FOTO: Týdeník FORUM
To „strašlivé“ číslo je 86 a je tak vysoké, že dosáhlo až na titulní stánku nového vydání našeho týdeníku, které je od čtvrtka v prodeji. Více než 86 procent Rusů totiž připouští útok na další evropskou zemi! Je fascinující, jak může mít jedna věta dva zcela odlišné významy. Taky jsme kdysi chtěli do Evropy, vzpomínáte? Ale ne vraždit, podrobovat si a likvidovat tamní kulturu. Fotografie z moskevských Lužnik z titulní strany tuhle ambici ilustruje – fanatický optimismus, adorace vůdce, vlajky, zetko místo „háknkrajce“. Chybí jenom ohně.
Bližší pohled na ty, kteří „přikládají pod kotlem“, vám nabízíme na dalších stránkách. Galerie Putinových pomahačů nazvaná Vítejte v ruském obludáriu prozrazuje, co mají společného jeho „chovanci“: vynikají agresivitou vůči Západu, což je přesně tam, kde mají zaparkované majetky a děti na nejlepších univerzitách.
Prolistujte si TÝDENÍK FORUM
Jak vypadají důsledky politiky těchto lidí v praxi, si lze přečíst v reportáži Radomyra Mokryka ze západoukrajinského Lvova. Začíná slovy: „V posledních dnech znějí sirény stále častěji, občas se stane, že musíme strávit v krytu polovinu dne.“ Autor vnímá chuť místních postavit se agresorovi a v nekonečné frontě zájemců před vojenským komisariátem se dozvídá: „Kámo, tady by chtěl každý z nás dostat nějakého Rusa. Musíš ale do fronty, ochotných je tady víc než dost.“
PŘEDPLAŤTE SI TÝDENÍK FORUM ZDE
Pozadu nezůstává ani Česko. Ministryně obrany Jana Černochová v exkluzivním rozhovoru tvrdí, že „Česká republika v rámci posilování východního křídla NATO bude chtít vyslat až 650 vojáků na Slovensko v rámci tzv. battlergroup“.
Že zvrácené ruské veřejné mínění bere vážně i Estonsko, zjistila reportérka Tereza Engelová během setkání s tamním náměstkem ministra obrany Veiko Vello Palmem, který se jí mimo jiné svěřil: „… v Pobaltí žijeme vedle Ruska stovky let a jsme zvyklí na jeho „ochranářskou“ rétoriku a agresivitu. Takže si uvědomujeme závažnost situace.“
Nové číslo Týdeníku FORUM graduje velkým rozhovorem s bývalým diplomatem a velvyslancem v Rusku Petrem Kolářem. Ten se s tím nemaže, obloukem se vrací do ruského obludária a nemilosrdně diagnostikuje: „… i šílenec a vrah trpící depresemi může být v Rusku považován za velkého vládce … pro Rusy je dobrým panovníkem ten, kdo získává nová území. Pro běžného Rusa přitom není důležité, že je to krutovládce bez úcty k lidskému životu. On totiž svého vládce obdivuje, protože se ho bojí.“
