Nové vedení unijních institucí ukončí turecké námluvy s EU?

archiv F24

Recep Tayyip Erdogan | FOTO: archiv F24

Do Bruselu se jako vlaštovky slétají nově zvolení členové Evropského parlamentu (EP) a předsedové vlád hledají nové komisaře a další funkcionáře.

Jedním z úkolů, nikoli největším, ale pro každého nějakým způsobem podstatným, bude hledání odpovědi na otázku „co s Tureckem“. Až se bude vědět „co“, bude třeba také říci „jak“, a nakonec se to bude muset udělat.

Minulý EP se dostal tak daleko, že někteří poslanci začali na Komisi vyžadovat pozastavení nebo ukončení negociací o tureckém členství. Komise nikam nespěchala (jako obyčejně) a horký brambor schovala do šuplíku pro novou Komisi. Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ), která by o tom měla vědět nejvíc, se rovněž chovala až nepochopitelně zdrženlivě. Její šéfka F. Mogherini se teprve v těchto dnech nechala slyšet, že turecké soudnictví jaksi není úplně v pořádku a že by to asi mělo najít vyjádření v postoji k turecké žádosti o členství v EU.

Paní Mogherini přišla s křížkem po funuse. Německo, Rakousko a Francie se k jeho členství staví odmítavě už dlouho. Do nového EP přibyly další hlasy odmítačů tureckého členství. Nebude jich sice dost na náhlé a jednoznačné ukončení jednání, ale je jich dost na to, aby se nad tím ostatní zamysleli.

Takové zamyšlení skončí pro Turecko špatně. Kdy přesně, to se uvidí, ale s tureckým členstvím v EU je v současné konstelaci amen. Hlavním – ne-li jediným – viníkem tohoto stavu je turecký prezident a způsob, jakým vládne Turecku.

Prezident R.T. Erdoğan je už sice na počátku sestupné trajektorie, ale sestup bude ještě dlouhý. Tak dlouhý, že definitivně bude muset o Turecku rozhodnout dnešní EP a nová Komise. Rok 2023 bude součástí jejich mandátu a turecký prezident bude chtít rozhodnutí dřív, než začne slavit sto let republiky (29. října 2023).

Není druhá země mimo EU, která by v unijní agendě měla místo srovnatelné s Tureckem. Turecko je velké, lidnaté, je ekonomicky důležité pro dominantní státy EU, je v NATO, leží mezi Evropou a Blízkým východem (jednou jako most, jindy jako hráz), jeho obyvatelé jsou muslimové, ale většinou žijí způsobem blízkým Evropanům. Objektivních důvodů pro členství v EU je víc než důvodů proti. Přesto se Turecko členskou zemí EU nestane.

Erdoğanovo Turecko totiž není evropské ve smyslu své politické kultury. O jeho osudu rozhodl prezident a jeho věrní. Protože je pro ně výhodnější tvářit se jako oběť pletich zahraničních „islamofobů“, zaujali vyčkávací pozici a doufají, že nervy povolí dřív EU. Do světa vypouštějí prohlášení, že „EU se musí rozhodnout, jestli o Turecko stojí“ nebo že „členství v EU je stále strategickým cílem“ (ministr zahraničí).

Jsou to jen balónky, na které občas někdo v Evropě skočí, ale skutečnou váhu nemají žádnou. Na stejné misce vah totiž najdeme statisíce lidí vyhozených z práce a tisíce uvězněných za údajné členství v prezidentem vymyšlené teroristické organizaci. Jsou na ní zničené životy novinářů, studentů a profesorů, zastavená nebo přátelům prezidenta nuceně prodaná média, která nebyla dost vstřícná k prezidentovi. Jsou tam stovky státních úředníků, kteří nebyli dost loajální, stovky policistů vyhozených ze služby nebo za trest přeložených kamsi na východ. Na stejné misce také spočívá šikanování opozice a kus turecké ekonomiky, poničené prezidentovými zásahy ve prospěch jeho podporovatelů.

Takové bude Turecko ještě řadu let. Proto do Evropské unie nepatří.

 

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner