Vnímám zájem těch, kteří by rádi, abych ve volbách neuspěl, a proto se zaměřují na těch pár let z mé minulosti před listopadem 1989. Já ty roky rozhodně nechci bagatelizovat, nebo zjednodušovat. Mluvil jsem o nich otevřeně už dlouho a budu o nich klidně mluvit i dál, říká kandidát na prezidenta Petr Pavel. V rozhovoru pro deník FORUM 24 popisuje to, zda by z voleb odstoupil, pokud by to vypadalo, že nemá šanci na postup do druhého kola, a jak rozhodnutí Andreje Babiše (hnutí ANO) kandidovat změnilo jeho přístup ke kampani.
Vy jste v pondělí odevzdal 81 250 podpisů občanů pod svou kandidaturu na prezidenta. Co plánujete v následujících měsících? Jak bude vypadat vaše kampaň?
Budeme pokračovat v podstatě ve stejném módu. To znamená besedovat s lidmi a osobně se s nimi setkávat tak, jak jsme to dělali v době sběru podpisů, budeme se také připravovat na odborná témata s odborníky, ať už to bude na energetiku, ekonomiku, sociální oblast, krizové řízení, protože to jsou věci, které budou veřejnost pálit ze všeho nejvíc. A samozřejmě budeme aktivní v médiích i na sociálních sítích.
Rozšířené vydání knihy Pavla Šafra Češi mezi pravdou a lží je tady. Navíc s kapitolami o Babišovi i Rusku
číst článek »Posledních 10 let strávil ve funkci prezidenta České republiky Miloš Zeman. Jak hodnotíte jeho působení na Hradě?
Nechci hodnotit celé to období, ale myslím si, že v tom posledním prostě jako prezident chyběl a viděl to asi každý občan. Vyjadřoval se sporadicky, a když, tak většinou kontroverzně, takže tomu moc nepomohl. Navíc v době, kdy je stát v krizi, tak potřebuje slyšet hlas svého nejvyššího představitele – ne takový, který bude chlácholit, ale takový, který jasně popíše situaci, dá najevo, že řešení existuje, a dodá lidem vůli ho podporovat, protože uvidí, že řešení je nejenom ve formě hezkého slibu, ale naprosto racionálního plánu, který je opřen o odborníky. To od něj bohužel lidé neslyšeli, takže musím říct, že v tomto ohledu Miloš Zeman v posledním období selhal.
Objevují se další informace o vaší minulosti před rokem 1989. Jste připraven na to, že právě tohle bude jedním z hlavních témat volební kampaně?
Říkám celou dobu, že vnímám zájem těch, kteří by rádi, abych ve volbách neuspěl, nebo abych z kampaně odešel, a proto se zaměřují na těch pár let z mé minulosti před listopadem. Já ty roky rozhodně nechci nějak bagatelizovat, nebo zjednodušovat. Mluvil jsem o nich otevřeně už dlouho a budu o nich klidně mluvit i dál.
Na druhou stranu ale považuji za důležitější to období po roce 1989, protože to má vliv na dnešek. Z minulosti si musíme vzít poučení. Já jsem si ho vzal v tom, že přesně vím, co nechci. Zároveň také vím, co chci, a k tomu se váže mnohem delší historie po roce 1989 – to znamená budování demokratické, respektované, bezpečné země v rámci společenství demokratických zemí, ke kterému jsem přispíval například během svého působení v NATO. Myslím, že je to pro nás dnes mnohem důležitější, než abychom se vraceli k něčemu, co na naše životy už nemá žádný dopad.
V průzkumech zatím vedete, pokud by to ale před prvním kolem vypadalo, že neuspějete, jste připravený odstoupit a podpořit kandidáta, který by měl větší šanci zvítězit? Podobně, jako to na Slovensku udělal Robert Mistrík, který se v roce 2019 vzdal kandidatury ve prospěch Zuzany Čaputové, jejíž popularita tou dobou rostla, oba se vymezovali proti kandidátovi nejsilnější vládní strany Smer.
Říkal jsem mnohokrát, že do voleb nejdu se sobeckým cílem, aby byl Petr Pavel na Hradě. Jde mi o to, aby na Hradě neseděl populismus, případně ještě hůř extremismus. Pokud by nastala podobná situace, jako nastala na Slovensku, tak jsem připraven se podle toho zařídit a umožnit, aby zvítězilo to, co bych na Hradě rád viděl – nejen určitý soubor hodnot, ale také naprosto jednoznačné prozápadní směřování. V tuto chvíli je to ale hypotetická situace, a když pozoruji průzkumy, žádného takového kandidáta nevidím.
Bavil jste se o tom s dalšími kandidáty? Podpořili by vás, pokud by to vypadalo, že vy budete tím, kdo může zvítězit?
Nebavil jsem se o tom s nimi. Teď padla taková otázka na broumovských diskuzích a všichni zúčastnění kandidáti se k tomu vyslovili vyhýbavě. Já jsem tak řekl tento názor, za ním si stojím a uvidíme, jak ta situace bude vypadat před volbami.
Jak se díváte na výzvy některých politiků, kteří mluví o tom, že například senátor a kandidát na prezidenta Marek Hilšer by neměl kandidovat, aby netříštil síly podobně smýšlejících kandidátů?
