného postupu ÚOHS.
Petr Rafaj se dostal mezi mlýnské kameny. Kapsch podal stížnost na neregulérnost soutěže, kterou Ťokovo Ministerstvo dopravy rozhodlo v květnu 2018. Ze čtyř uchazečů vybralo konsorcium CzechToll/SkyToll, které nabídlo cenu 10,7 miliardy korun.
Kvůli tomu se Rafaj pokoutně scházel v brněnských hotelech s ředitelem Kapsche Karlem Feixem a Jaroslavem Faltýnkem. První místopředseda ANO hrál nejasné hry za Ťokovými zády, což zmonitorovala policie. Na základě těchto schůzek vydal ÚOHS předběžné opatření, zakazující podpis smlouvy s vítězem, dokud nebudou vypořádány námitky Kapsche.
Následně však na Rafaje „zaklekli“ premiér Andrej Babiš a výrazný stoupenec zájmů PPF prezident Miloš Zeman. Výsledkem byla Rafajova otočka, svoje rozhodnutí zrušil a téhož dne Ťok smlouvu s vítězem podepsal. Podle aktuálního rozsudku však Rafaj současně znemožnil dokončit vypořádání námitek vznesených Kapschem.
To otvírá Kapschi hypotetickou cestu k dalším soudním či arbitrážním sporům. „Smlouva s vítězem tendru poběží dál, a pokud se bude Kapsch soudit o náhradu škody, půjde o miliardy,“ komentuje současnou situaci Ivo Rýc. Jediným, kdo na této mýtné anabázi za všech okolností vydělává, je tedy jen skupina PPF. A rozhodně to není jen náhoda.
