Hejtman Jihomoravského kraje a nově zvolený předseda lidovců Jan Grolich během svého kandidátského projevu. FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
KOMENTÁŘ / Naprosto drtivá většina delegátů na sjezdu KDU-ČSL zvolila novým předsedou strany hejtmana Jihomoravského kraje a jednačtyřicetiletého právníka Jana Grolicha. Průběh volebního sjezdu měl energii, kterou jsme u této strany dlouho neviděli. Dá se shrnout v Grolichově hesle „My už nechceme jen přežívat, my chceme vyhrávat.“
Je to reálná vize, anebo jen zbožné přání? Preference lidovců jsou nyní skutečně bídné. Tato křesťansko-demokratická strana byla již skoro neviditelná a přestala zajímat i své vlastní křesťansky orientované voliče. Tentokrát je ovšem velmi pravděpodobné, že se lidovcům povede změnit situaci. Grolich je totiž silný lídr a hlavní body jeho poselství jsou zcela jasné.
Nový předseda nechce podlézat vládnoucímu ANO, nevidí žádný důvod ke spolupráci s vládou, kterou popisuje jako nekompetentní a nebezpečnou pro stát. Slíbil přitom, že silnou zbraní v jeho ruce bude hospodářská kompetence, kterou chce postavit proti skandálnímu ekonomickému eskamotérství vlády Andreje Babiše.
Babiš si jako odchovanec normalizačního managementu a primitivní autoritář myslí, že ekonomika státu bude fungovat jedině tehdy, když ji bude osobně řídit. Přesně to si mysleli komunisté, když zavedli centrálně řízenou ekonomiku a dopadlo to strašně. Jenže příznivci státního socialismu, kterým je i Babiš, když tím státem je zrovna on sám, jsou naprosto nepoučitelní. Všechny neduhy léčí zestátňováním a státním řízením cen. Je to přímá cesta do ekonomického marasmu, protože stát ekonomiku dusí. Uvidíme ovšem, zda Grolich svůj slib ekonomické kompetence splní.
Další Grolichovo poselství se týká rysu, který dosud řadě demokraticky orientovaných voličů v podpoře KDU-ČSL bránil. Jde o duch temné homofobie a kazatelství v osobních věcech člověka. K tomu Grolich prohlásil: „Děláme tlustou černou čáru za moralizováním a poučováním lidí, jak mají žít.“ Jistě nejde o to, že by se měla křesťansky orientovaná strana vzdávat svého vidění světa. Jde zjevně spíš o změnu stylu, který je založený na respektování ke svobodnému chování a moderní době.
Při své komunální a regionální politické aktivitě Grolich působil jako marketingový politik, který se pouští do kabaretních show na sociálních sítích a nějaké ideje či ideologie nebere moc vážně. Pro naši dobu jistě výhoda, ale opravdový politik nemůže být hračička a šoumen. Takové podezření se nad ním stále vznáší. Nyní se ale zdá, že se z něj stává politik první ligy. Je zřetelné, že rozhodnutí a ambici stanout v čele strany vzal zcela vážně a uvědomuje si obrovskou míru náročnosti svého úkolu. Je to vidět na průběhu sjezdu, na připraveném aranžmá i na silných vzkazech, které vyslal. Spojil techniku prezentace s věrohodným zájmem o stát a o lidi, kteří v něm žijí. V tom je Grolichova naděje.
K dobru je třeba Grolichovi také přičíst, že ho nepřilákal do svého projektu další „marketingový hejtman“, tedy jihočeský Martin Kuba, který na rozdíl od Grolicha svoji stranu, v tomto případě využil a zradil, místo toho, aby se v její rámci čestně pokusil prosadit nějaký směr. Bohužel značka Kubova projektu „Naše Česko“ docela dobře ukazuje, že Kuba nemá moc co říct, tedy kromě toho, že by rád spolupracoval s Babišem a ANO. V tom je tedy ten hlavní rozdíl mezi Kubou a Grolichem, který v budoucnu počítá se spoluprací demokratických stran, ale nestaví ji jako berličku pro lidovecké přežívání. Dílem jde o věc cti a dílem o věc sebevědomí.
Česká politická scéna je po posledních volbách v hrozivém stavu. Vláda se vyžívá v kulturním fašismu a ekonomickém socialismu. Brodíme se tu proruským bahnem a česká vláda zrazuje naše vlastní bezpečnostní zájmy. Demokratická opozice je přitom skoro hibernovaná. Proto je tu důležitý každý silný hlas a každý silný politický lídr, který patří do moderního světa.
