Prezident republiky Miloš Zeman ve středu jmenoval tři nové členy bankovní rady České národní banky: Evu Zamrazilovou, Karinu Kubelkovou a Jana Fraita. Klíčová otázka je, jakým způsobem se postaví ke zvyšování úrokových sazeb, ke kterému centrální banka v rámci své snahy bojovat s vysokou inflací přistupuje. Budou hlasovat stejně jako nově jmenovaný guvernér Aleš Michl? Ten se už při svém jmenování na Pražském hradě vyjádřil, že na prvním jednání bankovní rady pod svým vedením v srpnu navrhne ponechat sazby na stávající úrovni.
Z členů bankovní rady, kteří doposud byli pro zvyšování úrokových sazeb, zde od července zůstane jen Marek Mora a Tomáš Holub. Nově jmenovaný guvernér Aleš Michl a radní Oldřich Dědek byli doteď proti navyšování sazeb. Rozhodující tedy bude, jak ohledně úrokových měr bude hlasovat právě Eva Zamrazilová, která dosud působila jako předsedkyně Národní rozpočtové rady, analytička Hospodářské komory ČR a členka premiérova týmu poradců Karina Kubelková a Jan Frait, který zastával funkci ředitele sekce finanční stability centrální banky.
Dosavadní hlavní analytička Hospodářské komory ČR Kubelková by zřejmě mohla upřednostňovat nezvyšování úrokových sazeb. Úrokové sazby totiž prodražují úvěry firmám a není žádná náhoda, že také Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory ČR, která reprezentuje podnikatelské subjekty v Česku, zvyšování sazeb odmítá a označuje za kontraproduktivní. Za zmínku stojí i to, že Kubelková od roku 2014 zpracovává ekonomické analýzy pro Kancelář prezidenta republiky. Mohla by tím pádem mít blízko i k názorům prezidenta Zemana na tuto problematiku.
Ten se přitom při jmenování Aleše Michla guvernérem České národní banky ke zvyšování úrokových sazeb vyjádřil ještě negativněji, když zmínil, že se zdá, že „se v poslední době skutečně překlápí ty úrokové sazby z nástroje brždění inflace v nástroj jejího posilování“. Posléze pak prohlásil: „Nepřál bych si, aby došlo k opačnému extrému, to znamená k razantnímu poklesu úrokových sazeb, ale na druhé straně se domnívám, že neexistují v současné situaci dostatečné důvody k jejich dalšímu zvyšování.“
Chytrá horákyně
Naopak Jan Frait by mohl být příznivcem dalšího zvyšování úrokových sazeb už jen vzhledem k tomu, že je součástí odborného aparátu centrální banky, který připravil aktuální makroekonomickou prognózu ČNB, jejíž základní scénář počítá ještě s vyšším zvýšením úrokové sazby, než k jakému přistoupila bankovní rada na svém květnovém zasedání. Ta svoji základní sazbu navýšila o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta.
Vypadá to tedy, že Eva Zamrazilová by se od července v bankovní radě mohla stát jazýčkem na vahách. Ta ve své řeči při jmenování viceguvernérkou centrální banky zdůraznila, že věří, že nová rada bude zárukou kontinuity a zároveň důvěryhodnosti ČNB, a poděkovala současné bankovní radě, která podle ní včas rozpoznala povahu inflace a začala s ní bojovat.
Zamrazilová rovněž uvedla, že tyto kroky byly nezbytné a již brzy se začnou projevovat ve zpomalování inflace a minimálně ve zpomalování růstu objemu peněz v ekonomice. „Nicméně současná situace vyžaduje hlubší analýzu a každý další krok musí být pečlivě zvažován,“ zdůraznila dosavadní předsedkyně Národní rozpočtové rady.
Zní to trochu jako projev „chytré horákyně“. Vzhledem k tomu, nakolik Eva Zamrazilová vyzdvihuje opatrnost a pečlivé zvažování, co se týče dalších kroků, dá se očekávat, že minimálně zpočátku zřejmě pro další zvyšování úrokových sazeb hlasovat nebude. Otázka je, jak dlouho jí to vydrží. Pokud inflace v České republice dále poroste (v dubnu byla meziročně 14,2 procenta), možná začne váhat.
Uvidíme, zda se naplní černý scénář, o kterém v rozhovoru pro Lidové noviny hovořil člen bankovní rady Tomáš Holub: „Firmy doposud viděly, že jim zákazníci neubývají, ani když zvýší svoje ceny o 15–20 procent. A dokud neuvidí určitý pokles poptávky, mohli by mít jejich majitelé tendenci si skokové zdražení zopakovat. Obáváme se, že inflační očekávání firem už nejsou dobře ukotvená. A tím to riziko nekončí. Když zaměstnanci uvidí, jak firmy propisují růst nákladů do svých cen a zvedají si marže, budou chtít vyšší mzdy. Což je pro firmy s dobrou ziskovostí reálné. A tím už bychom se mohli ocitnout v nežádoucí spirále mezi cenami, zisky a mzdami. Jakmile se spirála roztočí, lze ji jen těžko zastavit. Snažíme se zabránit tomu, aby vůbec vznikla.“