FOTO: Týdeník FORUM
Nový Týdeník FORUM se zastal ministryně obrany Jany Černochové. Poté, co se na sociálních sítích ostře, nepietně vyjádřila ke smrti Darjy Duginové, rozjela se okamžitě mašinérie ruské propagandy a dezinformačních webů ve snaze udělat z ministryně obrany nelidské stvoření neschopné soucitu.
Jenomže Černochová to napsala zcela přesně: „… není mi líto ani dcery, ani truchlícího otce. Je mi líto tisíců lidí zavražděných v důsledku jejich propagandy a odporné ideologie.“ Jinými slovy, vy si vymyslíte válku, napadnete sousední stát, necháte tam své vojáky chovat se jako zvířata, unášíte děti a myslíte si, že si budete okupaci užívat z bezpečí Moskvy? Prdlajs, srabi!
Prolistujte si TÝDENÍK FORUM
Nové číslo se rovněž zastavuje u nově se vynořivšího kandidáta na prezidenta republiky, u Aleny Schillerové. Pro Babiše by to byl logický plán B, pakliže by jeho tým zjistil, že by v druhém kole volby neuspěl. Schillerová byla ke svému předsedovi vždycky loajální, navíc by jako hlava státu získala pravomoc prezidentské milosti, kterou Andrej tak potřebuje. Čili, v Jelením příkopu bychom měli pávy, Bureš by měl krytá záda a mohl by pohodlně dál škodit ve sféře výkonné moci. Článek mimo jiné konstatuje, že „… neexistuje sice příliš velká pravděpodobnost, že by Schillerová dokázala oslovit skoro tři miliony voličů jako Miloš Zeman. I kdyby ale prohrála, byl by to pro předsedu hnutí ANO daleko menší problém, než kdyby neuspěl on sám.“
Pod titulkem Putin válku připravoval roky přinášíme rozhovor, který naší redakci poskytl Zbyněk Stanjura. Ministr financí jasně jmenuje, jaké kroky vláda udělá, aby pomohla domácnostem, na které dopadnou vysoké ceny energií, a zároveň uznává, že komunikace s veřejností kabinetu moc nejde. „Když to nevysvětlíme dobře, někdo to nepochopí, nebo se k němu informace nedostane, vždycky je chyba na straně vlády.“
Portrétem týdne je Adolf Hoffmeister, Umělec života, který neuměl být chudý a který by se v těchto dnech dožil sto dvaceti let. Autor hned v úvodu ubezpečuje čtenáře, že jej čeká mimořádný příběh všestranného umělce, mimo jiné geniálního karikaturisty, jehož stihl obligátní osud českých kumštýřů ve dvacátém století: „... socialismus bránil a propagoval do roztrhání těla: s vášní, vtipem, ironií, avšak neochvějně. Nejprve jako zapálený intelektuál, posléze, ve zralém věku, už jako člen komunistické strany, jíž věrně sloužil, dokud jej nezavrhla.“
