Nový Týdeník FORUM se vrací k víkendovému tažení Jevgenije Prigožina a jeho zločinecké banky na Moskvu. Našel pro něj pojmenování v obrázku Štěpána Mareše: RUSKÝ CIRKUS. Jan Jandourek v úvodu svého komentáře připomíná slova Timothyho Snydera: „Často dochází ke spiknutí bez převratu; tohle vypadalo jako převrat bez spiknutí.“ J. X. Doležal nádavkem sebral odvahu a zjistil, jak Prigožinovo dobrodružství reflektovaly proruské weby. Konstatuje, že dlouho hrobově mlčely, jako kdyby nedostaly instrukce, jak přesně v tu chvíli lhát.
Rubrika Panorama představuje fascinující 3D model potopeného Titaniku tak, jak se jej podařilo sestavit ze sedmi set tisíc fotografií pořízených v okolí vraku. Zájem o „nepotopitelnou loď“, která se potopila v dubnu roku 1912, paradoxně nastartovalo neštěstí malé ponorky, jejíž posádka se chtěla k Titaniku přiblížil. Bohužel, ani ne pět set metrů od něj implodovala. Nikdo nepřežil.
Před 140 lety, třetí červencový den roku 1883, se narodil Franz Kafka, a tak připomínáme jeho životní příběh a také vztah Čechů k tomuto světovému spisovateli. V této souvislosti připomíná autor, Dan Hrubý, poněkud nečekaný fakt: „… ačkoli se zdá, že upomínka na něj je přinejmenším v Praze takřka všudypřítomná, smyjeme-li povrchní turistická lákadla, s překvapením zjistíme, že v Česku panuje ke Kafkovi nepochybně obdivný, zároveň však poněkud odtažitý, či přinejmenším ambivalentní vztah. Ten nadále určuje Kafkova etnická příslušnost. Jednoduše: Kafka není dost náš.“
Na Týdeník si tentokrát udělal čas Petr Vacek, který se zpovídá v textu nazvaném Když začala válka, chtělo se mi pořád jen brečet. Herec a několik posledních let i divadelní režisér v rozhovoru vzpomíná na tatínka, slušného člověka a pravověrného komunistu, na své ekologické aktivity, na to, jak jej zasáhla válka na Ukrajině, i jak vnímal Andreje Babiše: „Dokážu pochopit, že lidem zpočátku přišel Andrej Babiš jako šance na změnu. Nemyslím si, že mu fandili jen tupci. To je krásně vidět na představení Už je tady zas! v Divadle Na Jezerce, jak jsou lidi zoufalí a potřebují satisfakci. Potřebují, aby už dal tomu systému někdo lidově řečeno přes hubu. V případě Už je tady zas! je to Adolf Hitler. A všichni jeho myšlení znovu propadnou.“