Nový snímek z Webbova teleskopu. Dalekohled odhalil vzácný typ prstencové galaxie

NASA zveřejnila nový snímek z Webbova teleskopu. Dalekohled skrze vesmírný prach odhalil úžasný obraz vzácného typu prstencové galaxie Cartwheel nacházející se ve vzdálenosti 500 milionů světelných let v souhvězdí Sochaře. Nový snímek odhaluje více detailů o tom, jak se galaxie vyvíjela za miliardy let, píše CNN.

Webbův teleskop sleduje světlo, které je pro lidské oko neviditelné, a proto byl schopen zachytit nové detaily, které jiné přístroje nedokázaly, včetně například Hubbleova vesmírného dalekohledu, kterým byla galaxie Cartwheel zkoumána již dříve. Díky schopnosti detekovat infračervené světlo dokáže prohlédnout skrze vesmírný prach. Astronomové tak získali nové poznatky o jednotlivých hvězdách a jejich formování v chaotické galaxii nebo další údaje o černé díře v galaktickém centru.

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM: Apokalypsa v Českém Švýcarsku

Ve chvíli, kdy se štiplavý dým přihnal s větrem o závod z lesů v okolí Hřenska až do Prahy, je…

Nový obraz je složeninou dat shromážděných přístroji Near-Infrared Camera a Mid-Infrared Instrument teleskopu Jamese Webba. Zachycuje okamžik v čase, kdy se galaxie Cartwheel pomalu transformuje. Ta měla vzniknout vysokorychlostní srážkou velké spirální galaxie s menší. Když se galaxie srazí, mohou změnit tvar a strukturu, a to se děje i s již zmiňovanou Cartwheel. Zároveň teleskop zachytil další dvě malé galaxie.

Podle NASA nový pohled na Cartwheel naznačuje, že je tato galaxie v přechodné fázi. Galaxie, která byla před srážkou pravděpodobně normální spirální galaxií jako Mléčná dráha, se bude nadále transformovat. Zatímco Webb poskytuje snímek současného stavu Cartwheel, nabízí také pohled na to, co se s touto galaxií stalo v minulosti a jak se bude vyvíjet v budoucnosti.

Galaxie připomíná kolo vozu. Barevný prstenec obklopuje ještě jasnější vnitřní prstenec a oba se roztahují směrem od centra srážky. Právě kvůli prstencům vědci kategorizují tuto galaxii jako prstencovou, která je vzácnější než spirální. Vnější prstenec se rozpíná již 440 milionů let. Rozpínáním se sráží s plynem a vyvolává tvorbu hvězd. Zároveň v něm dochází i k zániku hvězd ve formě výbuchů supernov.