O jedné skupině daní, která je ve hře, se zatím moc nemluví. Oblast, kterou zahrnuje, je přitom velmi rozsáhlá

Ilustrační foto (AdobeStock)

Ilustrační foto | FOTO: AdobeStock

Velkým tématem nadcházejících sněmovních voleb jsou daně, jejich zvyšování, případně reforma celého daňového systému. Hovoří se například o bankovní dani, digitální dani, korporátních daních, zvýšení zdanění komerčních nemovitostí, ekologických daních nebo o větším zdanění těžby nerostných surovin. Debata o daních je klíčová, protože nás po volbách s velkou pravděpodobností nějaké jejich zvýšení čeká. Hlavní otázka zní, jaké přesně daně porostou, případně jaké nové se zavedou. Proto je nutné se touto oblastí důkladně zabývat a mít v ní co nejvíce jasno.

Nakonec i lidé jako bývalý ministr financí Miroslav Kalousek nebo předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová poukazují na to, že ke konsolidaci veřejných financí nebudou stačit pouze opatření na výdajové straně státního rozpočtu, ale bude potřeba přistoupit i k navýšení příjmů státu, tedy daní. Daně jsou ovšem různé a dá se říct, že před volbami se s návrhy všemožných daní přímo roztrhnul pytel.

()

Předseda sociální demokracie Jan Hamáček například tento týden v rozhovoru pro Deník N zopakoval, jaké daně chce zvyšovat ČSSD. Na otázku, čím chtějí sociální demokraté oslovit voliče a co jim nabídnou, odpověděl: „Sociální demokracie nemůže úplně překvapovat, nedá se očekávat, že změníme identitu nebo program. Když to ale zjednoduším, je to téma Kdo zaplatí za covid. Chceme hrát tu linku, kdo zaplatí náklady. Není možné, aby je nesli zaměstnanci, kteří se nemohou bránit. Pro nás neexistuje diskuse o zvyšování DPH, protože to by zvýšilo ceny. Chceme, aby podstatnou část nákladů za covid nesli silnější, je to debata o korporátní a bankovní dani a debata o daňových rájích.“

Představitelé České strany sociálně demokratické kromě toho také dlouhodobě prosazují zavedení digitální daně. U korporátní daně, jak se už dříve mnohokrát vyjádřili, jim jde pak především o zamezení tomu, aby velké korporace odváděly své značné zisky do zahraničí.

Zajímavé je, že předseda Hamáček nenavrhuje například zvýšení daně z příjmu, která se zrušením superhrubé mzdy snížila více, než ČSSD chtěla. Vzhledem k tomu, že v minulosti tvrdil, že z toho těží především bohatí občané, dalo by se očekávat, že do voleb půjdou sociální demokraté s tím ji opět zvýšit. To by ale asi nebylo tak populární, takže teď se zdá, že to zase tak velký problém není.

Nepřímé daně a DPH

Sociální demokracie naproti tomu kategoricky odmítá zvyšování DPH a vyzdvihuje své evergreeny, jako jsou korporátní a bankovní daně. Daň z přidané hodnoty je ostatně velmi zajímavá daň, jejíž výhodou je, že se zvyšuje snadno a platit se zkrátka musí, takže výsledný efekt, co se týče příjmu do státního rozpočtu, je zaručený.

Ivan Bartoš a Vít Rakušan (Starostové a nezávislí)

Když se podíváme do koaliční smlouvy Pirátů a Starostů a nezávislých, najdeme tam následující bod, který stojí zato připomenout: „Abychom získali peníze na nízké daně z práce, je třeba odstranit nedůvodné daňové výjimky a postavit se proti nelegálním praktikám v oblasti daňové optimalizace. Preferujeme nepřímé daně. Cílem je přehledný, jednoduchý a srozumitelný daňový systém, který každý pochopí, a který zajistí kvalitní veřejné služby, důstojné důchody, dostupné zdravotnictví a kvalitní školství.“

