O hrozivých příznacích Západu aneb Hochštaplerství jako filosofický styl

Český filosof Václav Bělohradský kritizuje z "levicových pozic" naši západní civilizaci a vyjadřuje pochopení pro Rusko (ČTK)

Český filosof Václav Bělohradský kritizuje z "levicových pozic" naši západní civilizaci a vyjadřuje pochopení pro Rusko | FOTO: ČTK

Ve 20. století byla v rámci filosofie podniknuta celá řada aktivit, které se kriticky zaměřily na samotnou filosofii, způsob jejího dominantního myšlení a na důležitost jazyka. Často se jednalo o podniky, které byly časem sice opuštěny, ale samotné podněty naznačovaly, že k filosofii patří i určitá kritická zdrženlivost, zvýšená citlivost k jazyku a zejména odmítnutí povýšenosti rozumu, protože „rozum je moc“, jak napsal Jean-François Lyotard.

O filosofickou zdrženlivost se metodologicky pokusil Edmund Husserl svou „epoché“, tedy snahou po odstupu či zdržení se úsudku, pokud jde o to, co se zkoumá s nárokem na objektivní platnost světa. I další myslitelé podnikali cestu, aby zpochybnili tradiční nárok poznání zejména jako metafyzického fundamentu, který byl často dáván do souvislosti s touhou po silných autoritách v politice. Italský filosof Gianni Vattimo horoval pro „chválu slabého myšlení“ a Jan Patočka promýšlel ideu „solidarity otřesených“, poté, co byl inspirován francouzským myslitelem Teilhardem de Chardin a jeho osobním popisem zkušenosti první světové války, kde sloužil jako nosič raněných.

Česko dodalo Ukrajině například vysoce mobilní protiletadlové raketové systémy Strela (Srđan Popović / wikimedia (CC BY-SA 4.0))

Teilhard svou zkušenost později shrnul do myšlenky, že kdo prošel frontou, je „jiný člověk“. S válkou se totiž pojí silný prožitek nesmyslnosti, nesnesitelného běsu a proměna životního smyslu, kdy člověk zakopává o existenciální „nic“ jako nepřekročitelnou hranici, napsal Patočka. Teilhardova myšlenka „solidarity otřesených“ se později promítla i do myšlení Charty 77.

Dne 10. května 2022 přinesl deník Lidové noviny rozhovor s filosofem Václavem Bělohradským, v kterém se vyjádřil k válce na Ukrajině „z levicových pozic“.

Banner Nová Orientace

Čtenář, který očekával, že se filosof bude vztahovat k avizované válce, musel být zaskočen, protože Bělohradský především hovořil o celé řadě „hrozivých příznaků“ Západu: Je to vina Evropy, že této válce „neuměla předejít“; byla to neschopnost Západu a Evropy „ustavit mezi lety 1989 až 2008 multipolární správu světa“; Západ nedokázal ani „zabránit válce v Jugoslávii“; a autorita EU nebyla dost velká k tomu, aby toxiny ve státnosti postkomunistických národů neutralizovala atp.

V rámci politicky simplifikovaných výtek, kdy obvinil Západ a liberálně-demokratické vlády, neměl Bělohradský přirozeně potřebu vysvětlit, jak má válka v Jugoslávii přímou souvislost s válkou na Ukrajině, když začala válečným konfliktem mezi Jugoslávskou lidovou armádou a slovinskou Teritoriální obranou už v roce 1991, tedy dva roky předtím, než vznikla Evropská unie, a tudíž vytýkat EU, že nebyla dost silná, aby neutralizovala touhu po státnosti postkomunistických národů, je ahistorické.

Jan Graubner jako olomoucký arcibiskup při pohřbu kardinála Miloslava Vlka v katedrále sv. Víta na Pražském hradě (ČTK)

Pro Bělohradského jsou jeho vlastní rozpory zcela nepodstatné, protože důležitý je ideologický rámec, v kterém operuje jeho myšlení a jazyk. Proto je pro něho v souvislosti s válkou na Ukrajině dalším „hrozivým příznakem“ Západu tendence NATO obcházet OSN, a to, že samo rozhodovalo o „legalitě války“. Filosof také připomíná, jak následovaly katastrofy – Jugoslávie, Irák, Libye, Sýrie, Afghánistán. Tomu, kdo slyšel nebo četl projev prezidenta Vladimira Putina ze dne 24. února 2022, kdy neoficiálně ohlásil válku proti Ukrajině, nemůže neujít argumentační shoda i identické pořadí i výčet hrozivých „příznaků“ Západu.

