Ruští a čínští podnikatelé, kteří mají v obou případech silné vazby na vládní představitele, tajně jednali o možnosti výstavby tunelu, jenž by spojil okupovaný Krym s pevninským Ruskem. Uvádí to deník The Washington Post s odkazem na zdroje, které zachytily utajovanou komunikaci.
„Navzdory pochybnostem o proveditelnosti plánu má podle expertů Rusko jasné důvody pro jeho realizaci. Alexander Gabuev, expert na vztahy mezi Moskvou a Pekingem z Carnegie Russia Eurasia Center, řekl, že Rusko čelí riziku, že se Ukrajina bude pokoušet narušit Kerčský most po mnoho dalších let,“ píše The Washington Post.
Moskva se totiž bojí o bezpečnost Kerčského mostu, který se již několikrát stal cílem úspěšných ukrajinských útoků. Most přitom slouží jako klíčová tepna pro logistiku ruské armády na okupovaném Krymu.
Tunel, který by měl vzniknout v blízkosti současného mostu, by však podle amerických expertů rozhodně nebyl dokončen v takovém termínu, aby mělo jeho případné zprovoznění jakýkoliv význam pro probíhající válku. Navíc výstavba podobného zařízení nebyla nikdy realizována ve válečné zóně, a experti se tak právem obávají případných útoků na stavebníky.
Celý projekt by navíc představoval značné finanční, ale i politické riziko pro Čínu. Ta totiž nikdy oficiálně neuznala ruskou anexi Krymu, a tak by se čínské společnosti, které by na stavbě participovaly, mohly dostat do sítě vyhlášených sankcí.
Jak poznamenává The Washington Post, ani jedna ze stran se k případnému projektu nechce oficiálně vyjádřit. „Vysoce postavený představitel Rusko-čínského konsorcia se sídlem v krymském městě Sevastopol odmítl odpovědět na otázky týkající se projektu tunelu. Vladimir Kaljužnyj, ruský podnikatel, který je v dokumentech identifikován jako generální ředitel konsorcia, prohlásil, že neposkytne žádné informace nepřátelským médiím, a ukončil telefonát,“ píše The Washington Post.
Technicky ovšem stavba podle odborníků proveditelná je a Čína má nejen potřebné odborné znalosti, ale i vybavení. „Přesto by se jednalo o obrovský projekt, srovnatelný rozsahem s tunelem mezi Dánskem a Německem, který se staví osm let, má stát více než 8,7 miliardy dolarů a po dokončení bude nejdelším tunelem v Evropě,“ konstatuje The Washington Post. Kvůli hrozbě útoků na stavbu by nebyly pravděpodobně použity nejnovější postupy, které využívají obří bagrovací plavidla, ale tunel by byl ražen tradičním postupem.
Zároveň však s ohledem na náročnost výstavby takového díla poukazují experti na nerealističnost termínu dokončení tak, aby pomohl Rusku v jeho válečném úsilí. „Moskva jej může považovat za dlouhodobější investici – takovou, která má poskytnout bezpečné spojení s územím, o které by se mohlo bojovat po celá desetiletí,“ zakončil úvahu deník The Washington Post.
Vybudování tunelu pod mořem přes Kerčský průliv by stálo minimálně 5 miliard dolarů, a navíc by vyžadovalo jednotky ruské armády, aby chránily nejen průliv, ale i podpůrná místa v okolí, kde by stavba probíhala. Šlo by tedy bezpochyby o velice rizikovou operaci.