O odpovědnosti člověka v digitálním prostoru. Promění se lajky a úsměvy v setkání tváří v tvář?

Ilustrační foto (AdobeStock)

Ilustrační foto | FOTO: AdobeStock

V nedávné promluvě k účastníkům mezinárodního setkání mládeže „Hechos 29“ v mexickém Monterrey zmínil papež František skutečnost, která se týká asi každého z nás – odpovědnost člověka v digitálním prostoru, a tedy zvláště na sociálních sítích.

Papež, který využívá online svět internetu každý den pro celou šíři své agendy, si je pochopitelně vědom toho, že pro mladší generaci je platforma sociálních sítí a internetu svébytným prostorem, který už neslouží jen pro zábavu, nezávaznou komunikaci nebo poučení, ale v němž se v pravém slova smyslu také žije.

Lidové noviny patří do mediálního holdingu MAFRA ze svěřenského fondu Andreje Babiše (FORUM 24)

Dávno minula doba, kdy duchovní jakékoliv církve, teolog nebo člověk zapálený pro evangelizaci, musel vyvinout nějaké úsilí – něco napsat, někam jet, postarat se o to, aby se jeho myšlenky dostaly dál než za běžný akční rádius jeho cesty. Lehkost, s níž lze dnes do celého světa vysílat v podstatě cokoliv, co člověka napadne (ať věci dobré, nebo zlé), je zároveň fascinující i nebezpečná a je také v určitém kontrastu s tím, co nám chce říct starobylý svět náboženství, svět víry, svět filosofie a svět umění.

Naprostá většina informací, které jsou vyslány na oběžnou dráhu digitálních galaxií, skončí chvíli po svém vzniku v oku datové černé díry. A svým způsobem pro to plakat nemusíme. Tu a tam se některé myšlenky bezděčně potulují digitálním prostorem, aby – tak jak to obyčejně bývá – nakonec skončily ve zvláštní bramboračce myšlenek a idejí, které tak, jak jsme byli dosud zvyklí, neprošly dialogickou oponenturou těch, kteří by k nim měli co říct. Nejsou úplně bezcenné. Jen jim chybí odvaha jejich tvůrce za své myšlenky ručit a bojovat a nechat se proměnit a inspirovat myšlenkami druhých, kteří se pod ně umějí podepsat.

Digitální odpovědnost těch, kteří se veřejně hlásí ke křesťanství, je podle papeže obrovská. S naléhavostí proto vyzval účastníky zmíněného setkání, aby i v digitálním prostoru, který se stal částí jejich domova, byli „dobrými Samaritány“ a s „kreativitou a odvahou hlásali“ to, co je tak typické právě pro papeže Františka: že Bůh není nějaký školník, generál, detektiv nebo slídil, který čeká, až kdokoliv z lidí klopýtne, aby ho za to pěkně osolil, ale že je Bohem „milosrdenství a něhy“.

Ukrajinské střely Neptun na vojenské přehlídce v Kyjevě (2021) (VoidWanderer / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0 / Public Domain)

Mare magnum celosvětového internetu, kde ve všech zemích, kulturách a jazycích účinkují vedle respektovaných osobností daných oborů také „vševědoucí“ šamani všeho druhu, kteří nabízejí instantní řešení jakýchkoliv problémů na počkání, není jednoduchým místem, v němž by bylo ještě možné jasně, civilně, nepateticky, přátelsky, s odvahou a porozuměním hovořit třebas o tom, že ani sebehlubší digitální prostor nepohltí evangelium a to, co z něj může člověk 21. století vyzískat.

Papež žádá mladé lidi, aby i na internetu „hledali příležitosti k naslouchání, k dialogu a k setkání“. Myslím, že taková výzva není samozřejmá.

Dost často se setkávám s úvahami mých přátel a lidí, kterých si vážím, že nadobro opustí prostor internetu a sociálních sítí, protože nejsou s to čelit každodennímu přívalu banalit, hrůz a nesmyslů. (U ruské barbarské války proti Ukrajině to přece vidíme dnes a denně – lež povýšená na pravdu a princip.)

(Týdeník FORUM)

Je to samozřejmě svobodná volba každého z nás, ale byla by škoda, kdyby se ti, kteří spoluvytvářejí kulturní, vědecký, politický, náboženský a mravní prostor této země a v širším měřítku Evropy, vzdali možnosti alespoň v malém informovat své blízké a ty, kteří je sledují, o tom, kde a z jakých zdrojů se zrovna rodí nějaké dobré dílo.

Mám takových lidí, které rád sleduji, v českém a evropském prostoru několik desítek, a je to pro mne velké obohacení. U někoho si ráno přečtu báseň, u jiného vidím jeho fotografii, skicu nebo obraz, které budou možná už napřesrok viset v některé velké galerii. Někdo mě nasměruje na cestu, na kterou bych se nikdy nevydal, anebo k článku, hudbě, knize, kterou bych v záplavě všeho možného asi minul.

Jsem pro to, aby se i v digitálním prostoru vytvářela společenství těch, kteří si rozumějí, a přeji si, aby se i na této platformě proměnily všechny ty lajky a úsměvy ve skutečná setkání tváří v tvář. Papež František je pro mě příkladem, že i digitální svět snese velké myšlenky, které nemusejí být psány velkými písmeny.

Zdeněk A. Eminger je křesťanský teolog, který vychází z katolicky orientovaného prostředí a je inspirován českým evangelickým porozuměním a světem umění.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Související články