Ačkoliv je svět v souvislosti s touto válkou konfrontován se zlem, které má osobní podobu, a to tvář prezidenta Vladimira Putina, který je osobně zodpovědný za agresi, stejně jako jsou za spáchané zlo osobně zodpovědní jednotliví vojáci vraždící civilisty a znásilňující ukrajinské ženy, Bělohradský apodikticky tvrdí, že „zlo není v nás, je ve vztazích mezi námi“.

Vlna „solidarity otřesených“, která v souvislosti s válkou na Ukrajině vzešla od jednotlivců, však kontrastuje s Bělohradského pojetím „zespolečenšťování zla“, které rozpouští člověka mimo osobní dobro a jeho zodpovědnost za zlo. Navíc i samotné odporování zlu je konkrétní osobní snahou člověka usilujícího o dobro.

Bělohradského pojetí „zespolečenšťování zla“ je variantou marxistického zespolečenšťování člověka, který se stává v historickém procesu taky jen „výrazem vztahů“ – třídou.

Generálních tajemník čínských komunistů Si Ťin-pchinga na návštěvě u íránského vůdce Alího Chameneího v Teheránu (2016) (Official website of Ali Khamenei / Wikimedia Commons / CC BY 4.0)

Ve své rétorické kritice Západu a liberálně-demokratických vlád se Bělohradský odvolává na Giorgia Agambena a tvrdí, že západní představitelé v kontextu války na Ukrajině nastolují „nový výjimečný stav“, přičemž naočkovávají do demokratické kultury válečné ctnosti, nenávist k nepříteli, brannost, nekompromisnost.

Pro Bělohradského je „válka na Ukrajině“ jen zástupné téma či pouze odrazový intelektuální můstek, aby mohl hovořit o něčem jiném, povýšeně o něčem větším (například o politických zájmech západních světových institucí), než je utrpení lidí, než jsou válečné zločiny, včetně znásilňování žen nebo milionů lidí v pohybu, kteří ztratili své domovy – jinými slovy: než je bytí člověka.

Vědomí „solidarity otřesených“ v podobě nesnesitelného běsu z frontové zkušenosti, kdy člověk zakopává o existenciální „nic“, je pro filosofa pod prahem jeho reflexe. Téma „války na Ukrajině“ se tak stává spíše jen levicovým rétorickým ideologickým cvičením, v jehož centru jsou nejvyšší západní mezinárodní instituce jako EU, NATO, liberálně-demokratické vlády a obecně Západ, které jsou v Bělohradského rétorice za tuto válku zodpovědné.

Bělohradský je v zajetí starých chyb levice, která se vždy vyžívala v kritice Západu jako buržoazní kapitalistické společnosti a často nepochopitelně mlčela například o stalinistických a jiných excesech. Filosof má mnoho slov pochopení pro velké Rusko, když říká, že místo aby mu Západ „pomohl“, jeho „vytunelovaný světový řád zkolaboval nakonec ve svém nejtraumatizovanějším článku – v Rusku“. V jeho textu však marně hledá čtenář slova o excesech Ruska, nemluvě o tom, že by se filosof snížil k tomu, aby reflektoval oběti ruské agrese.

Putin u dlouhého jednacího stolu v Kremlu aneb osamocený ruský tyran (2022) (ČTK/ZUMA/Mikhail Klimentyev/Kremlin Pool)

Podle filosofického vyznání Václava Bělohradského ve filosofii nejde o pravdu. Možná, že v jeho filosofii to tak platí, ale v životě i ve válce, o níž je řeč, o pravdu běží.

V němčině existuje slovo hochstapler, které se skládá ze slov hoch, „vysoký“, a stapeln, „šlapat“. Filosofický hochštapler je vlastně ten, kdo kráčí zvysoka – z výšky svého rozumu, a přitom ve svém vysokém intelektuálním stylu přezírá ty, kteří v rámci frontové zkušenosti „jiného člověka“ klopýtají o nepřekročitelnou hranici, v níž se všechno mění. Bělohradský ve svém filosofickém hochštaplerství přezírá, že „to nejdrahocennější, co člověk má, se zde bezohledně rve na kusy“, jak napsal Jan Patočka v textu příznačně nazvaném „Války 20. století a 20. století jako válka“.

Miroslav Vodrážka je filosof, publicista, undergroundový hudebník a herec působící v oddělení digitalizace archivních dokumentů Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), zároveň je předsedou Nezávislé odborové organizace ÚSTR. Je také členem Centra pro dokumentaci totalitních režimů.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]