Ruský prezident Vladimir Putin FOTO: Kremlin.ru / CC BY 3.0 / Wikimedia Commons
FOTO: Kremlin.ru / CC BY 3.0 / Wikimedia Commons
Litva posiluje hranici s ruskou Kaliningradskou oblastí a Běloruskem. „Jakékoli provokace se vám nevyplatí,“ vzkázal zmíněným zemím šéf litevské pohraniční stráže Rustamas Liubajevas. Obranu nejzranitelnějšího člena NATO až 50 kilometrů do jeho vnitrozemí má kromě plotů, příkopů či betonových překážek zajistit také minové pole a vznik stálé, čistě německé vojenské základny, která bude první svého druhu od konce druhé světové války.
Nejjižnějšímu baltskému státu vtěsnanému mezi dvě nepřátelské země hrozí potenciální nebezpečí jak ze západu – z ruské Kaliningradské oblasti – , tak z východu – z Běloruska, které je spojenci považováno za vazalský stát Ruska. Mezi Litvou a Polskem se nachází sotva 70 kilometrů široký Suvalský koridor, který představuje jediné pozemní spojení Pobaltí se zeměmi NATO.
Právě tato zranitelnost vedla Litvu k mimořádným investicím do obrany. V rámci posílení ochrany svých hranic přichází s obrannou linií hlubokou desítky kilometrů. Stejně jako ostatní baltské země, Estonsko a Lotyšsko, má i Litva na svém území kontingent NATO s jednotkami z různých zemí, které rotují. Navíc si ale na jejím území buduje vlastní stálou vojenskou základnu Německo.
Do roku 2027 má vzniknout první zařízení svého druhu od konce druhé světové války v Rūdninkai jihozápadně od Vilniusu, asi 30 kilometrů od hranice s Běloruskem. Pro pět tisíc německých vojáků a jejich rodiny buduje Litva civilní infrastrukturu včetně německých škol a školek ve Vilniusu a Kaunasu. „Bezpečnost Litvy je zároveň bezpečností Německa,“ prohlásil loni v květnu na zahajovací přehlídce německé tankové brigády ve Vilniusu kancléř Friedrich Merz.
Po porážce v roce 1945 mělo Německo desítky let zakázáno budovat vlastní stálé vojenské kapacity v zahraničí. V rámci posílení obrany litevských hranic však dojde k prolomení i dalšího tabu. Součástí obranného systému nejblíž ruským a běloruským hranicím bude i minové pole. Koncem loňského prosince totiž Litva fakticky odstoupila od Ottawské úmluvy zakazující používání protipěchotních min.
Hlouběji ve vnitrozemí pak vznikají mimo jiné sklady pro obrannou techniku a připravují se mosty k případnému vyhození do povětří pro zdržení postupu nepřítele. Litevská opevnění jsou součástí takzvané Baltské obranné linie. Estonsko, Lotyšsko a Litva také nedávno podepsaly dohodu o zrychlení vojenské dopravy mezi zeměmi.
Generál Liubajevas ujistil, že Litva má nyní své hranice pod mnohem lepší kontrolou než před několika lety. Také povědomí o ruských hybridních metodách, jako je třeba organizovaná doprava migrantů k hranicím NATO, je prý v zemi mnohem větší.
Velitel pohraniční stráže má jasný vzkaz pro případ, že by režim Vladimira Putina nebo Alexandra Lukašenka plánoval na hranicích jakoukoli provokaci. „Ani se o to nepokoušejte.“