Myslím si, že je věcí politických komentátorů i novinářů vyslovovat různé návrhy a soudy, ale ať se každý kandidát zařídí podle svého. Je to především jeho zodpovědnost. Každému z kandidátů by mělo jít o službu lidem. Pokud jim chce sloužit, tak by měl vědět, kdo je tady ten protivník a za co mu stojí bojovat.
Jestli někteří kandidáti budou bojovat do poslední chvíle za sebe, tak je to jejich odpovědnost. Myslím si, že bychom se měli snažit o to, aby v čele státu neseděl někdo, kdo naši zemi povede úplně jinam, než bychom ji rádi viděli, a také, kdo bude mít schopnost ji provést krizí, ve které jsme.
Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější
číst článek »Váš protikandidát Pavel Fischer o víkendu v rozhovoru pro deník Právo prohlásil, že v Evropě v současné době nosí uniformu jako hlava státu jen běloruský diktátor Lukašenko. Co na to říkáte?
Já se nad tím můžu usmát jako nad poměrně nepovedeným bonmotem.
Hodně se mluví o kandidatuře Andreje Babiše (hnutí ANO), změnilo nějak jeho rozhodnutí vaše plány?
Nezměnilo. Počítal jsem s tím od začátku a těšil jsem se na to. Souboj s protivníkem kalibru Andreje Babiše je vždy motivující. To, že si nechával čas, vnímám z jeho strany jako taktiku. Že do toho půjde, bylo však velice pravděpodobné.
Další kandidátka na prezidenta Alena Vitásková mluví o tom, že Česká republika by měla vést mírové jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Je ta situace aktuálně taková, že existuje podobná možnost?
Česká republika by rozhodně měla stát na straně úsilí o mírové řešení konfliktu. To je princip, který bychom zastávat měli, ale určitě si nemůžeme dělat ambici, že bychom mohli být nějakým prostředníkem. Na to nemáme dostatečný vliv. Hlavně o to ani Ukrajina, ani Rusko neprojevily zájem.
Pokud Rusko bude přistupovat k možným jednáním z pozice kladení vlastních podmínek, tak se takové jednání vést nedá. Pokud by Rusko mělo skutečný zájem o jednání, tak tomu musí předcházet ukončení bojových akcí, dosažení příměří a pak mohou být vedena mírová jednání. Rusko ale takovou vůli neprojevilo. To nic nemění na věci, že bychom měli dávat přednost mírovému ukončení konfliktu, ale ne za podmínek, které si stanoví Rusko.
Vy jste dlouhou dobu působil v NATO. Měla by se Aliance do konfliktu více zapojit?
Aliance je zapojená, nejen jako celek, ale i svými členskými zeměmi. Ukrajině pomáhají všechny členské země NATO. Navíc Aliance poskytuje Ukrajině cenné know-how, o kterém se zase tak moc nemluví, ale bez kterého se konflikt vést nedá. Je to poradenství a strategie operačního umění, taktiky, ale také zpravodajské informace, které jsou pro Ukrajinu cenné. Všechny země pomáhají jak finančně, tak materiálně.
Ukrajině jsme ale mohli jako Západ pomoci především v počáteční fázi konfliktu výrazněji tak, aby k němu možná ani nedošlo. Mohli jsme uplatnit více prvek odstrašení Ruska, ještě před zahájením konfliktu, například větší přítomností na Ukrajině v rámci nějakého cvičení, mohli jsme také být aktivnější při prosazení humanitárního koridoru na počátku války, kdy Ukrajina trpěla velkými pohyby uprchlíků po celém teritoriu.
A jak se díváte na slova Tomia Okamury (SPD), který mluví o tom, že by premiér měl jet jednat do Ruska o dodávkách plynu?
Musím říct, že v mnoha případech nelze brát úplně vážně to, co říká Tomio Okamura. V tomto případě je to úplně mimo realitu, protože vidíme, že jednání o dodávkách plynu mají smysl, pokud je s Ruskem vede silný protivník. Silným protivníkem pro Rusko rozhodně není Česká republika, ale Evropská unie. Čím jednotnější postoj budeme ve vztahu k Rusku mít, tím úspěšnější ta jednání budou. Rozhodně bychom neměli jít cestou drobení úsilí, že se každá země bude snažit jednat sama za sebe, protože tím bychom si jen uškodili.
V pondělí jste v Buštěhradě nedaleko Prahy sázel stromy při příležitosti odevzdání podpisů pod vaší kandidaturou, na sociálních sítích si lidé dělali legraci z vaší kampaně s tím, že vypadá jako reklama na obchodní řetězec Hornbach. Co na to říkáte?
Nijak mě to neuráží. Naopak si myslím, že když to bude dělat každý, tak to přinese mnoho prospěchu. Nejen to, že rád dělám něco rukama, ale i sázení stromků je činnost, která alespoň symbolicky přispívá našemu životnímu prostředí. Ať si o tom říká, kdo chce, co chce. Já to považuji za správné a dělám to rád.
Petr Pavel je český voják, generál Armády České republiky ve výslužbě. Mezi roky 2015 a 2018 působil ve funkci předsedy vojenského výboru NATO. Stal se tak prvním zástupcem zemí bývalé Varšavské smlouvy, který nastoupil do nejvyšší vojenské funkce Severoatlantické aliance. Kandidaturu na prezidenta, pod kterou získal přes 80 tisíc podpisů, oficiálně oznámil 6. září 2022.