Typickou nepřímou daní je právě například DPH nebo spotřební daně. V samotném programu koalice Pirátů a hnutí STAN se už ale o nepřímých daních nepíše. Vyskytuje se zde pouze zmínka o spotřebních daních: „Majetkové daně, včetně daní z komerčních nemovitostí, mají velmi nízký podíl na českém daňovém mixu. Stejně tak ekologické daně, včetně spotřebních daní, které neplní svůj účel.“

To už je celá přehlídka různých nových daní, které Piráti se Starosty navrhují, ovšem DPH tady není. Na otázku, jestli věta o tom, že Pirátská strana a Starostové a nezávislí preferují nepřímé daně, znamená, že když už koalice bude zvyšovat daně, tak spíše nepřímé než přímé, mně před časem pirátský poslanec a místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík odpověděl poněkud šalamounsky.

„Rozhodně platí, že nepovažujeme za rozumné vrátit daňový systém před daňový balíček. Přestože jsme s ním nesouhlasili a myslíme si, že byla hrubá chyba to, jakým způsobem ANO, SPD a ODS schválily masivní snížení daní, které nebylo doprovázené ani úsporami, ani jinými příjmy, nemyslíme si, že by bylo správné vrátit se k daňovému mixu, který tady byl. Takže rozhodně se nechceme vrátit k výši zdanění práce, která tu byla před daňovým balíčkem. To je, myslím, asi hlavní poselství této věty v koaliční smlouvě,“ vysvětlil Ferjenčík.

Ekologické daně a spotřební daně

Co z toho všeho plyne? Zatím to vypadá, že se politické strany příliš nehrnou do zvyšování daně z příjmu fyzických osob. Koalice SPOLU odmítá jakékoli zvyšování daní. Přesto se ale po volbách nějaké daně, které by se mohly zavést nebo zvýšit, budou hledat. O zvýšení DPH se zatím nemluví, to však může být jen otázka času. Určitě je dobré sledovat, kdo a případně kdy tohle téma otevře. Je celkem pravděpodobné, že se to dříve či později stane.

Revue FORUM (archiv)

To, co určitě zůstane i nadále velkým tématem, budou majetkové daně (minimálně zvýšení zdanění komerčních nemovitostí) a zřejmě i nějaké daně z kapitálových příjmů (viz neurčitá věta v programu Pirátů a Starostů: „Není například dlouhodobě udržitelné, aby významná část kapitálových příjmů byla zdaněna sazbou 0 procent.“).

Hodně důležité je, jak se dále bude vyvíjet debata o ekologických daních, včetně těch spotřebních. Zatím se nevede příliš intenzivně, ale do budoucna zřejmě bude nabývat na významu. Koalice Pirátů a hnutí STAN se těmto daním věnuje velmi podrobně a klade na ně velký důraz.

Ve svém programu koalice vysvětluje, co všechno sem spadá, a je to skutečně rozsáhlá oblast: „Ekologické daně zahrnují široké spektrum daní a poplatků. Patří mezi ně například spotřební daně na pohonné hmoty, silniční daň, silniční mýto, poplatky z těžby nerostných surovin, poplatky za odnětí ze zemědělského půdního fondu, systém evropských emisních povolenek a svým způsobem i daň z nemovitých věcí. Dále je nutné zahrnout i nové instituty daňového práva, a to jak na evropské, tak národní úrovni. Jedná se například o poplatek z netříditelných plastů, jehož zavedení zvažuje Evropská unie, nebo například vyrovnávací uhlíkovou daň na obory doposud nezahrnuté v systému evropských povolenek.“

V této souvislosti je dobré zdůraznit, že se zvažuje hned několik různých daní, které by se mohly zavést na celoevropské úrovni: digitální daň, daň z plastů a daň z finančních transakcí, takže nové daně se nemusí zavádět jen na národní úrovni, nýbrž i na té evropské.

V každém případě platí, že problematika daní si před volbami zaslouží patřičnou pozornost a v rozhodování občanů ve volbách by měla hrát zásadní roli, protože v příštím volebním období se určitě do daní sahat bude. Otázka je pouze, jakým konkrétním způsobem a jakou měrou.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]